"Založit novou politickou stranu nejde, protože nám to Moravec nedovolí." - Skutečně?

7. 10. 2012 / Jan Čulík

Už vidím Miroslava Kalouska, jak ho trhání volebních lístků přiměje k naprostému politickému přerodu. Půjde do televize, před kamerami se bude kát a rozhodne se radikálně změnit celý český politický systém k lepšímu.

Vy mě fakt bavíte, pane Čulíku. Spadl jste snad z višně? U nás je stran, které jsou volitelné, jako máku. Ale nikdo je nevolí, protože je pan Moravec a média obecně prostě ignorují. Vlastnictví médií a mediální obraz je podstatný a nikoliv volby. Založte si stranu. Bez kladného přístupu médií, který něco stojí, jste nýmand, píše Tomáš Rampas.

Tak tohle je už mezi všemi těmi reakcemi na postoj čtenářů k nadcházejícím volbám docela směšný extrém. Přesto se obávám, že vyjadřuje zřejmě názor mnoha lidí v České republice. Je součástí líného a nekompetentního alibismu, typické výmluvy, proč nic nejde a nemá cenu se o cokoliv snažit, protože všechno je od samého začátku odsouzeno k neúspěchu. Takže vlastně jediné, k čemu se člověk odhodlá, je chabě remcat v hospodě nad pivem anebo na facebooku či na fórech českých deníků.

Skutečnost je samozřejmě jiná. Proti současnému marasmu v Česku se dá účinně zasáhnout. Museli by však lidi přemýšlet, sjednotit se a jednat. Není to zas tak složité.

Dovolte mi shrnout hlavní body celé této diskuse.

Níže uvedené poznámky jsou pro lidi, kteří jsou nespokojeni s dnešním českým politickým establishmentem. Přetrháváním volebních lístků se však sotva něco vyřeší.

Uznávám, že možná existuje množství lidí, možná drtivá většina, kteří jsou v dnešním Česku s poměry naprosto spokojeni. Vy, prosím, asi tento příspěvek přeskočte.

Nedá se dělat nic

7. 10. 2012

Dobrý den,

směšný extrém jste maximálně vy. Nevím, co se vám nepozdává na názoru, že média ovládají vše. Pokud si myslíte, že lidi jsou svéprávní géniové, tak to se pletete. Nechají se zmanipulovat i vámi (ale jen minimální počet lidí, kteří čtou BL a vaše články) natož odborníky na propagandu v hlavních médiích a to hlavně ve veřejnoprávních. Ale v pohodě.

Zaujaly mě následující věty:

Jako velmi úsměvná mi připadá představa, že neúčast určité části voličů přivede dnešní vládnoucí politické rutinéry k pokání.

Lidé, kteří dnes vládnou, musejí být volbami odstraněni. Neúčastí ve volbách toho nedosáhnete.

Inu, jedete pořád stejnou písničku a podporujete tím tenhle systém, který je demokratický už je pro pár šílenců. Jestli si myslíte, že se vládnoucí garnitura vzdá svých postů zadarmo, tak to se pletete. Ti lidé mají k dispozici nejen média, ale také dokáží někoho zavřít, zrovna když se jim to hodí. Podívejte se na Španělsko, jak tam řežou demonstranty (v porovnání s tím byly zásahy proti demonstracím v Čechách doslova směšné). To ale nakonec uvidíte i ve VB, jak budou občanské protesty snadno potlačeny, protože se vládnoucím grázlům opět povede společnost roztříštit, i za pomocí podobných pisálků, jako jste vy.

Tenhle systém se změnit nedá. Protože má svá pravidla, aby mohl fungovat. Proto je to systém, že? píše Jindřich Sládek.

Všechno je vždycky běh na dlouhou míli

7. 10. 2012 / Boris Cvek

Aniž bych četl všechny příspěvky diskuse o tom, zda volit, nebo nevolit, a aniž bych chtěl přijít s nějakou takovou prázdnou floskulí, jako je, že každý musí začít sám u sebe, nějak se mi spojuje s nedávným pohřbem anarchisty Jakuba Poláka, že společnost může změnit pouze občanská aktivita a že tato aktivita je náročná, musí čelit protivenstvím a pro ty, kdo čekají od volby, či nevolby velké systémové změny jako lusknutím prstem, musí její plody vypadat velmi skromně.

Vládu pobavíte

7. 10. 2012

Hlasovací lístky mohou být neplatné z několika důvodů. Jedním z nich je přetržení lístku. Ve volebních výsledcích se důvody neplatnosti nezveřejňují a tudíž se nikdo nikdy nedozví, kolik bylo těch "manifestačních nesouhlasů" a kolik jiných důvodů neplatnosti, píše Richard Bébr.

Naproti tomu neplatné lístky se do voleb vůbec nezapočítávají a mají tedy stejný význam jako neúčast ve volbách.

Přetržením volebního lístku se volič vzdává práva ovlivnit výsledky voleb.

Jestliže je vládě k smíchu 17% důvěry, 100 000 lidí na Václavském náměstí a podobné "nepříznivé" skutečnosti, bude se hlasitě chechtat nad vyhlášením třeba "20% neplatných hlasů" (více voličů se k této nesmyslné výzvě zřejmě nepřipojí). Bude velice potěšena tím, že se 20% voličů vzdalo svého práva tuto vládu poslat do pekel.

Ing. Richard Bébr

České Budějovice

Může dojít k nulové účasti ve volbách?

7. 10. 2012

Diskuse v tematické skupině Volit, či nevolit je pro mne zajímavá a v některých ohledech i přínosná, ale postrádám v ní pozastavení se nad jistou skutečností: Na jakou úroveň se může snížit procento účastníků voleb, než na dveře zaklepe "revoluce"? Rozebírá se, co je lepší - volit či nevolit, kdo nebo co bude posíleno či naopak oslabeno voličskou (ne)účastí, jaký vliv na společnost a věci s ní souvisejícími by měla totálně nízká volební účast. Ale může vlastně prakticky dojít k téměř nulové účasti ve volbách? (Podle mne nikoliv.) Lze na základě historických faktů vyvodit, zda neustálý úpadek zájmu občanů o volby může vést k přeměně režimu či dokonce systému? Jaká procentuální účast by měla být alarmující? Byli jsme svědky "povinné účasti" za minulého režimu a víme, jak dopadl. Avšak z druhé strany asi ještě nevíme, kam můžeme být navedeni účastí nepovinnou, píše Rastislav Čevora.

 9218

Hodní hoši nedostanou ani lízátko

7. 10. 2012 / Karel Dolejší

Neustále a do omrzení je dnes veřejnosti opakováno, že v rámci politického systému založeného čím dál více na korporátní korupci politických stran mají občané jedinou možnost, jak něco ovlivnit - "play the rules", tedy tupě dodržuj zavedená pravidla systému. Ta jsou ovšem nastavená tak, že už dnes v zásadě žádnou podstatnou změnu neumožňují. Dále se tvrdí, že pouze dodržováním těchto pravidel lze získat takové žádoucí věci jako nejrůznější sociální výhody. Na příkladě Německa, které jako první na světě zavedlo velkorysé systémy sociálního a zdravotního pojištění i systém starobních penzí, lze asi vůbec nejlépe ukázat, že historie vypráví úplně jiný příběh, než se nám dnešní normalizátoři snaží namluvit.

My jsme ti, na které jsme čekali!

7. 10. 2012 / Bohumil Trávníček

Velmi se omlouvám znamenité ekonomce Iloně Švihlíkové, že jsem si vypůjčil její geniální slogan pro název svého článku. Zdá se mi ale, že se velmi dobře hodí také k diskusi zda volit nebo nevolit, vedené nyní v Britských listech. V této diskusi se totiž neustále zapomíná na tento klíčový aspekt. Všichni jsme nějak spoluodpovědní za současný "establishment".

"Musíme tuto přechodnou etapu překonat pomocí existujících levicových stran"

7. 10. 2012 / Josef Mrázek

Vhozením neplatného lístku se opravdu nedosáhne ničeho navíc proti tomu, když nepůjdete volit. Ale prospějete ODS, TOP 09 a bývalým VV tím, že nedáte hlas jejich odpůrcům. Prostě musíme být schopni posoudit, kdo je pro nás nejpřijatelnější, i když ne ideální, protože ještě nefunguje takové hnutí, které by volbami prošlo. Musíme totiž volit to, co projde a dokud nebudeme mít připraveno něco lepšího, musíme volit ty, kteří podrží sociální jistoty. Jestli to ovšem chcete. Jestli ne, tak není problém, volte Kalouska!

