Jak napravit aspoň jedno lidské a právní selhání českých zákonodárců a soudců

3. 9. 2011 / Josef Mrázek

Ve sněmovně jsou právě příjmány zákony, které budou škodit skoro všem občanům, i když bohatým mnohem méně, a nesouhlasí s nimi ani celá koalice. Její rozklad možná způsobuje podezření, že za tuto špatnost nebudou dost odměněni všichni její strůjci a tak někteří pózují před voliči a mluví i o předčasných volbách. Media se možným pozadím sporu nezabývají, jsou zvyklá být na straně vítěze, a nevědí, kdo to bude. Proto nastoupila zástupná témata, aféry, které nemají pro budoucí život občanů žádný význam, ale jako zastírací manévr se znamenitě hodí. Já tuto hru nehraju a tak bych rád navrhl něco užitečného, opravu odporné skvrny, která je hanbou naší právní praxe, jsou to exekuce.

Žalostný stav prosazování práva v České republice je způsobován jednak tím, že nedbání zákonů již není jen doménou zlodějíčků, ale stalo se samozřejmostí i u mnoha "odpovědných" funkcionářů a byznysmenů. Dále se o to zasloužila klesající úroveň nově příjmaných právních norem a chybějící normy pro nové situace. Třetí ranou je mechanické a účelové uplatňování zákonů bez ohledu na jejich smysl.

Klasická kriminalita byla, co do společenských důsledků, zatlačena do pozadí obchodní a politickou zločinností kvetoucí v živném prostředí korupce všech druhů. A to se jí dobře daří, když svůj díl dostanou také ti, kteří by měli zakročit, ale nezakročí. Proč však je trpěn institut exekučního řízení v hrůzné podobě končící často až úplným sociálním vyloučením, nebo i sebevraždou člověka, není dost pochopitelné. Zvláště, když ještě platí Listina základních práv a svobod a když viníci miliardových ztrát jsou štědře odměňováni a osobní bankrotáři mohou dosahovat velkorysých výhod.

Zdůvodnění, že na chudý lid musí být přísnost (viz Jaroslav Hašek -- spisy) zde neobstojí. Jsme mimo oblast humoru. Ten má v sobě cosi lidského, to při exekucích přítomno není. Není splněn požadavek přiměřenosti ani účelnosti opatření a jsou hrubě porušována lidská práva dlužníků a dalších osob. Dlužníkovi je způsobována škoda překračující i o několik řádů dlužnou částku a je umožněno, aby se exekutoři obohacovali často na úkor úplných chudáků. Nepřijatelnost exekucí je zřejmá, když srovnáme tresty za krádeže a třeba pytláctví, s následky exekucí.

Společenská nesmyslnost a škodlivost exekucí vynikne, když spočítáme, kolik postižení dlužníci dlužili, a jaký mnohonásobně větší objem majetku exekucemi přechází z rukou sociálně slabých občanů do rukou bohatých exekutorů a jejich spojenců. Výsledkem je produkce nové vrstvy sociálně vyloučených, bezdomovců, zničených existencí. Je to zásadní problém a vyžaduje zásadní řešení. Žádné směšné kosmetické úpravy pravidel, ale zcela nová pravidla pro činnost exekutorů a také účinná prevence vznikání nesplácených dluhů. Ta musí být zaměřena tak, aby se vzniku dluhů bránilo na straně těch, kteří něco poskytují, nelze spoléhat na to, že by se lidé sami dovedli vyhnout zadlužení, nepodlehli nemravné reklamě.

Nová pravidla musí potenciální věřitele ujistit, že půjčky nezajištěné srážkami z dostatečného příjmu jim nic nevynesou, protože nebude dovoleno se dotknout majetku ve větší hodnotě, než je dluh a poplatek ve výši několika procent dluhu, a přitom ani majetku užívaného dlužníkem a jeho blízkými, ani majetku převyšujícího svou hodnotou dluh. Takže do toho lichváři ani exekutoři nepůjdou. Touto cestou skončí nabízení snadno dostupných úvěrů. Nedostupnost rychlých úvěrů bude pojistkou proti zadlužení a žádnou újmou, ale velkou výhodou pro občany. Mnozí budou zachráněni. Je třeba to doplnit uzákoněním nevymahatelnosti půjček poskytnutých fyzickými a právnickými osobami při úročení větším, než stanovila Národní banka. Takto lze zamezit lichvu, stačí jen chtít.

Platby za vyúčtování elektřiny a plynu by nemělo být dovoleno vymáhat exekučně, přípustné by mohlo být jen zastavení dodávky při neplacení záloh, ale jen po rozhodnutí místní samosprávy, že účet neuhradí ze sociálních důvodů. Stejně tak vodné, stočné a poplatky za odpad by měly být požadovány jen průběžně cestou záloh ze stálých příjmů, u osob bez příjmu by za tyto platby v nezbytném rozsahu měla ručit obec.

Sněmovnou PČR právě prochází návrh, aby sociální dávky podléhaly exekuci. Domnívám se, že odpověď na správnost takového řešení by měla vycházet z právního rozboru, do jaké míry je to slučitelné s ústavními právy, na základě kterých jsou sociální dávky poskytovány. Příslušné závěry by mohly politické rozhodování v této věci vyloučit. Obstarejme rozumná pravidla a nenuťme postižené, aby pozdě a marně sami hledali zastání u Ústavního soudu, na který ani nedosáhnou.

Půjdeme-li výše naznačenou cestou, exekutorství přestane být zlatým dolem a naše republika bude o trošku lepším domovem. Je to drobnost, ale pamatujete si ještě, kdy se něco dobrého podařilo?

0
Vytisknout
7281

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2011