Bojíme se víc Ruska než války?

3. 4. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

Stereotypní a interní myšlení o Evropě pořád pokračuje a v českém případě český stát dlouhodobě, vlastně už od roku 1989, rezignoval na jakoukoliv systematickou a kontinuální kulturní diplomacii. Nestačí si totiž myslet, že jsme Západ, musíme Západ o tom také přesvědčit.

Před třiceti lety vyšla anglická verze slavné eseje Milana Kundery "Unesený Západ" (anglicky "Tragedy of Central Europe", New York Review of Books, Vol. 31, N. 7, 1984), která v osmdesátých letech rozvířila na Západě vlnu diskuzí o pojmu Střední Evropy. Kundera psal v kontextu existující studené války a rozdělené Evropy. Přes řadu problémů eseje, za které byl Kundera hojně kritizován, obsahuje ale jeho esej nadčasové svědectví. V kontextu dnešní ukrajinské krize, která zcela očividně souvisí s krizí evropského integračního projektu, začínající krizí uspořádání post-sovětského prostoru a také s krizí neoliberálního kapitalismu a krizí Západu, je jeho esej znova aktuální.

Anglie zavede neznačkové, jednobarevné balení cigaret

3. 4. 2014

Vláda v Anglii zavede jednobarevné balíčky cigaret, na nichž nebudou grafická loga výrobců. Z analýz totiž vyplývá, že budou-li se cigarety prodávat ve fádních, neatraktivních balíčcích, tisíce dětí nezačne kouřit.

Jane Ellison, ministryně pro veřejné zdraví, uvedla, že zvlášť znepokojující je, kolik dětí začíná kouřit a za jakých podmínek, a právě na to se zaměřila vládní analýza, kterou provedl Sir Cyril Chantler. Každý den začíná v Británii kouřit asi 60 dětí a velmi těžko se pak v dospělosti zbavují závislosti na nikotinu. Kdyby byl snížen počet dětí, kteří začínají kouřit, o pouhá 2 procenta, ročně by začínalo kouřit o 4000 dětí méně.

Aktivisté za veřejné zdraví byli rozhodnutím vlády potěšeni. Harpal Kumar, ředitel instituce Cancer Research UK, konstatoval: "Chantlerova analýza podpořila zásadní krok vůči zdravější budoucnosti pro britské děti. Máme důkaz a drtivou podporu parlamentu, zdravotnické komunity i veřejnosti."

Mluvčí firmy British American Tobacco se vyjádřil, že je rozhodnutím vlády zklamán a poukázal na to, že zavedení jednobarevného balení pro cigarety v Austrálii údajně "nepřineslo očekávané výsledky".

Podrobnosti v angličtině ZDE

V žebříčku sociálního pokroku je ČR na 23. místě

3. 4. 2014

Na prvním místě je Nový Zéland, na druhém místě Švýcarsko (představa, že se po pádu komunismu Československo stane druhým Švýcarskem, se jaksi neuskutečnila), na třetím místě Island, na čtvrtém místě Holandsko, pak následují Norsko, Švédsko, Kanada, Finsko, Dánsko, Austrálie, Rakousko, Německo, Británie, Japonsko, Irsko, USA, Belgie, Slovinsko.

Žebříček je sestaven z 50 různých kritérií: od zdravotnické péče přes individuální bezpečnost a ekologickou politiku až po toleranci vůči menšinám, mezilidské vztahy a kariérní šance.

Zdroj: ZDE

Britská vláda navzdory protestům tvrdě deportovala dívku připravující se na maturitu

2. 4. 2014



Teenager Yashika Bageraati byla tvrdě deportována rozhodnutím britských soudů a nečinností britské vlády na Mauricius, kde nemá žádné příbuzné. Rozhodnutím britské vlády byla devatenáctiletá dívka před maturitou oddělena od svých rodičů a od svých sourozenců v Británii a ve středu v 21 hodin večer byla za doprovodu dvou strážců naložena do letadla směřujícího na Mauricius.