Myslel jsem, že není možné, aby někdo po tom všem nechápal, že s ohledem na nepřipravenost řešení občanským politickým hnutím musíme nejbližší etapu překonat pomocí obou levicových stran. A musíme jim hned potom postavit jako konkurenci neideologický model občanského politického hnutí, kde představy stoupenců přímé demokracie budou jen jednou ze samozřejmostí. Ale nesmí se z toho dělat nic fundamentalistického.

Josef Mrázek

Každý občan by měl mít povinně datovou schránku

7. 10. 2012

Náš volební systém a zákony jsou nedemokratické již ve svém zárodku, míní Petr Novák.

Sice se píše v paragrafu 25 volebního zákona 247/1995 v pozdějších zněních a úpravách, že do sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let a není u něj překážka ve výkonu volebního práva podle paragrafu 2 (povšimněte si, že zde není popsán případ pan poslance Davida Ratha, vazba by neměla být překážkou k vykonávání mandátu).

Ale abych se vrátil k meritu věci:

Britští konzervativci chtějí zakázat volný pohyb občanů EU pro Británii

7. 10. 2012

V předvečer výročního kongresu britské Konzervativní strany uvedl britský konzervativní premiér David Cameron v televizi, že jeho strana bude usilovat o zákaz volného pohybu občanů EU po Velké Británii, v přímém rozporu se zásadami EU. Především chce zabránit tomu, aby do Briánie měli přístup občané nových členských zemí EU, jako je Bulharsko a Rumunsko, ale chce zřejmě omezit i dosavadní právo občanů EU pracovat v Británii. V neděli dopoledne Cameron řekl v televizi:

"Věřím v jednotný trh, věřím ve svobodu projevu, ale před čtrnácti dny jsem navštívil dvě továrny a ptal jsem se tam: Kolik lidí zaměstnáváte z jiných zemí EU? Jaká je rovnováha? V jedné továrně to bylo šedesát procent, v druhé padesát procent. Proboha, my máme v naší zemi tolik nezaměstnaných, chceme poskytnout lidem kvalifikaci a dostat je zpět do zaměstnání. Musíme prosazovat, co je v zájmu Británie. Zavíráme falešné vysoké školy, které za labouristů dovolovaly lidem ze zahraničí sem přijet a předstírat, že tu studují, zatímco pracovali."

Cameron uvedl, že bude chtít "znovu vyjednat" vztah Británie k Evropské unii.

Britská konzervativní vláda nedávno odebrala licenci pro výuku zahraničních studentů londýnské metropolitní univerzitě a donutila asi 3000 tamějších zahraničních studentů, aby přešly na jiné školy, případně odcestovali ze země bez dokončeného univerzitního vzdělání. Od letošního školního roku budou britské imigrační úřady požadovat přísné kontroly na seminářích na vysokých školách, aby se zajistilo, že zahraniční studenti skutečně do školy chodí.

Před dvěma měsíci zavedla britská vláda předpis, že manželům či manželkám britských občanů, jejichž společný příjem je nižší než 18 600 liber ročně (cca 46 500 Kč měsíčně) bude odebráno právo pobytu v Británii. Jak informuje skotský deník The Herald, mj. to postihlo amerického univerzitního odborníka Dr. Andrewa Wilbura, který žije ve Skotsku se svou skotskou manželkou už 14 let. Protože Dr. Wilbur studoval na doktorát a manželka onemocněla, nedosáhl jejich roční příjem podle nového předpisu 18 600 liber ročně a Dr. Wilbur byl informován, že musí Británii opustit.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Řecký premiér: Společnost je na hraně rozkladu

6. 10. 2012

Antonis Samaras varuje, že je demokracie v Řecku v nebezpečí, a srovnává situaci se situaci v Německu za předválečné výmarské republiky.

Řecko se potácí na hraně rozkladu společnosti. Dojde k ní, pokud prázdné státní fondy nebudou podpořeny naléhavou finanční pomocí, varoval před návštěvou německé kancléřky Angely Merkelové premiér Antonis Samaras.

Po třech letech od té doby, kdy v Athénách vypukla evropská dluhová krize, je hospodářská krize, která postihla řecký národ, tak vážná, že je teď ohrožena sama demokracie, konstatoval Antonis Samaras.

Varoval, že Řecku hrozí neonacistická strana Zlatý úsvit. Řecko podle něho vážně ohrožuje rostoucí nezaměstnanost, podobně, jako tomu bylo v Německu na konci výmarské republiky.

"Občané vědí, že tato vláda je pro Řecko poslední šancí," varovala Samaras, který opakovaně apeluje na Evropskou unii a MMF, aby liberalizovaly nesmírně obtížné podmínky, které mezinárodní finančníci uvalili na Řecko.

Ve čtvrtek zaútočily na řecké ministerstvo obrany stovky protestujících dělníků z doků. Bylo to porušení bezpečnosti, jaké Řecko v moderní době nikdy nezažilo. Velmi to znepokojilo vládní a státní úředníky. V pátek Samaras ostře kritizoval "ty, kteří nerozumějí, co znamená zákonnost a pořádek".

"Vláda vede válku na všech frontách o důvěryhodnost Řecka a jeho budoucnosti, aby oběti, které činí Řekové, nepřišly nazmar," řekl. "Nedovolím, aby v Řecku vznikla anarchie."

Řecké finanční zdroje dojdou v listopadu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 9217

OTŘESNÁ SITUACE:

Kandidát TOP 09 dává důchodcům za podporu chléb zdarma

6. 10. 2012

K tomu píše Jan Vaněk:

K této fotografii mi propagovaný kandidát TOP 09 sdělil, že o ní ví a že se tahle forma propagace děje s jeho vědomím. Tím je ta věc ještě skandálnější, než kdyby to dělal ten prodavač bez vědomí kandidáta: je zřejmé, že p. Kunert proti takové propagaci nic nenamítá. Kontaktoval jsem ho na facebooku, zde je jeho vyjádření:

Dobrý den. Děkuji za odkaz. O této aktivitě vím. Jedná se o akci jednoho z mých podporovatelů, který, podle svých slov, chce takto podpořit mou kandidaturu do Senátu. Jako kandidáta, kterému osobně důvěřuje a tímto způsobem chce pomoci.

Stačí Vám tato odpověď?

Děkuji a přeji pěknou neděli.

Ladislav Kunert

Přijde mi i to skutečně skandální.

Jan Vaněk

DEBATNÍ KLUB:

Boris Cvek - Jan Paul o umění

7. 10. 2012



Renesančními schopnostmi obdařený vědec, pedagog, neúnavný politický glosátor, milovník literatury a výtvarného umění Boris Cvek debatuje o výtvarném umění s členem Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, literárním autorem a publicistou, akademickým malířem Janem Paulem na témata: Co je dnes veřejnosti prezentované jako výtvarné umění a co to vlastně je? Čím se může výtvarník uživit respektive mělo by být výtvarné umění dotované z veřejných prostředků? A jaká je identita českého výtvarného umění?

Předchozí debaty:

Debata Ludvík Hovorka - Ondřej Dostál: Zdravotnictví jako oběť chtivosti pojišťoven ZDE

Jakub Kříž - Milan Valach debatují o církevních restitucích ZDE

Debata Petr Havlík - Miroslav Tejkl: Co je příčinou hospodářské krize? Chamtivost?ZDE

Květa Lauterbachová a Vít Jedlička debatují o vztahu ekonomiky a politiky ZDE

Pavel Kohout a Jiří Šteg debatují o budoucnosti demokracie ZDE

Diskuse Roman Joch - Jan Čulík ZDE

Diskuse Eric Best - Jan Čulík ZDE

Rozhlasová moderátorka: Osahávali mě během živého vysílání

6. 10. 2012

Kontroverze ohledně Jimmyho Savilea, televizní celebrity společnosti BBC, kterého obvinila celá řada žen, že je znásilnil, když byly nezletilými dívkami, se rozšiřuje na celý někdejší étos v rozhlasové a televizní společnosti BBC.

Bývalá moderátorka rockové stanice BBC Radio 1 Liz Kershaw svědčila o tom, že ji při vysílání v rozhlasovém studiu v osmdesátých letech běžně osahával jiný moderátor. Kershawová charakterizovala atmosféru v rozhlasové stanici jako "zastrašující", a uvedla, že když se pokusila si stěžovat, byla obviněna, že je lesbička.

Společnost BBC uvedla, že je šokována obviněními, že by se nějaký zaměstnanec BBC mohl takto chovat.

