Kolik dětí musí zemřít, než se politická scéna rozhodne jednat?

10. 11. 2014 / Radka Janebová

Česko obchází tajemný vrah. Vyhrožuje zabitím několika lidí. Ještě neví, kolik lidí povraždí, prostě jak se mu bude zrovna chtít. Upřednostňuje hlavně děti, ale občas se mu zlíbí zmasakrovat i někoho dospělého -- muže či ženu. Jedna část veřejnosti zůstává v klidu, zatímco druhá odsuzuje budoucí oběti, že se neměly nechat tak blbě zabít. Politicky činné osoby situaci ignorují, protože se přece zatím nic nestalo. Policie váhavě zkoumá, zda má nějaké páky na budoucího vraha.

Že je předchozí odstavec ze špatně napsané sci-fi? Že si nelze představit existující společnost, která by se nesnažila ochránit své děti či by byla k jejich budoucí smrti lhostejná? Nikoliv. Česko pravděpodobně čeká vlna sebevražd mladých dívek a žen. Přesto se nic moc neděje.

Za možnou budoucí vlnou sebevražd zejména mladých dívek a žen stojí facebookové stránky Roztahovačky, na kterých (pravděpodobně) muži zveřejňují intimní fotografie dívek a žen. Na tento web upozornily Britské listy již 31. října letošního roku v článku "Daily Mail upozorňuje na "ponižující a nebezpečnou" českou stránku na Facebooku" ZDE. Nyní na něj upozornil i internetový deník Novinky.cz. To může vést k tomu, že se daný web dostane do širšího povědomí mezi oběťmi a jejich prostředím, ať vrstevníky či příbuznými. Mnoho lidí se prostě podívá a někteří najdou.

Například webové stránky Kyberšikana.cz vyprávějí příběhy těch, kteří takové zveřejnění svých intimních záběrů nepřežili:

Kanaďanka R. (16) byla znásilněna na večírku. Spolužáci umístili její fotografie na Internet a od té doby byla šikanována, vysmívali se jí a docházelo k obtěžování. Spáchala sebevraždu.

Američanka J. L. (18 let) spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel začal na Internetu šířit její intimní fotografie.

T. C. (18) z Rutgers University v New Jersey spáchal sebevraždu. Jeho spolubydlící na koleji totiž na sociální síti Twitter prozradil, že T. C. je gay a zval zájemce na živý přenos z webové kamery, kterou měl umístěnou v pokoji. 

A jak na zveřejnění daného článku na Novinkách.cz reaguje část české veřejnosti? Velká část diskutujících kupodivu neobviňuje ty, kteří zneužili důvěry dívek a žen, ale oběti samotné. "Slepice na paprice; hloupé husy; malé coury, co se zlobí, když si to nafotily samy; nemají žádnou morálku; provokují..." To je jen část komentářů, které lze nalézt pod článkem (přiznám se, že jsem dokázala přečíst pouze první stránku dané diskuze). Jak je možné, že diskutující nepobuřují ti, kteří snímky zveřejnili, ale dívky, které jsou na nich zveřejněny? Tato diskuze ukazuje na to, jak v české společnosti převládá tendence k vinění obětí, zejména když jsou oběťmi ženy. Byla znásilněna? Její chyba, chovala se vyzývavě či nezodpovědně. Je obětí domácího násilí? Asi si ho zasloužila. Žena či dívka, která nafotí intimní fotografie pro svého partnera, který je pak zneužije a zveřejní, musí být coura.

Málokdo z těchto diskutujících se zamýšlí nad tím, jak jsou ženy od mala vychovávány k tomu, aby usilovaly o přízeň mužů svým vzhledem, aby byly sexy. Od adolescence do dospělosti jsou maseny dívčími a ženskými časopisy s polonahými modelkami a celebritami, které jim říkají, že fotit erotické či porno fotografie je běžné a žádoucí. A když to vše činí, protože je k tomu jejich kultura vede, tak jsou obviňovány, že jsou coury, provokují a nesou za celou situaci zodpovědnost.

Mezi "být sexy" a "být coura" je však velmi tenká hranice. Většinou spočívá v libovůli posuzujících.

Protože v české společnosti stále vládne dvojí morálka pro ženy a muže, bude mít zveřejnění intimních fotografií pravděpodobně tragičtější důsledky pro dívky a ženy, než by mělo pro muže. Někteří na webové diskuzi argumentovali, že netřeba jakkoliv zasahovat, protože existují obdobné weby (Pražští klátiči), kde ženy zveřejňují informace o mužích. Tito lidé zapomínají na to, že pro dívky má označení "coura" zcela jiné důsledky než pro muže. Český jazyk vlastně ani žádným označením pro takového muže nedisponuje. "Couráka" prostě nemáme. Zato máme "kance", "klátiče", "bejky", "samce" či pro starší generaci "donchuány". V těchto označeních je ale přítomen i určitý obdiv, což u termínu "coura" rozhodně neplatí. Právě ambivalentní společenský požadavek na ženy "být sexy" a zároveň "být čistá" povede některé dívky či ženy k zoufalým činům.

Proto je pravděpodobné, že trpění takovéto stránky bude stát lidské životy. A pokud nebude stát životy, tak řadu z nich psychicky velmi negativně poznamená. Liknavý postup policie a nezájem političek a politiků může zvýšit počet těchto ztracených či zatracených životů. Anebo lze konat, a to dříve, než se něco tragického stane. Konat preventivně nejenom ve smyslu osvěty. Ta totiž často jen nabádá potenciální oběti, aby nikomu nedůvěřovali. Ale znamená to také rušit stránky s ponižujícím obsahem a konat represivně vůči těm, kteří se podílejí na jejich obsahu. Nejsem právnička, ale buď jsou v trestním zákoníku paragrafy, které lze pro tuto situaci na pachatele užít, a pak ať policie jedná (v USA se například aplikuje trestný čin "šíření dětské pornografie"), nebo ať legislativci takové situace ošetří zákony, aby nikdo nemohl zneužívat intimní fotografie druhých.

Respektive, kolik dětí musí zemřít, aby se politická scéna rozhodla jednat?

0
Vytisknout
8731

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2014