Její stoupenci konstatovali, že jsou rozhodnutím "rozhořčeni". Yashika byla deportována pouhý den poté, co jeden poslanec intervenoval v její věci a žádal, aby jí aspoň bylo dovoleno udělat v červnu v Británii maturitu. Navzdory protestům a pláči Yashičiny matky neprojevil konzervativní britský ministr pro imigrační otázky James Brokenshire žádné slitování a trval na tom, aby devatenáctiletá dívka byla z Británie deportována.

Američané se pokusili svrhnout Castra prostřednictvím "kubánského twitteru"

3. 4. 2014

Americká vláda vydala 1,6 milionu dolarů na vytvoření sociální sítě, jejímž cílem bylo svrhnout komunistickou vládu na Kubě, informuje britský deník Independent.

Tisková kancelář Associated Press zjistila, že projekt který trval déle než dva roky a měl tisíce uživatelů, byl vytvořen prostřednictvím falešných firem a byl financován prostřednictvím zahraničních bank.

Americký vládní úřad pro zahraniční rozvoj USAID údajně financoval projekt kubánského twitteru pod názvem "ZunZuneo". USAID tak zpochybnila svá opakovaná tvrzení, že neprovádí tajné akce v zahraničí.

Máme jíst sedm porcí zeleniny denně

3. 4. 2014

Z nové, rozsáhlé studie vyplývá, že konzumace sedmi porcí ovoce a zeleniny (hlavně zeleniny, protože v ní je méně cukru) denně podstatnou měrou snižuje nebezpečí úmrtí na rakovinu a na mrtvici. Studii provedli výzkumníci na University College v Londýně. Analyzovali informace o více než 65 000 dospělých osobách starších 35 let. Sledovali je po průměrnou dobu 7,7 let. Zjistil, že konzumace nejméně sedmi porcí čerstvé zeleniny a ovoce denně vedlo k poklesu rizika úmrtí o 33 procent ve všech kategoriích (když se ignoruje první rok zkoumání, pokud se do zkoumání zahrne, pokles rizika úmrtí je 42 procent). Vědci také zjistili, že konzumace zeleniny je zdravější než konzumace ovoce a pojídání ovoce a zeleniny v konzervách či v mraženém stavu vede k zvýšení procenta úmrtí. Podrobnosti v angličtině ZDE

Kundera - český, francúzsky alebo stredoeurópsky spisovateľ?

3. 4. 2014 / Igor Daniš

V rôznych upomienkových predstaveniach, komentároch, diskusiách a rozhovoroch k výročiu 85. narodenín Milana Kunderu sa len málo pripomínalo jeho umenie písať a skôr sa hovorilo o jeho neochote vychádzať na verejnosť a podružnom podpise na jednom udaní, z ktorého sa odvodzujú ďalekosiahle a hlboké paralely. Ďalším frekventovaným diskusným bodom bolo a je rozlúštenie záhady, či Kundera je český alebo francúzsky spisovateľ. Sám Kundera si že vraj želá, aby jeho romány a eseje boli radené medzi francúzskych spisovateľov. Ak si spomenieme na Kunderove tézy ohľadne "náhodilosti" českej kultúry, jej náhodilý únik z rozpustenia v nemeckom živle, či dobytie Československa a strednej Európy Ruskom na stáročia, je logické, že sa snaží ukotviť svoje dielo v stabilnejšom rámci francúzskej kultúry, jazyka a literatúry.

Ukrajinská vláda zatkla 12 policistů za "střílení na demonstranty"

3. 4. 2014

Na čtvrteční tiskové konferenci v Kyjevě tvrdil nový ministr vnitra prozatímní ukrajinské vlády Arsen Aavakov, že plnou vinu za střílení na demonstranty nese ukrajinská policie a její velitelé. Odpovědnost prý jde celou policejní strukturou až nahoru, k prezidentu Janukovyčovi. Ukrajinská vláda vydala na Janukovyče za to zatykač. Rusko prý dodalo pro střelbu na demonstranty zbraně a ruská tajná služba střelbu logisticky organizovala.

Měl, či neměl by stát finančně pomoci OKD při útlumu těžby na Dole Paskov?