Mluvčí BBC uvedl: "Jsou to obvinění, která musejí být vyšetřena policií. Doporučujeme všem, kdo mají takovéto informace, aby kontaktovali policii."

Nevolit je nebezpečné

6. 10. 2012 / Uwe Ladwig

K článku Karla Dolejšího "Legitimita, legalita a nevoličská tradice"

Je to krásný žert, pane Dolejší, když píšete o USA a tváříte se, jako by v ČR neexistovalo víc stran. Ještě lepší: Insinuujete, že nutíme lidi jít k volbám. Přitom jen upozorňujeme, že by měli vědět, co dělají, když nevolí. Korunu jste tomu dal tím, když píšete o USA a nepoukážete na to, že tam právě velká část chudých lidí nechodí k volbám, a právě proto tam neexistuje například zdravotní pojištění pro všechny. Píšete o tom, jak dokonalé to bude, když lidé nepůjdou k volbám. Praktický důsledek toho bude, že zvítězí strany, které zničí existující sociální systém.

Házet do volební urny neplatný volební lístek má smysl jen v zemích, v nichž existuje volební povinnost, jako například v Belgii.

Statistika o americkém zdravotnictví

CNN: 49,9 milionů Američanů nemělo r. 2010 zdravotní pojištění

6. 10. 2012

  • 49,9 milionů Američanů nemělo r. 2010 žádné zdravotní pojištění. Je to 16,3 procent celkového obyvatelstva USA.
  • 18,4 procent Američanů mladších 65 let nemělo r. 2010 žádné zdravotní pojištění.
  • 28,4 procent Američanů ve věku 25-34 let nemělo r. 2010 žádné zdravotní pojištění.
  • 7,3 milionů dětí, t.j. 9,8 procent amerických dětí, nemělo žádné zdravotní pojištění.
  • 26,9 procent Američanů vydělávajících méně než 25 000 dolarů ročně nemělo žádné zdravotní pojištění.

Zdroj: CNN

Problém českého volebního systému je roztříštěnost

6. 10. 2012

Sledují diskusi o tom, zda volit, či nevolit.

Omíláte tam teď dokola celkem jasný fakt, že neúčast ve volbách posílí establishment... , píše čtenář, který se nepodepsal.

Nikdo se ale nezmínil, že bohužel v českém systému i volba jakýchkoli "slušných" malých stran, které se ale nedostanou přes 5%, je rovněž zahozením hlasů a posílením establishmentu... !

Tedy hlavní chyba české opozice je roztříštěnost, všichni slušní lidé "zahodí" svůj hlas nějaké malé straničce pod 5%, a kdo jiný než jedna nebo druhá polovina současného establishmentu to může vyhrát? A určitý podíl na tom mají třeba i BListy.cz, že to lidem nepřipomenou...

(Jinými slovy a polopatě - čím více politických stran, tím lépe pro ODS a ČSSD... Strany rostou jako houby po dešti, je jich do krajských voleb už skoro kolem 100...)

Úvahy o volební aritmetice nemají žádné postranní úmysly

6. 10. 2012 / Jan Čulík

Pobavila mě argumentace Karla Dolejšího, že upozornění na nesporný aritmetický fakt, že neúčastí ve volbách či přetržením volebního lístku posílíte establishmentové strany, je ve skutečnosti záludným vyjádřením podpory pro dnešní český establishment. Připomíná mi to, když mi někteří čtenáři psali poté, co jsem pro mezinárodní akademický projekt analyzoval normalizační seriál Žena za pultem, že tím vlastně podporuju Nečasovu vládu. :)

Dolejší argumentuje, že snížení účasti ve volbách může v systému způsobit otřes či dokonce změnu. Velmi bych o tom pochyboval. Pokud vím, druhá komora českého parlamentu, Senát, je volena s volební účastí jen asi 30 procent voličů, ohrozilo to nějak její legitimitu? Skutečně si Karel Dolejší myslí, že se někdo pozastaví nad tím, když v nadcházejících komunálních volbách bude volební účast 20 procent? Vždyť je to v celé řadě voleb běžné. Na výsledek voleb to nebude mít vliv a establishmentu zaprodaná média si toho ani nevšimnou. Tohle je prostě zoufalá, neefektivní akce.

Uznávám, že jsou v českém systému skupiny či jedinci, které vzrušuje představa na "revoluci", případně alespoň na na změnu zavedeného volebního systému a systému etablovaných a zkorumpovaných politických stran. Jenže pokud mají být takovéto snahy úspěšné, musejí být, promiňte, vedeny aspoň trochu kompetentně.

Nechci pořád vnucovat Čechům britské vzory, ale jednou z množností jak změnit současný systém by snad bylo napodobit v ČR pro příští všeobecné volby projekt, který se snaží realizovat v Británii Andreas Whittam Smith. Snaží se zmobilizovat aktivní, energické a schopné členy společnosti, aby na jedno volební období nahradili zkorumpované profesionální politiky a v parlamentě opravili všechny dosavadní chyby v zákonech a ustanoveních. Podrobnosti o jeho projektu jsou ZDE

Nebo si, sakra, vymyslete něco jiného, pořádného, ale neprosazujte kontraproduktivní pošetilosti. Pokud se vám dnešní politický establishment nelíbí, utvořte proti němu opozici, ale proboha, ta musí být schopná, ne směšná.

Je to ovšem běh na dlouhou míli a musí se to udělat promyšleně, strategicky a profesionálně. Trháním volebních lístků posílíte dnešní establishmentové strany. Je to diletantská akce. Pozoruhodné, že si to aktivisté neuvědomují. Pozoruhodné je, že když někdo věcně poukáže na fakta, je obviněn z údajných postranních úmyslů.

Volební aritmetika

5. 10. 2012 / Jan Čulík

Děsí mě, že mnozí lidé prostě nechápou, že nehlasováním ve volbách posilují své politické protivníky. Nemá to nic společného s žádným přerozdělováním hlasů.

Když nehlasujete ve volbách, posilujete tím hlasy osob, které se voleb účastnily. Je to ARITMETIKA, s politickými názory to nemá nic společného. Prostě je to fyzikální fakt, proboha.

Kdyby se ve volbách rozhodlo hlasovat jen 10 občanů ČR, k vítězství např. ODS by jich stačilo 6. Znamenalo by to, že ODS ve volbách získala 60 procent hlasů.

Co je na tom tak obtížné pochopit?

Tragický úpadek vzdělání

5. 10. 2012

Berte prosím v úvahu, že apelujete k národu, který již 20 let obludně upadá v matematickém a technickém vzdělání, píše Vojtěch Merunka.

Legitimita, legalita a nevoličská tradice

6. 10. 2012 / Karel Dolejší

"Experience has shown that, even under the best forms of government, those entrusted with power have, in time and by slow operations, perverted it into tyranny."
"Zkušenosti ukazují, že dokonce i za těch nejlepších vládních forem je ti, jimž byla svěřena moc, časem pomalu překroutili v tyranii."
Thomas Jefferson

Jedním z klíčových projevů krize, doslova civilizační rakoviny, která v celku bez zájmu "hlídacích psů demokracie" postihuje Západ nejméně od roku 1914, je všudypřítomná redukce legitimity na legalitu. Stručně řečeno to znamená, že se nějaká procedura splňující formální zákonné náležitosti - například volby - pokládá už sama o sobě za oprávněnou (legitimní), i když ve skutečnosti není živými lidmi takto vůbec uznávána. Každá forma vlády ale v posledku závisí na souhlasu ovládaných. V současných formálně demokratických společnostech Západu se tento údajný souhlas vyjadřuje právě volební účastí. A někteří se neuvěřitelně rozčilují nad myšlenkou, že někdo chce tento souhlas systému svou neúčastí u voleb upřít (skandál!), protože to považuje za jediný zbylý způsob, jak upozornit na politický marasmus. Jako by to bylo cosi neslýchaného, co je údajně téměř poukazem na ozdravný pobyt v blázinci. Ke smůle obhájců statu quo je ovšem třeba říci, že myšlenka neúčasti ve volbách, které nemohou nic podstatného změnit - protože kdyby mohly, už dávno by je zakázali (Emma Goldman) - sahá svými kořeny (mimo jiné) hluboko do dějin americké demokracie.

