Spolkový ústavní soud omezil další sanace zadlužených zemí, zakázal fiskální unii

8. 9. 2011

Německý ústavní soud se rozhodl vyhnout "soumraku bohů" a přijal šalamounské rozhodnutí. Schválil kroky ve prospěch hospodářsky slabých členských zemí měnové unie, které už spolková vláda podnikla, ale do budoucna takové kroky významně omezil a zakázal kroky směřující k evropské fiskální unii. Jinak řečeno, tento nález znamená konec eurobondů.

Podle soudu byla pomoc Řecku, Portugalsku a Irsku v souladu s německým základním zákonem, protože neexistovaly žádné "automatické" transfery peněz, o nichž by nerozhodoval Bundestag. Německo smí participovat na evropském záchranném fondu (EFSF). Soud tak uklidnil paniku na finančních trzích.

Nicméně euforie není namístě. Předseda soudu Andreas Voßkuhle varoval kancléřku a Brusel, aby starostlivě zvážili další kroky a nepovažovali rozhodnutí za bianko šek umožňující další záchranná opatření. Nesmí vzniknout žádný trvalý mechanismus, který by vedl k transferu rozhodovacích pravomocí německých orgánů do jiných zemí či jejich převádění na nadnárodní instituce (to podle nálezu zakazuje článek 38 ústavy). "Evropská dluhová unie" vydávající společné dluhopisy (eurobondy) už tedy po tomto nálezu není možná.

Tím že soud trvá na tom, aby neexistovaly další finanční sanace v eurozóně bez předchozího schválení rozpočtovým výborem Bundestagu, velice zkomplikoval i fungování fondu EFSF. Omezuje to pravomoc kancléřky podepisovat dohody tohoto typu na summitech EU.

Kromě toho Merkelová čelí i rebelii v Bundestagu, kde se až 25 koaličních zákonodárců chystá nepodpořit vznik EFSF. Odráží to nesouhlas německé společnosti s rostoucími náklady na evropské záležitosti.

Také Slovensko nehodlá o EFSF jednat dříve než v prosinci, čímž odkládá jeho aktivaci na únor a nutí ECB, aby zatím nakupovala dluhopisy ohroženého "Klubu Med". Šéf slovenského parlamentu Richard Sulík hodlá udělat vše pro to, aby EFSF zablokoval.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3648

Diskuse

Obsah vydání | 9. 9. 2011