3. 4. 2014

Tisková zpráva ČMKOS

Václav Pícl, I. místopředseda ČMKOS:

ČMKOS je přesvědčena, že se stát nemůže zbavit zodpovědnosti za špatnou privatizaci OKD ani za absentující dohled státních orgánů nad činností vlastníka. Zejména nad nedostatečným vytvářením rezervy na likvidaci následků těžby, případně i nad způsobem těžby ložiska.

Pro ČMKOS je naprosto nepřijatelné, aby od tohoto tíživého problému dali najednou všichni ruce pryč a aby důsledky celé této morálně a pravděpodobně i právně velmi pochybné kauzy zaplatili pouze propuštění horníci a jejich rodiny. Není možné, aby jen oni byli obětí, ztratili zaměstnání, obětovali svou životní úroveň a perspektivu.

Kde se (ne)skrývá blud

3. 4. 2014 / Marek Řezanka

Je docela zajímavé, že se v sobotním rozhovoru s Dominikem Dukou (Dál už ustoupit nemůžeme, 29. 3. 2014) rozebíraly především finanční náhrady, ale ani slůvkem nebyly zmíněny výhrady odpůrců zákona o tzv. církevních restitucích, jež se týkají vydávaného nemovitého majetku, který mj. zahrnuje historické a kulturní bohatství naší země.

Milý pane Vaculíku!

3. 4. 2014 / Miloš Dokulil

Určitě netušíte, kdo se to takhle na Vás obrací. Mnohokráte jsem již obdivoval Váš přístup k realitě "všedního dne" a to, jak ty "fejetóny" (či "feuilletons", anebo "causeries"?) dokážete rozehrát k údivu posluchače či čtenáře. Jenže dnes ráno (3. dubna) v 6:50 na rozhlasové "Vltavě" jsem si byl jist tím, že Vám v zájmu dosažení paradoxu nad opravdovými paradoxy života a našich dnů -- podle mého soudu -- ten příspěvek o normách a pseudonormách lidské spravedlnosti zůstal "jaksi na půl cesty".

Vážení spojenci!

2. 4. 2014 / Karel Dolejší

Vážení spojenci v zemi na sever od Krkonoš,

je tomu už pár let, co jsem pročítal strategické bezpečnostní materiály administrativy prezidenta Kaczyńského. Zaujala mě především zjevná nedůvěra vůči garancím ze strany NATO, která z nich doslova vyzařovala. Češi, schovaní za Karpaty a oddělení od nacionalistického neoimperiálního Ruska územím Slovenska a Ukrajiny, si takové věci jednoduše nepřipouštějí. Nepřipouštěl jsem si je ani já, ještě poměrně nedávno.

Naftové království očima pragmatiků

2. 4. 2014 / Daniel Veselý

Prezident Barack Obama na konci března navštívil dlouhodobého a klíčového spojence USA Saúdskou Arábii. Na pořadu dne nebylo, jak se ostatně dalo očekávat, Obamovo kárání jeho protějšku -- krále Abdulláha -- kvůli otřesnému stavu lidských práv v Saúdské Arábii. Americký prezident navštívil naftové království, protože hodlá napravit pošramocené diplomatické vztahy mezi Washingtonem a Rijádem, jež vržou už několik měsíců, což se samozřejmě týká i ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.

Většina zahraničních postgraduantů na britských univerzitách je z Číny, počet jiných zahraničních studentů klesá

2. 4. 2014

V současnosti studuje na britských vysokých školách téměř stejný počet postgraduálních studentů z komunistické Číny jako Britů. Poprvé za třicet let však poklesl počet studentů z jiných zemí. Podle údajů z HEFCE, Higher Education Funding Council, studuje v Británii 23 procent postgraduálních studentů z ČÍny, zatímco britských studentů je 26 procent.

Nejčastěji studují Číňané v Británii matematiku (58 procent ze všech zahraničních studentů). mediální studia (56 procent), podnikatelská a manažerská studia (47 procent) a 39 procent strojírenství.

Zároveň klesá počet studentů z jiných zemí, zejména z Indie a z Pákistánu, v důsledku vysokého školného a protiimigrantské rétoriky současné britské konzervativní vlády.