Reálně má vložení roztrženého lístku stejný výsledek jako neúčast při volbách

5. 10. 2012

Rozhodnutí nevolit by nefungovalo, ani kdyby strany dostaly všechny méně než 5% hlasů. Je to totiž nemožné - hranice je 5% z platných odevzdaných hlasů, nikoli 5% oprávněných voličů nebo 5% ze všech odevzdaných hlasů (platných i neplatných). Roztržený lístek je neplatný. Součet je tedy vždy 100%, nemůže nastat situace, že by všechny strany měly pod 5%, varuje Jan Kozák.

Tudíž, podle stávajících zákonů, volby by byly legitimní a výsledek zcela logický, i kdyby k volbám přišlo 10 lidí, nebo kdyby 99% z milionů odevzdaných hlasů bylo neplatných (např. roztržených).

Bylo by zajímavé, kdyby se roztržený lístek počítal jako platný hlas - tedy jako volba žádné strany. Počet neplatných lístků se sice eviduje, ale reálně má vložení roztrženého lístku stejný výsledek jako neúčast.

Doplnění

6. 10. 2012

Mám jen malé doplnění k článku pana Kozáka "Reálně má vložení roztrženého lístku stejný výsledek jako neúčast při volbách", píše Tomáš Kvasnička.

Pan Kozák má pravdu až na jednu jedinou věc - situace, že by všechny strany měly pod 5%, samozřejmě nastat může. Pokud např. budete mít 25 politických stran a všechny dostanou stejný počet hlasů, pak každá z těchto stran bude mít 4% hlasů. I na takovou situaci ale volební zákon pamatuje, konkrétně §49, odstavec 3, který stručně řečeno říká, že nebudou-li alespoň dvě strany mít 5%, sníží se hranice na 4%. Nebudou-li mít ani 4%, sníží se tato hranice na 3%.

Když kampaň HzPD nepomůže, pak rozhodně neuškodí

6. 10. 2012

Jsem členem Hnutí za Přímou Demokracii (HzPD), které iniciovalo kampaň za vhazování neplatných volebních lístků do uren (mám tu čest být jedním ze spolutvůrců kampaně za vhazování neplatných volebních lístků), píše Jaroslav Plucar.

Jsme velmi rádi, že i této kampani poskytujete v Britských listech prostor pro vyjádření názorů pro i proti.

Mám však pocit, že jste ne zcela pochopil skutečný smysl a účel kampaně. Proto si s Vašimi posledními glosami Volební aritmetika" a "Někteří lidé jsou nepoučitelní" dovolím trochu nesouhlasit a závěrem vznést dotaz.

K zářným zítřkům neúčastí ve volbách

6. 10. 2012 / Luděk Prokop

Dovoluji si připlést se k diskuzi na téma "volby" s variantami "neúčasti", případně účasti s jakýmsi "hlasováním" neplatnými lístky. Předem podotýkám, že připomínky ohledně mé neznalosti práva, ať již na úrovni řadových držitelů zbrojních pasů, či jakékoli jiné úrovni, nejsou a případně ani nebudou relevantní. Nečiním si nijaký nárok být považován za znalce práva. Dle mého laického názoru by "právo" mělo především prosazovat pravdu a spravedlnost. Nikoli preferovat podlosti, chytračení a kličkaření se zakroucenými paragrafy a mezerami v zákonech.

Nejsem otrok, proto k volbám nepůjdu

6. 10. 2012

Dobrý den pane Dolejší,

v diskuzi o tom, zda lze nebo nelze nevolit, mi mluvíte zcela z duše. Já si ponechám pouze jistotu smrti. Nenechám si vnutit nějaký přežitý systém. Nejsem něčí otrok. Chci skutečně rozhodovat, ne politikům dělat stafáž. Politici by mě chtěli, to je pravda. Chtěli by, abych je legitimizoval. Je a jejich systém. Já jim tu radost neudělám.

Díky za Vaše názory prezentované na BL.

Hugo Stern

Omluva všem čtenářům Britských listů

5. 10. 2012 / Leopold Kyslinger

V článku"Smysl, či nesmysl" jsem uvěřil hoaxu, který tvrdil, že hlasováním neplatnými lístky lze zvrátit výsledky voleb. V uvedeném hoaxu je řeč o parlamentních volbách, ale §43 zákona 130/2000 Sb. ve znění pozdějších změn (o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů) také jasně říká:

" ... Do skrutinia postupují pouze politické strany, politická hnutí a koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v kraji". Tedy, sčítají se pouze platné hlasy a procentuální základ tvoří také jenom platné hlasy.

Takže Uwe Ladwig má pravdu a já se ještě jednou omlouvám čtenářům, které jsem uvedl v omyl.

Leopold Kyslinger

Někteří lidé jsou nepoučitelní

5. 10. 2012

Zdravím Vás, pane Čulík

Asi jste se rozhodl hájit zájmy těch , kteří platí. Však pište tyto nesmyslné články jinam, než do BL. Pokud totiž na hlasovacím lístku nenajdu kandidáta prosazujícího referendum(za účasti 1% oprávněných voličů), prosazujícího také hmotnou a osobní odpovědnost a odvolatelnosti politiků, tak nezbývá, než vhodit neplatný hlas. Logické klamy zkoušejte příště na bílých myších. Děkuji.

Gina Horylová, Čeladná

Pozn. JČ: Obávám se, že jedinou možností, jak se postavit proti stranám, které mě jako voliče neuspokojují, je založit vlastní stranu prosazující hodnoty, které považuji za legitimní a kandidovat s ní ve volbách. Jinak to opravdu nejde. Proč paní Horylová nekandiduje v těchto volbách, když považuje - jistě právem - současné politické strany za špatné?

Jsou věci, které jsou důležitější než matematika

6. 10. 2012

Milá redakce,

váš šéfredaktor asi nerad přemýšlí, že? Zato hysterický je náramně. Ani Jaroslav Kojzar by se nám tak hystericky nesnažil vymývat mozky a přesvědčit nás o své jediné správné pravdě a že žádná jiná pravda není. Ona totiž fakt není jen ta matematika.

Tak já taky nepůjdu k volbám, z důvodů, které popsal jako možné a legitimní Karel Dolejší. Nepůjdu, i když z toho možná někdo dostane málem infarkt, píše Miloš Žambert.

Je mi jedno, že svou nevolbou posílím toho nejhoršího ze zlodějů

6. 10. 2012

Nedá mi to, abych se nepřipojil k vaší diskusi o tom, zda volit či nevolit. Myslím, že celá diskuse by rychle ztratila smysl, kdybychom se při možnosti volit či nevolit rozhodovali mezi Hitlerem, Stalinem a Musolinim. Je tak nějak jedno, který z těch tří kandidátů je nejhorší a zda svou volbou či nevolbou podpořím, či nepodpořím toho nejhoršího. Zkrátka mizerové jsou to všichni a mně jako voliči je opravdu jedno, zda budeme mít gulagy nebo koncentráky. Je mi jedno, zda bude válka ve jménu komunismu, nacismu nebo fašismu. Nemám žádný zájem se rozhodovat, zda se budu mít lépe v Dachau nebo na Sibiři, píše Daniel Sterzik.

Ze země, která by měla takové alternativy, se dá jedině utíkat... Ostatně Hitler se nám k moci dostal zcela legálně, protože si spousta voličů myslela, že je tím nejmenším zlem.

A podobný pocit začínám mít i ze současné politické reprezentace. Je mi úplně jedno, že svou nevolbou podpořím toho nejhoršího z malých demagogů či zlodějů. Nehodlám přidávat legitimitu svého hlasu tomu nejméně kradoucímu, protože také krade. Svojí účastí ve volbách se za takové situace mohu dočkat opravdu jen toho, že časem si budu muset vybrat mezi fašisty a nacisty.

Je mi úplně jedno, že svou neúčastí pomáhám k moci komunistům nebo DSSS, protože ti ostatní nejsou o nic lepší. Prostě tuhle hru na demokracii a volby nehodlám hrát.

Teď je ještě šance, že by volební bojkot mohl něco změnit nekrvavou cestou. Ale jestli to takto půjde dál, pak už nepomůže nic. Jen si sbalit batoh a utíkat a utíkat před alternativami Hitlerů a Stalinů.

Jde i o legitimitu voleb

6. 10. 2012

Chcete říci, že když z deseti milionu voličů půjde volit jen jeden a ten bude volit např. ODS, tak ODS vyhrála volby se 100% ? To by mohlo nastat tak jen ve vaší volební aritmetice a nastěstí jen o tom nejsou volby, jde tu přece také o legitimitu voleb a jiné aspekty. Heslo jdu volit menší zlo, je možná horší než nejít volit vůbec z důvodů, že jsem nenašel na kandidátce nikoho komu bych chtěl svěřit svůj osud na další 4 roky, míní čtenář, který se podepsal jako Kuba.