Rozhlas BBC: "V České republice vstoupíte do minulosti"

1. 4. 2014

Před deseti lety byla Irská republika první zemí na světě, která zakázala kouření na pracovištích. Dne 29. března 2004 zavanul čistý vzduch v irských hospodách, restauracích i jiných veřejných místnostech - a skoro nikomu zákaz nevadil. Irové, kteří milují své hospody, se stali vzorem globální zdravotnické revoluce. Za posledních deset let schválilo zákaz kouření ve veřejných místnostech mnoho zemí světa. Rozhlas BBC věnoval desátému výročí prvního zákazu kouření ve veřejných místnostech včera večer dokumentární pořad. Bývalý irský korespondent BBC Denis Murray v něm zkoumá dopad zákonů o zákazu kouření ve veřejných místnostech v různých zemích Evropy a uvažuje o budoucnosti tabáku.

Autokratické síly triumfují nad ekonomikou. Západ si neví rady

2. 4. 2014

To, jak reagovat, se již stalo tématem prezidentských voleb v roce 2016. Během týdnů následujících po Putinově vyslání vojsk na Krym republikánští senátoři Rand Paul, Ted Cruz a Paul Ryan všichni kritizovali Obamovu reakci. Ale žádný z nich nevolal po americké intervenci na Ukrajině.

Čtvrt století po pádu Sovětského svazu autoritářští vůdci jako Vladimir Putin a Bašár al-Asad předvádějí, že můžou vzdorovat mezinárodním normám, potlačovat nesouhlas a používat vojenskou sílu. Tvůrci americké politiky si lámou hlavu nad tím, jak reagovat.

Šéf britských euroskeptiků, kteří zřejmě vyhrají nadcházející eurovolby, chválí Putina

1. 4. 2014

Nigel Farage, předseda britské euroskeptické strany UKIP (United Kingdom Independence Party, Strana nezávislosti Spojeného království), která zřejmě v Británii vyhraje květnové volby do Evropského parlamentu, chválil tento týden Vladimíra Putina.

Britský deník Guardian poté zjistil, že Farage pravidelně vystupuje v ruské státem financované televizi, vysílající v angličtině, Russia Today, která je obviňována, že je nástrojem Putinovy propagandy*). Od prosince 2010 vystoupil Farage v televizi Russia Today už sedmnáctkrát. V jednom rozhovoru pro RT Farage tvrdil, že v evropských zemích není demokracie, ale "vládnou jim nejhorší lidé, jaké jsme v Evropě viděli od roku 1945".

Další zklamání nechceme

1. 4. 2014 / Sofi Oksanen

(Sofi Oksanen je známá finsko-estonská spisovatelka.)

Každé ráno se budím s myšlenkou, zda to bude dnes. Den, kdy bude východní Evropa prodána, opět. Zkontroluju telefon, a protože v něm zatím nenajdu žádné příliš alarmující zprávy -- ačkoliv ani žádné zvlášť potěšující --, zapnu počítač. Pročtu novinové titulky a stále si říkám, zda to bude dnes, nebo až zítra. Den, kdy dokážu sledovat zprávy jen díky tomu, že se budu soustředit pouze na sledování reakce jak své vlastní, tak celého světa. Neboť povinností spisovatele je zapamatovat si okamžiky, v nichž se otáčely stránky historie. Nová doba už začala. Mezidobí mezi studenými válkami skončilo: 1989--2014.

Jaké má Rusko právo požadovat federalizaci Ukrajiny?

1. 4. 2014 / Karel Dolejší

Bývalá strana exprezidenta Janukovyče, tj. Strana regionů, požaduje novou ústavu, která by definovala Ukrajinu jako unitární stát s decentralizací správy a financováním "zdola nahoru" - tedy "nejprve regiony, pak stát". Kdyby Rusko neanektovalo Krym a neoddělilo tak z masy bývalých Janukovyčových voličů téměř 2 000 000 duší, mohla strana s tímto programem příští volby hlasy rusky mluvícího obyvatelstva relativně snadno vyhrát. Takto je podobná možnost téměř vyloučena.