Všechno je to stejná verbež, proto nebudu volit

6. 10. 2012

Volební aritmetika je sice pěkná věc, pane Čulíku, ale neobávám se, že bych neúčastí ve volbách podpořil stranu, která je mým názorovým oponentem, píše Martin Berger. V Česku rozhodně ne. Vaše úvaha vychází z předpokladu, že české politické strany představují jakési názorové tábory pevně stojící na svých zásadách. Jenže já je považuji za odlišná chapadla české mafie. Je tedy v zásadě jedno, kterou stranu budu volit, protože tím volím stále tytéž lidi v pozadí. Z tohoto důvodu je účast ve volbách v podstatě zbytečná. Bohužel.

Pozn. JČ: Svou neúčastí ve volbách právě celou veškerou tuto verbež podpoříte.

Matematické vzdělání

6. 10. 2012

Přečetla jsem si názor pana Merunky, že neporozumění volební aritmetice je důsledkem tragického úpadku matematického a technického vzdělání. Není. Je to nedostatek vzdělání právě v humanitních oborech, jakými jsou vědy o společnosti a sociální kompetence. Komu se v nich dostane patřičného vzdělání, pochopí už pouhým citem a bez absolvování matematických studií, že jakákoli neúčast ve volbách je posílením hlasů těch, kteří k volbám přišli.

Děkuji Britským listům za tematizaci tohoto českého problému - kdybychom měli povinnost chodit k volbám, jak je tomu tuším v Austrálii, asi by se změnil náš postoj k politikům, kteří jsou jinak spoustě lidem ukradení.

Srdečně zdraví Jana Valdrová

Hlasujme pro nějaké antiestablishmentové politické seskupení

6. 10. 2012

Pane Wagnere,

mám plné pochopení pro důvody které Vás vedou k formulaci Vašeho názoru. Ovšem nesdílím přesvědčení, že nevolba něčím pohne. Tato "demokracie" je již příliš výstižnou a děsivou karikaturou té skutečné kterou jsme dosud nikdo nezažili...

V procesu více než 20 let dlouhém dbala na to, aby se z oBčanů stali oVčané. Jsem nejspíše doživotním aktivistou - tj. člověkem který se s marasmem kolem nikdy pasivně nesmiřoval. Leč uvažte prosím Vy a obdobně smýšlející: zbourá opravdu manifestace prostřednictvím přetržených lístků či neúčasti tento systém? Dokáže ho VYPNOUT?! Nikoliv, to víte jistě sám dost dobře. Tento systém takové "demokracie" byl lží od samého počátku. Nevolba či odevzdání roztrženého volebního lístku je také volba. Tento systém PRAKTICKOU, REÁLNĚ A OKAMŽITĚ VÝZNAMNOU NEVOLBU podle mého skromného názoru vylučuje. Zcela, píše Martin Míček.

Režimizmus nie je povinný

6. 10. 2012 / Karol Krpala

Bolo zaujímavé sledovať diskusiu o tom, či je dobré voliť, alebo nevoliť. Úplne súhlasím s konštatovaním, že aj nevoľba je voľbou. Len mi je záhadou, prečo sa potom niekto snaží istú politickú voľbu kritizovať, vykresľovať ako logickú či nelogickú.

Riešenie problému či voliť, alebo nevoliť, je pritom logicky veľmi triviálne. Predpokladá však akceptáciu takej "novoty", že ľudia majú rôzne názory, a dokonca majú na ne aj právo. Pokiaľ súhlasíte so systémom ponúkanými alternatívami výberu aspoň natoľko, aby Vám dávalo zmysel vybrať si tú "menej zlú", potom je logické zúčastniť sa volieb. Pretože neúčasťou by ste podporili tú ešte horšiu. Pokiaľ však nesúhlasíte so systémom, a teda Vašim názorom na usporiadanie spoločnosti nezodpovedá žiadna zo systémom ponúkaných alternatív, potom Vás nikto nemôže donútiť, aby ste si vyberali niečo, čo je a priori v rozpore s Vašim názorom. Bez ohľadu na to, či je to vraj "menšie" zlo. Povedzete mi prosím Vás, ako sa dá merať, či je niečo, s čím a priori nesúhlasím, "zlo" menšie, alebo väčšie? Ak niečo stráca elementárnu logiku, potom je to odporúčanie takéhoto druhu.

Klesající účast ve volbách odnímá vládě legitimitu

6. 10. 2012 / Aleš Uhlíř

Právě na stránkách Britských listů probíraná otázka -- zda volit či nevolit, by se možná lépe vyjímala někde v diskusi pod čarou. Když už nic jiného, tak na množství názorů by bylo vidět, co lidi k rozhodnutí (volit-nevolit) vede.

Pan Uwe Ladwig je zásadně pro to, aby se k volbě šlo za všech okolností. Když člověk nevolí, říká, dává hlas těm stranám, které nejvíc ze všech volit nechtěl. Tak svou neúčastí volí taky. Pokud se voleb účastní, volí nejmenší zlo. Je ale dostatečnou motivací pro účast na volbách nazírání na volby jako volbu mezi "větším" a "menším" zlem? Jistě jsou situace, kde lze takto mezi různými alternativami vybrat, pro účast na volbách to ale pro každého nemusí být dostatečné zdůvodnění, proč volit.

Nízká účast voličů ve volbách oslabuje legitimitu zvolených poslanců

6. 10. 2012

Argumentujete, že nízká účast neohrožuje legitimitu žádné instituce. Ale to není pravda. Volby do Senátu pravidelně mají nízkou volební účast, především 2. kolo, a vždy to novináři velmi zdůrazní, ptají se dotyčných politiků a nutí je k reakci na alarmující čísla volební účasti. Naopak při větší volební účasti politici velmi děkují a je na nich vidět, jak si oddechli. Tento současný systém je především pro politiky, nikoliv pro občany a oni nutně potřebují, chtějí naši účast.

Je neférové radit, aby šli voliči kandidovat

6. 10. 2012

Paní Gina právem chce využít své možnosti a protestovat proti vládní garnituře, která zde v podobě různých koaličních smluv devastuje tuto zemi už 22 let, přetržením volebního lístku tak, aby se hlas symbolicky započítal jako neplatný a tím dá najevo svůj nesouhlas! Radit jí, aby šla kandidovat je mírně řečeno nefér. Volby jsou dnes záležitostí peněz a médií. Jaké má myslíte paní Gina šance proti korporátní mašinérii? Takto alespoň může vyjádřit svůj nesouhlas, tak jí prosím a nám ostatním toto právo neupírejte, píše Jan Malý.

Máte v Blistech reklamu ČSSD pro nadcházející volby. Kolik myslíte takových reklam si může ČSSD dovolit? A kolik by si jich mohla dovolit paní Gina? Férové by bylo dát prostor takovýmto nezávislým kandidátům a režii zaplatit z přirážky pro korporace jakou je i ČSSD, píše Jan Malý.

Pozn. JČ: Žádné právo paní Gině neupírám, :) jen poukazuju na věcnou aritmetiku, že kdo nejde k volbám, posílí tím establishmentové strany. Jiní argumentují, že pokud bude účast ve volbách nízká, volby to zpochybní a dojde v české politice ke změnám. Budu velmi příjemně překvapen, pokud se to stane, ale nevěřím, že je tomu tak.

Britské listy prostor nezávislým politickým aktivitám samozřejmě dávají, a to zadarmo, zatím však v ČR nevzniklo nic, co by stálo za řeč, respektive, co by oslovilo větší počet voličů. K podstatným změnám režimu by jistě došlo, kdyby se opakovaně konaly statisícové demonstrace v Praze proti dnešní vládě. Stačilo, že se v dubnu odehrála jedna, a už začínal být politický establishment nejistý v kramflecích. Bohužel, odehrála se právě jen ta jedna. Lze tedy usoudit, jak vždycky říkají západní novináři, že když Češi nedemonstrují v ulicích, jsou s politickou situací zcela spokojeni. co jim na to namítnout? Je to pravda.

Nevolit je sen buržoustů

6. 10. 2012

Nevolit je sen buržoustů, samozřejmě aplikovaný na ty, kteří by je nevolili. Proto se většinou ty "demokratické" státy snaží, aby byl jakýmkoliv způsobem zvětšen počet "socek", které by se po případném probrání z "opice" dokonce dostavili do "vote room". Dobrý je i ubírání možnosti obživy, protože zesláblý jedinec musí šetřít energii na přežívání. Rovněž drahá doprava umí dělat divy. Proto také čím víc bezdomovců, tím líp.

Já jsem po "revoluci" nejchytřejších postupně volil jakousi LSU, pak DŽJ a do posledních voleb ČSSD.

Příští týden dám hlas KSČM. A jestli dožiju příštího roku, tak Mr, Die. Považuji ho za nejrozumnějšího od socanů, byť je to "Amerikáněc" a elitně lidského původu.

Poraďte, udělám volbou komunistů nějakou strašnou věc. Byť víceméně (hezky česky) protestně..

Zdař bůh Ivo Pindel

Dostat se samostatně do politiky v ČR, to nejde

6. 10. 2012

Zkousnul bych ještě vaši naivně zjednodušující úvahu o volební aritmetice, z aritmetického hlediska nepochybně správnou. Ale nad Vaší otázkou paní Horylové proč si nezaložila stranu a nekandiduje ve volbách mi zůstává rozum stát! To myslíte vážně? Opravdu jste klesl na argumentační úroveň typu "každý má možnost se o sebe postarat" nebo po listopadu 89 oblíbené "peníze leží na chodníku jen je třeba je sebrat" atd.? Nebo paní Horylová trefila hřebík na hlavičku myšlenkou že "jste se rozhodl hájit zájmy těch , kteří platí", tedy těch všehoschopných, kteří se "umí o sebe postarat"?

Je mi to líto, ale vidím jen tyto dvě možnosti, jak si Vaši argumentaci vysvětlit! usuzuje Pavel Szalbot.

Potřebujeme inteligentní odezvu na dnešní marasmus

6. 10. 2012

Ano, demonstrovaný bojkot voleb (trhání volebních lístků apod.) nemá žádný smysl, protože se redukuje na pouhou neúčast ve volbách. Když establishmentu nevadila statisícové demonstrace v Praze a jinde, tak tato forma protestu mu bude nanejvýš k smíchu.

Smysl má pouze odpor artikulovaný v podobě inteligentní odezvy na stávající marasmus (vnějškově se projevující např. rozrůstajícími černými skládkami v krajině a nelegálním motorismem v lesích - jsem totiž výletník, a tak mi to dost vadí). A tato odezva by měla mít podobu vhodné občanské iniciativy kandidující ve volbách. Žel moc vůle k tomu není - ve společnosti převládá duch rezignace, stejně jako za komunistů, píše Petr Vařeka.

Zas budou jakési volby

6. 10. 2012

Volil jsem věci veřejné, ano přiznávám se k tomu. Byl mi sympatický lídr strany, který, kdyby už vůbec nic, umí napsat úspěšnou knihu. Tím jsem nemalé intelektuální schopnosti lídra považoval za zaručené. Taky se mi líbila myšlenka přímé demokracie. Každý den před volbami jsem jel svým autem pod obřím volebním plakátem strany Věci veřejné, který ukazoval počítačovou obrazovku, kdy i já, volič, svým kliknutím budu určovat, jak se bude strana Věci veřejné chovat. To se mi líbilo, píše Vladimír Balhar.

 9216

Příslušníci Svobodné syrské armády si 3. října připravují minomety

6. 10. 2012

Video pořízené syrskou opozicí zachycuje příslušníky Svobodné syrské armády (FSA) náležející k brigádě Ghuraba al-Šam (Cizinci Levanty) a brigádě Mučedníka Chattába 3. října nedaleko tureckých hranic, v Tel Abjádu. Zbraň na snímku i na videozáznamu je původně sovětský minomet PM-43 z Šavirinovy konstrukční kanceláře ukořistěný ve skladu syrské armády. Má účinný dostřel do 6 000 a při hmotnosti kolem 280 kg není problém odpálit z něj v rychlém sledu za sebou několik šestnáctikilogramových granátů, naložit zbraň na korbu menšího nákladního automobilu a opustit oblast dříve, než se na základě údajů dělostřeleckého radaru stane terčem palby kontrabaterie.

Útok na obytný dům v tureckém Akçakale provedený 3. října se stal důvodem zahájení tureckého angažmá v syrské občanské válce a parlament dal poté vládě volnou ruku k vojenským operacím v Sýrii. O útoku jednala také OSN a bylo kvůli němu svoláno zvláštní krizové zasedání NATO.

Televizní hlasování při politických pořadech je lživé

6. 10. 2012

Vládnoucí mafie očividně ztrácí půdu pod nohama na všech frontách, když už se musí snižovat k estébáckým metodám a falšovat výsledky hlasování diváků v pořadu Hyde Park v ČT. Do nebe volající bylo "hlasování" po pořadu s ministrem Drábkem minulý týden. Je s podivem, že i když o této manipulaci s hlasováním veřejnoprávní televize dobře ví (viz diskuse HP), není schopna (nebo nechce - a tudíž v tom jede také) tomu zabránit. Ostudné a ubohé, míní Pavel Jedlička a uvádí odkazy ZDE ZDE

Pozn. JČ: Jde o daleko závažnější problém. Hlasování v televizních pořadech je VŽDYCKY LŽIVÉ, protože nevychází ze sociologicky ověřeného vzorku. Je to tzv. self-selected sample, kdy hlasují pouze lidé, kteří chtějí, a to žádným způsobem neodráží názor společnosti. Z tohoto důvodu slušné televizní stanice hlasování v politických pořadech nepoužívají, protože lživými informacemi nepřípustně ovlivňuje nálady ve společnosti: vytváří to dojem, že společnost má určitý názor, ale ve skutečnosti tomu tak není.

V České televizi dobře vědí, že užíváním televizního hlasování při politických pořadech šíří do veřejnosti lživé informace, ale dělají to z bulvárních důvodů: předstírání, že divák na obrazovce při politické diskusi vidí "názor národa" televizi dynamizuje a zvyšuje pořadu sledovanost. Je to nejmíň neetické, spíš bych řekl, že používání hlasování v televizních pořadech je porušením zákona.

Barevné Česko, prostě Česko!

5. 10. 2012 / Jiří Kalát

Chápání češství se mnohdy překrucuje na jeho vnímání pouze z pohledu nacionalistického, či přímo neonacistického. Vyvěšení české vlajky mimo svátky, často i během nich, je vnímáno jako akt nacionalismu, hůře neonacizmu. Češství je však pojem, které v sobě obsahuje základy rovnosti, sounáležitosti a respektu.

K napsání těchto řádků mě přiměla věta z textu Martina M. Šimečka: Slováci, Romové a rozdíl v čase: "Nevzpomínám si, že by kterýkoliv ze slovenských politiků kdy vyjádřil vůči Romům něco jako soucit, natož lásku, kterou se tak ochotně zaklínají, kdykoli je řeč o Slovácích." Jde totiž již ze základu o chybný přístup k romské problematice i problematice menšin jako takové. V zájmu majoritní společnosti je všechny její minoritní části integrovat do systému fungování státu. Říkám integrovat, nikoliv asimilovat. Tedy, dát všem stejné příležitosti a možnosti k životu, při co největší míře zachování jejich způsobu života i kultury.

 9214

V Istanbulu proběhla protiválečná demonstrace

5. 10. 2012

Turecké nevládní organizace uspořádaly v Istanbulu několikatisícovou demonstraci proti válce se Sýrií. Protestující kritizovali vládní podporu syrským povstalcům a odmítli možnost, že by mladí Turci měli umírat ve válce v Sýrii.

Fotogalerie a podrobnosti v turečtině: ZDE

Neúčast ve volbách, anebo přetržení volebního lístku nic nevyřeší

5. 10. 2012 / Jan Čulík

Neúčastí ve volbách či přetržením volebního lístku jen posílíte ty strany, které nechcete volit. Tím totiž, že se z voleb vyloučíte, automaticky snížíte počet voličů, který bude o výsledku voleb rozhodovat, a posílíte každý hlas voliče, který ve volbách bude volit. Čím menší bude totiž volební účast, tím větší vliv na výsledky voleb bude mít jednotlivý volič, který se voleb účastnil.

I kdyby ve volbách roztrhala volební lístky polovina národa, a volební podpora zvolených stran by byla tedy percentuálně menší, je to jedno, protože počítá se jen volební účast. A neúčastí či přetržením volebního lístku posílíte hlasy svých oponentů.

Do parlamentu a do vlády se tak dostanou právě ti lidé, které jste se rozhodli nevolit. Neúčastí či přetržením volebních lístků posílíte hlasy svých volebních oponentů.