Ovšem ani Strana regionů nechce to, co teď kategoricky požaduje Moskva, jejíž tanky stojí na hranicích: Totiž federalizaci Ukrajiny.

Poznámka na okraj jedné (mediální) bouře

1. 4. 2014 / Lubomír Brožek

Bláznovství je norma blázince.

Jacob van Blom

Chceš-li dodělat se vezdejšího chleba, bývej hloupým, kde je toho třeba. Karel Havlíček Borovský

Mediální smršť, která se rozpoutala nad Ukrajinou, už poněkud ztratila na síle, virtuální nebe přestalo dštít třesky blesky a pomalu nastává čas uhasit prskavé hromničky, naslinit prst a zjistit, odkud aktuálně fouká vítr. Abychom nebyli zaskočeni, až to opět někde bouchne a nezbořilo nám to poslední iluze střechy, pod níž by mohla vyobcovaná pravda spočinout a chvíli si nerušeně lámat hlavu nad tou zapeklitou otázkou, jaký že je vlastně skutečný smysl médií.

ČSSD a restituce

1. 4. 2014 / Josef Nerušil

Je tomu v těchto dnech 15 let, co ministr Pavel Dostál podepsal (28. března 1999) se zástupci církví dokument o zřízení Ministerské expertní komise ve věci odborné přípravy zákona o vztahu státu a církví v ČR. Dohoda předznamenala majetkové a realizovala návrh předsedy vlády Miloše Zemana (10. září 1998) k ustanovení vládní komise pro řešení vztahu mezi státem a církvemi. V kontextu dnešní doby je poměrně paradoxní, že po letech neúspěšného jednání s vládami Václava Klause nakonec první životaschopný impuls k dořešení vztahu státu a církví vzešel z iniciativy ČSSD.

Autor pracuje na Odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského

Francie má nového premiéra: Manuela Vallse

1. 4. 2014 / Josef Brož

Nečekal ani 24 hodin a jmenoval novou vládu: prezident François Hollande, o němž se někdy vedou úvahy, že nedokáže být dost rozhodný, tentokrát reagoval rychle. Rychleji, než když oznámil AFP, že se "rozhodl ukončit vztah se svou partnerkou Valérie Trierweilerovou".

Princip strachu

1. 4. 2014 / Cyril Podolský

Učitel Macoun si sedl v hospodě U Tradáka přímo pod televizi. Nikdo mu nekoukal do očí. Všichni vespolek zírali vysoko nad něj, na obrazovku. V hostinci byl docela kravál, a tak málokdo přesně slyšel, co se v té televizi vlastně říká. Ale běžely zprávy a na ty se všichni koukali, protože to byla tradice.

Pokud se mám něčeho bát, chci vědět proč

31. 3. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

Je to bída, je to bída. Všude kolem je to zaplevelené podivným historismem, který kompletně ignoruje dnešní realitu. Nežijeme v roce 1700, ani v roce 1800 a ani v roce 1900.

Rusko se nám tu vynořilo jako "retro-impérium", které se "nezměnilo" (ostatně změna byla vždycky výsadou "civilizovaného" Západu) a chce v naprosto stejných hranicích obnovit svojí říši. Napřed Krym a potom Ukrajina, Pobaltí a Finsko, následovat bude Polsko a nakonec bude do nové, obnovené říše zahrnuto snad i Česko.

 9901

Obrysy nové studené války: Americké základny a jaderné zbraně ve Střední a Východní Evropě?

31. 3. 2014 / Karel Dolejší

Zatímco německou ministryni obrany Ursulu van der Leyenovou doma okřikují už při pouhé zmínce o posílení obrany Střední a Východní Evropy, washingtonský thinktank Center for European Policy Analysis (CEPA), v jehož radě poradců zasedá příslušník staré polské szlachty z haličských Brzeżan Zbigniew Kazimierz Brzeziński, si pospíšil a 25. března vydal stručnou studii o posílení obrany nových členských států NATO po anexi Krymu. Autoři v kostce navrhují přesunout americké základny a další kapacity, včetně taktických jaderných zbraní, ze Západní Evropy na území nových členských států Aliance.

Materiál je rozhodně podnětem k mnohostrannému zamyšlení. Kromě rýsujícího se debaklu německé evropské politiky například i nad budoucností NATO. Těžko se lze vyhnout otázce, zda pokud by NATO nakonec prosazovalo podobnou koncepci, jakou navrhuje CEPA, je takové pojetí obrany adekvátní možným hrozbám - a tedy k užitku členských zemí (případně kterých).

Jak (ne)být za vola

31. 3. 2014 / Marek Řezanka

Všech 15 členů klubu ODS a 12 poslanců za TOP09 (a StaN) napadá část vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, která umožnila, aby se kauzou P. Nečase zabývali žalobci z Olomouce, a nikoli ti pražští, kterým by jinak místně příslušela.

Člověku to nedá, aby se mu nevybavil projev D. Ratha v Poslanecké sněmovně v červnu 2012:

Mylný výklad historie z pera Jiřího Pehe

31. 3. 2014 / Daniel Veselý

Je jasné, že toho o Krymu a s ním souvisejícím děním bylo napsáno snad už moc. Samotného mne to vysiluje, protože nezbývá prostor na jiné důležité události a svět přece není jen malinká část Ruska. Nedá mi ale, abych nezareagovat na příspěvek Jiřího Pehe zveřejněný na webových stránkách Českého rozhlasu s názvem "Krym, Libye, Irák a Kosovo" ZDE, kde se známý politolog dopouští, myslím, několika fatálních dějinných omylů.

Jiří Pehe v intencích protiputinského kánonu, jež je většině českých komentátorů vlastní, píše, že se někteří čeští politikové a komentátoři snaží relativizovat ruskou anexi Krymu poukazováním na "předešlá údajná porušení mezinárodního práva ze strany USA při intervencích v Libyi, Iráku a Srbsku během krize v Kosovu." Já se naopak domnívám, že relativizace se dopouští právě pan Pehe, když ostatním upírá možnost srovnání, jež mohou být ve spojitosti s Krymem osvětlující.

Západním intervencím na rozdíl od aktivit současného režimu v Kyjevě předcházelo "masové porušování lidských práv a často i genocidní praktiky ze strany diktátorů v těchto zemích, píše Jiří Pehe. "Všichni měli na rukou krev tisíců lidí", říká Pehe a dodává: "Druhý podstatný rozdíl spočívá v tom, že cílem zásahů v Iráku, Libyi a Srbsku nebyla trvalá anexe území napadených států. Cílem bylo svrhnout daný režim, popřípadě ho donutit ke změně chování. To se ve všech případech povedlo."

Ficovi riskantný ťah nevyšiel

31. 3. 2014 / Igor Daniš

Premiér Fico porušil základné politické pravidlo, ktoré hovorí, že v polovici mandátu má každá vládna strana alebo vládnuci prezident najnižšie volebné preferencie, a rozhodol sa kandidovať z postu premiéra za prezidenta. V USA to končí vždy tak, že vo voľbách do Kongresu víťazia zástupcovia opačnej strany než je prezident. Fico sa odhodlal kandidovať spoliehajúc, že volebné preferencie strany Smer sú mierne vyššie než preferencie všetkých ostatných strán. Spoliehal sa tiež, že sa mu podarí zlákať voličov, ktorí nebudú nadšení s opozičným kandidáta resp. ich aspoň navedie nehlasovať pre opozičného kandidáta. Nestalo sa. Fico napriek všetkému mohol vyhrať. Príčinou jeho prehry je hlavne úplne zbabraná volebná kampaň medzi prvým a druhým kolom volieb. Kampaň viedol minister kultúry Maďarič a Ficov hovorca Tomáš. Obidvaja by mali zvážiť pôsobenie v najvyššej politike. V štandardných demokraciách sa po takom fiasku odchádza.