 9213

Zrevidujme pojem elita

5. 10. 2012 / Zdeňka Petáková

O víkendu jsem přečetla knihu Miroslava Jodla Teorie elity a problém elity. Byla napsaná v roce 1968 a vyšla v roce 1994, k sedmdesátinám autora. Jde o přehled historických názorů na definici pojmu elita a výčet názorů jednotlivých myslitelů z euroatlantického prostoru na poslání a funkci elit. Krátkým průzkumem českého kyberprostoru zjišťuji, že jde o stále citovaný a možná i jediný čtenářsky dostupný souhrn vypracovaný v češtině.

Blíží se volby, co s tím?

5. 10. 2012 / Milan Valach

Milan Valach Můj článek Soudruzi, blíží se volby! ) vyvolal řadu reakcí. Článek končil výzvou, jež se dá stručně shrnout ve třech bodech:

1) jít k volbám

2) volit ty strany, které prosazují přímou demokracii

3) pokud se Vám žádná nelíbí, odevzdat neplatný hlas

Na závěr článku odkazuji k výzvě, kde je přesně řečeno, co to je neplatný hlas:

odevzdání volebního lístku přetrženého na dvě půlky v úřední obálce ZDE

Mnichovská konference

5. 10. 2012 / Tomáš Krystlík

My jsme děti Jana Žižky,

rozbijeme Němcům držky.

(Z písničky hojně zpívané v roce 1938)

Nekomunističtí i komunističtí historici si vzácně notují v otázce výkladu mnichovských událostí. Komunisté použili mýtus zrady Západu pro podporu tvrzení, že ČSR se musí napříště ve své politice orientovat na Východ. Zhroucení československého státu v roce 1938 interpretovali jako zradu české buržoazie na pozadí touhy lidu, který chtěl bojovat -- samozřejmě, jak jinak než pod vedením KSČ. Nekomunističtí historici se se svými výklady mnichovských událostí komunistickému výkladu značně přibližují: "Západ zradil, nedocenil naši obranyschopnost." Místo buržoazie je zrádcem Beneš. "Vždyť nás zradil i v roce 1948!" zní oblíbené tvrzení nekomunistických historiků. Lid byl podle nich stejně dychtivý boje jako u komunistických vykladačů dějin a oklamaný prezidentem, kterého se mu nepodařilo včas svrhnout. Oba tábory se svorně ohánějí nedobytností pohraničních pevností. Betonová opevnění se jako rekvizita číslo jedna vyskytují snad v každém filmovém a televizním zpracování mnichovských událostí. Málokdo ovšem ví, k čemu doopravdy měly ze strategického hlediska sloužit.

Lidé v ČR opakovaně dávají moc osobám, které nevolili

5. 10. 2012

Myslíte, že lidé, kteří šli volit členy nynější koalice, chtěli volit jako své zástupce ve vládě korupčníky a zloděje ať už usvědčené, pravomocně nebo nepravomocně odsouzené nebo 'jen' podezřelé z kriminálních činů? ptá se Jan Malý.

Zřejmě nechtěli, přesto ovšem dali moc právě těm stranám, které by nikdy nevolili.

George Carlin: Proč už nikdy nepůjdu k volbám

5. 10. 2012

Americký komik George Carlin (1937-2008) vysvětluje, proč přestal chodit k volbám a považuje to za faktickou legitimizaci toho, nač si lidé po volbách stěžují.

Pozn. JČ: George Carlin ve svém skeči argumentuje, že ten, kdo nevolí, nikoho nezvolil, a proto není zodpovědný za spoušť, která vznikla zvolením politiků, Je v tom ovšem zásadní neporozumění. Jak se opakovaně snaží vysvětlit matematik Uwe Ladwig, NELZE NEVOLIT - svou neúčastí politiky volíte totiž taky. Tím, že se rozhodnete k volbám nejít, anebo roztrhat svůj volební lístek, hlasujete pro ty strany, které byste volili nejnepravděpodobněji. Takže i nevolič má zodpovědnost za marasmus, který volbami vznikl.

Pozn. KD: "Nelze nevolit" je klasický konzervativní kolovrátek všech, kdo tvrdí, že si prostě musíte mezi politiky vybrat, i když si nikoho z nich vybrat nechcete. Proti tomu ale stojí argument, že se tím podporuje a legitimizuje systém, který nefunguje - ať už totiž přináší jakkoliv otřesné výsledky, vždy se může ohánět podporou voličů. Ti ale - podle lidí, kteří argumentují jako Uwe Ladwig - nemohou nevolit... Potom by ovšem volby byly něco jako smrt - tu taky chce opravdu málokdo, ale nakonec se nemůže neúčastnit. Každý tam jednou musí, do té urny. Volby jsou tedy - podle Uweho Ladwiga - legitimní jako smrt. - Například v izraelské politice je celkem běžné vyzývat k odevzdání neplatného lístku a tím nepomoci straně, pro kterou by volič nikdy nehlasoval, ani straně, pro kterou by možná někdy hlasoval, kdyby ovšem nebyla tak zkorumpovaná mocí - ZDE.

Pozn. JČ: Potíž je, že to tak prostě je. Kdo nevolí, dává své hlasy těm stranám, které vůbec nechce. Mohou tohoto faktu zneužívat politikové, nemusí se nám to líbit, jenže je to prostě princip matematiky. Tak to prosím vezměte v úvahu. Jistě je možné proti matematice třeba uspořádat demonstraci...

Pozn. KD: Potíž je, že jinak než volební stávkou - masivní neúčastí ve volbách, a tedy zpochybněním jejich legitimity - si dnes voliči žádné skutečné změny v politice nevynutí.

Smysl, či nesmysl

5. 10. 2012 / Leopold Kyslinger

Pozn. red.: Autor vzal argumentaci v tomto článku zpět, vysvětlení ZDE

Rád bych reagoval na Milana Baladu a jeho reakci Doporučovat, aby občané vhazovali do uren neplatné volební lístky, je nesmysl. Myslel jsem si, že ukvapené a nerozmyšlené reakce jsou vlastností umělců, u kterých převažuje první signální soustava nad druhou. Emoce - tedy vlastně to, na co umělec útočí, převažují nad rozmyslem. Nad reakcí Milana Balady je odkaz na článek Uwe Ladwiga, který se ve svém článku Nevolit, to nejde. dopouští stejné chyby, směšuje-li voliče, kteří se k volbám nedostavili s těmi, kteří odevzdají neplatný hlas. Je to o to zajímavější, že Milan Balada měl možnost už mnohokrát v přímém přenosu z parlamentu vidět, co dělají hrátky poslanců s kvórem. Ukažme si to na příkladu ad absurdum. Z osmi milionů voličů přijde k volbám 12,5% oprávněných voličů t.j. rovný milion. Za předpokladu, že v tom milionu jsou voliči ve stelném poměru jako členové stran a že žádný lístek není neplatný, bude procentuální zisk následující. ČSSD 1,83 %, ODS 2,6 %, TOP09 0,4 % VV 0,08%, KDU-ČSL 3,35 % a KSČM 5,7 %.

Důvěřuj, ale prověřuj...

5. 10. 2012 / Václav Novotný

Uvádím jen část textu, zveřejněného na vašich stránkách:

Pak již zbývá jen jeden způsob, jak dát manifestačně najevo nesouhlas občanů s tímto stranickým systémem, a to je odevzdání neplatného hlasu ve formě roztrženého volebního lístku vloženého do úřední obálky (viz výzva Hnutí za přímou demokracii).
 

Další část textu:

Avšak výsledky voleb, včetně počtu příp. neplatných hlasů, zveřejněny být musí. A tak je možné donutit např. ČT, aby všem divákům v celé republice přinesla zprávu o tom, kolik občanů si přeje změnu politického systému. Takto by se i z fakticky formálního volebního aktu stala manifestace občanského sebevědomí a síly občanské společnosti.
 

Na obranu církevních restitucí

5. 10. 2012 / Jan Paul

V Britských listech probíhala a průběžně probíhá debata nad tématem církevních restitucí. Zaznělo v ní mnoho vzrušených až nenávistných hlasů, argumentů i naprostých nesmyslů, mnoho nepochopení, osočování, naivity a polopravd. Jedním z bludů odpůrců církevních restitucí je pocit, že mezi významem jaký mají dnešní církve v naší společnosti a finančním objemem odškodnění by měla existovat přímá úměra. Jinými slovy : Protože dnes církve v sekularizované společnosti nic neznamenají, neměly by také nic dostat. Do jakých extrémů lze s takovou logikou dojít, lze snadno domyslet.