V USA, ale i v ČR, chybí racionální diskuse o ukrajinské krizi

30. 3. 2014 / Karel Dolejší

Paul R. Pillar upozorňuje, že se v USA rozmáhá snaha uplatňovat vůči Rusku určitý typ politiky, kterému se principiálně nerozumí. Souvisí to, i když nikoliv výhradně, s děním, na které ve svých kontroverzních memoárech poukázal bývalý ministr obrany Robert Gates. Zahraniční politika se v Bílém domě do značné míry přesunula z rukou ministra Johna Kerryho (o němž si neradno dělat iluze, mj. je pod silným vlivem proizraelské lobby AIPAC) k úzkému kruhu Obamových poradců. A to jsou vesměs relativně mladí, ideologicky vyprofilovaní akademici bez praktických zkušeností s mezinárodní politikou.

"Nejsem rasista, ale..."

Šokující vyvřelina národoveckého šovinismu putinovského stylu

30. 3. 2014 / Jan Čulík

Diskurs v České republice opravdu překvapuje. Neuvěřitelným výlevem, protiřečícím všem civilizačním standardům, je článek "Doc. JUDr. Miroslav Němce Ph.D." (středoevropská posedlost akademickými tituly je komická a naznačuje slabost: držitel titulů nemá dostatečnou váhu, aby ho společnost uznávala jako osobnost, a tak pro svou legitimitu spoléhá na nejrůznější komise. Jenže ty tituly pan docent JUD.r PhD. nyní rázem zrušil svým pozoruhodným článkem.)

Neuvěřitelná "úroveň" některých českých "intelektuálů" znovu a znovu překvapuje a deprimuje.

Česká republika potřebuje jako sůl informované jedince ze zahraničí, kteří nejsou součástí zacyklených nesmyslů, které neustále kolují uvnitř ČR. Potřebuje jiné, pluralitní způsoby myšlení, nutně potřebuje vstupovat do interakce s myšlenkami ze zahraničí. Představa pana Němce, že všichni "cizinci" jsou svou podstatou nepřátelé, je nepodložená. Většinou je tomu naopak. Odborníci ze zahraničí jsou pro KAŽDOU ZEMI obrovským přínosem a velkým nebezpečím pro Česko naopak je, že kdokoliv, kdo něco umí, z této země odchází. Pak zůstávají lidé typu pana Němce, kteří, zdá se, ovládají domácí diskurs (nikde jinde by takovýto článek prostě nevyšel, srovnejte to třeba se současnou politikou skotské vlády, která aktivně vyhledává chytré cizince!) a zacyklené nesmysly dál zhoršují situaci. Je to tragický vývoj. Už se nedá nic dělat?

Jsme snad tak hloupý národ, že musíme vybírat do funkcí cizince?

V České republice je řada vysoce kvalifikovaných odborníků a proto není třeba vybírat do řídících postů v organizacích zřizovaných státem cizince.

Přesto, že jsem nikdy nebyl žádným nacionalistou a vždy jsem hodnotil lidi jen podle jejich schopností, práce a morálních kvalit, nemohu --jako bezpečnostní odborník - souhlasit s tím, aby byli ještě dnes do významných a nadstandardně placených funkcí u nás, jmenováni cizinci, protože tito nemají žádné české národní cítění, žádnou českou národní sounáležitost a hrdost, česká historie jim nic neříká a z mnohých přímo čiší, jak je jim celý český národ ukradený, protože oni sem přišli pouze vydělávat či vyhledávat senzace, které nás pak většinou poškozují v zahraničí.

Zdroj: ZDE

Protiruská posedlost

29. 3. 2014 / Martin Hekrdla

Pařížský expert na strategické komparace Olivier Zajec nejprve konstatuje, že mediální pokrytí událostí ukázalo, jak západní diplomacie odstavila rozum a dává přednost boji Dobra se Zlem o "smysl dějin". S žíravou ironií popisuje, že se Rusko k takovému přístupu hodí. Komentátoři se totiž mohou rozepsat o barbarském státě řízeném kozáky a jinými "polomongoly", jakož i epigony KGB, jejichž spiklenecké způsoby a chladnokrevná vypočítavost pocházejí z dávných dob carů. Ruští autokraté odtržení od reality tahají po šachovnicích figurkami ze slonoviny, místo aby si pročítali The Economist. Občas spustí na vodu jadernou ponorku, aby znečistili Barentsovo moře, anebo v "blízkém příhraničí" vygenerují ilegální referendum, aby obnovili Sovětský svaz. Klade se důraz na "totalitní tendence" a "prolhanost" ruské kultury, někdy se poukazuje na kontinuitu mezi Josefem Stalinem a Vladimírem Putinem - jak často píšou francouzští úvodníkáři a konzervativní americké think tanks. Zde se přímo navazuje na evropské renesanční cestovatele, kteří spojovali Rusy s "barbary", jejichž původ byl odvozován od divokých Skytů starověku.

Zajec tvrdí, že Ukrajina neměla v prosinci 2013 na vybranou mezi 15 miliardami dolarů, jež naslibovalo Rusko, a 3 miliardami od Evropské unie. A obviňuje západní experty z analytického selhání, když podlehli démonologii protiruské posedlosti. Je prostě dáno jazykové a kulturní rozdělení mezi východem a západem Ukrajiny, která stojí a padá s rovnováhou mezi Lvovem a Doněckem, mezi evropským a ruským pólem. Dokonce v této souvislosti - tedy s poukazem na vyvyšování jedné části a ponižování druhé - připomíná rozdělení Československa. Každý "nápadník" ukrajinské nevěsty se přirozeně pojišťuje: takovým pojištěním byla dohoda z Charkova (2010), kdy byl Rusku prodloužen pronájem základny v Sevastopolu, ale také povolen pronájem orné půdy - magnátům evropského agrobyznysu. Ti, kteří obviňují Putina z mocenské politiky, sami tupě usilují o úplné vstřebání Ukrajiny do euroatlantického společenství.

Kompletní článek ZDE

Český helsinský výbor píše Bohuslavu Sobotkovi:

Rádio Svobodná Evropa/Svoboda tvrdě diskriminuje své zaměstnance

28. 3. 2014

Americké vedení RFE/RL umísťuje zaměstnance z jiných zemí než z České republiky a USA do právního vzduchoprázdna, aniž by je v době přijetí do pracovního poměru informovalo o jejich skutečném právním postavení. Ve skutečnosti jsou vydáni napospas "politice Společnosti". Tyto interní předpisy obsahují specifické ustanovení, které není zahrnuto v pracovních smlouvách: "Pracovní poměr u RFE/RL se posuzuje jako zaměstnávání "podle vůle stran", což znamená, že buď zaměstnanec nebo RFE/RL může pracovní smlouvu ukončit kdykoli, z jakéhokoli důvodu, s uvedením či bez uvedení výpovědní lhůty a odůvodnění," (Paragraf 5.18.1, příručky RFE/RL o zaměstnávání -- Policies & Procedures). To znamená bez jakéhokoli důvodu, jak RFE/RL činí v praxi.

Žaloba na RFE/RL, kterou podala arménská občanka Anna Karapetianová, matka tří nezletilých dětí, je v současné době u Ústavního soudu České republiky. Kauza Chorvatky Snjezany Pelivanové versus Česká republika je u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Česká republika, která na svém území hostí americkou RFE/RL, je obviňována z toho, že nezajistila práva Pelivanové na zákaz diskriminace a na spravedlivý proces, jak to garantuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. RFE/RL ukončila pracovní poměr obou žen po mnoha letech bezchybné služby s pozitivními hodnoceními jejich pracovních výkonů bez uvedení jakéhokoli důvodu, bez předběžného upozornění, bez udělení disciplinárních trestů v případě, kdyby byl k takovým trestům důvod, a dokonce bez vyplacení odstupného za odpracované roky, protože obě se odmítly písemně vzdát svého práva odvolat se k soudům -- což je nezcizitelné lidské a občanské právo v jakémkoli demokratickém státě včetně České republiky.

Zdroj: ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2014

8. 3. 2014

V únoru 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 52 766,58 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v prosinci 2013 částkou 2625,82 Kč.

Zůstatek byl koncem února 2014 349 778,46 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

29396