Návrat německých řeholních řádů by delegitimizoval celý dvacetiletý vývoj od roku 1989

5. 10. 2012

K článku Jana Paula na obranu církevních restitucí je myslím férové pro informaci přičlenit zde už jednou vydaný argument Václava Žáka, který považuji za nejzávažnější námitku vůči církevním restitucím. Článek Jana Paula se touto námitkou nezabývá. Posuďte sami. (JČ)

Římskokatolická církev v Československu nikdy neměla právní subjektivitu jako celek. Církev byla nadnárodním tělesem, které se nepodřizovalo svrchovanosti národních států. Právní subjektivitu z hlediska vlastnictví měly jenom jednotlivé církevní instituce, tedy kostel, farní obročí, kapitula atd. A taky řády, píše Václav Žák.

Není třeba mít konspirativní myšlení, aby si člověk dovedl představit nebezpečí, která z takto formulovaného zákona vyplývají. Zákon jako oprávněnou osobou zakotvuje subjekt, který nikdy vlastnická práva k majetku neměl. A ponechává v mlze seznam subjektů, které vlastnická práva skutečně měly. Kontrolní otázka. Patří mezi ně i Řád německých rytířů?

Druhá kontrolní otázka. Může taková konstrukce zákona založit legitimní očekávání řádu, že mu majetek bude navrácen? Na základě čeho by se dalo argumentovat, že ne? Může se řád považovat za součást takto mlhavě definované římskokatolické církve? Jakmile se řádu podaří dokázat legitimní očekávání navrácení majetku, může se dovolávat ochrany Evropského soudu pro lidská práva. Evropský soud už nebude zkoumat způsob, jakým o majetek přišel, ale bude posuzovat, jestli řád v porovnání s jinými církevními subjekty není diskriminován.

Co s argumentem, že se majetek vydá jen těm osobám, jimž byl konfiskován po 25. únoru 1948? Má někdo jistotu, že řád přišel o majetek před únorem, zejména když řád doloží, že dokonce Nejvyšší správní soud tehdejšího svrchovaného Československa rozhodl, že mu majetek byl konfiskován protiprávně?

Politické důsledky takového vývoje by byly skutečně nedozírné. Už teď je veřejnost frustrovaná společenským systémem, který se zde vyvinul. Návrat německých řeholních řádů by velmi pravděpodobně delegitimizoval celý dvacetiletý vývoj od roku 1989.

Zdroj: ZDE

Proč by Řád německých rytířů nemohl v ČR restituovat majetek?

5. 10. 2012

Vyděsila mne dnešní reakce Jana Čulíka na zajímavý článek Jana Paula, který věcně argumentuje ve prospěch církevních restitucí, píše Jan Konvalinka. Jan Čulík cituje starší článek Václava Žáka, který upozorňuje na to, že by se možná v důsledku přijetí restitucí mohl domáhat majetku i Řád německých rytířů, což by údajně mohlo "delegitimizovat vývoj po roce 1989". Jan Čulík to dokonce považuje za "nejzávažnější námitku proti církevním resitucím".

O lůze s příjmy pod 25 000,- Kč čistého

5. 10. 2012 / Jindřich Bešťák

V jednom z textů BL tohoto týdne jsem našel odkaz na Facebook. Šlo o vyjádření názoru či postoje od zřejmě někoho z nově (nebo opět?) se rodícího, či z pěny dní vyhřeznutého typu "Nadčlověka". Pod fotkou bezdomovců z Václavského náměstí bylo lapidárně sděleno, že ta nevzdělaná lůza, ke které je třeba řadit lidi s měsíčními platy nižšími než 25 000.- Kč čistého (sic!), by tady neměla mít vůbec žádný nárok cokoli ovlivňovat - a tedy ani volit.

Učitele vyměnit jde, žáky nikoli

5. 10. 2012 / Aleš Uhlíř

3. října 2012 se na Centrum.cz zpráva o dosud bezprecedentním případu, ke kterému došlo v severovýchodním Polsku. Učitelka matematiky a informatiky, zastupující na tamní základní škole za nemocnou kolegyni, oznámila na policii 11 žáků, kteří v jejích hodinách vyrušují tím, že mluví nebo si hrají s telefony. Jsou vulgární a neposlouchají mé příkazy, stěžuje si učitelka. Učitelka se cítí být veřejným činitelem a jednání žáků je podle ní znevážením veřejného činitele. Od policie šla věc k soudu pro záležitosti rodiny a nezletilé, který zahájil jednání. Budou-li žáci uznáni vinnými, soud postoupí případ příslušným výchovným institucím pro nezletilé.

Anglické zdravotnictví propustí 600 specializovaných lékařských expertů

5. 10. 2012

Stovky lékařských odborníků, specializovaných na léčení rakoviny, srdečních chorob a infarktů budou v Anglii propuštěny v důsledku rozhodnutí vedení anglického státního zdravotnictví snížit počet klinických "sítí", jejichž úkolem je udržovat léčbu v nemocnicích na vysoké úrovni.

Nové vedení anglického státního zdravotnictví se rozhodlo nahradit 28 sítí pro léčbu rakoviny a 28 sítí pro léčbu srdečních chorob celkem jen 12 a 12 novými sítěmi. Avšak nové organizace budou mít daleko menší počet zaměstnanců a menší rozpočet. Počet 700 lékařských odborníků má být snížen na méně než stovku.

Odborníci varují, že to povede ke snížení kvality léčebné péče.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 9212

BRITÁNIE:

Komerční televize zničila pověst mediální celebrity BBC

5. 10. 2012

Komerční televize ITV odvysílala investigativní pořad, z něhož vyplynulo, že Jimmy Savile, bývalý rozhlasový diskdžokej a posléze výstřední televizní celebrita, moderátor dlouholetého pořadu Jim'll Fix it (Jim to za vás zařídí - podstatou pořadu bylo, že moderátor plnil přání vybraných televizních diváků, zejména dětí) nejméně od sedmdesátých let sexuálně systematicky zneužíval nezletilé dívky. Savile zemřel loni ve věku 84 let. Film televize ITV se skládal z děsivých svědectví o znásilnění od asi desítky dnes přibližně padesátiletých žen. Savile nezletilé dívky znásilňoval ve svém Rolls Roycu, některé i ve své maskérně v BBC. Spekuluje se o tom, že šéfové BBC o jeho kriminální činnosti věděli, ale tolerovali ji.

Případ vyvolal v Británii všeobecnou konsternaci a vlastně i pocit viny. Nejvíce šokující je však skutečnost, že Savilovu pedofilii vyšetřoval nedávno investigativní pořad televize BBC Newsnight, avšak editoři BBC jeho dokončení a odvysílání zakázali. Je to další hřebík do rakve pověsti BBC.

Kdo hledá práci, tak si ji najde! Aneb příběh o malém českém podnikateli.

4. 10. 2012 / Jiří Baťa

Tento příběh se nedávno udál v malém městečku na východní Moravě. Nebudu jmenovat ani objekt, ani jméno, ba ani ono místo, protože bych tím jako by neviděl další, kteří (ne) jsou stejní jako podnikatel v tomto příběhu (případu).

Jedna paní středního věku (50), víc jak rok nezaměstnaná, zareagovala na inzerát v "Jobrapidu" (agentura pro zprostředkování práce a zaměstnání) s nabídkou práce jako pomocná síla v kuchyni a současně na úklid v restauraci, která v místě zaujímá přední pozici mezi ostatními podobnými subjekty. První pohovor ženy s potenciálním zaměstnavatelem byl poměrně krátký s tím, že aby mohla být přijata, musí si ji "vyzkoušet". Dohodli se tedy na dni, ve kterém paní přijde do práce, aby si ověřil její schopnosti coby "pomocné síly v kuchyni a uklízečky".

28156

Antipohřeb Jakuba Poláka

5. 10. 2012

Antipohřeb Jakuba Poláka proběhne v sobotu 6. října 2012 od 14 hodin na Střeleckém ostrově, následovat bude průvod Prahou. Nepůjde o uslzený funus, ale o setkání lidí, pro které Jakub něco znamenal, o připomenutí jeho zápasů a hodnot, které považoval za důležité. Časopis A-kontra vydává v ten den speciální číslo s Polákovými texty, které vyšly v minulých letech.

Redakce A-kontra

Jako občan mám právo nevolit

6. 10. 2012

Další věcí je, že zvýšení váhy hlasu je symetrické vůči všem voleným subjektům. Nevím, kde berete jako jistotu možnost, že zvýšení váhy hlasu mojí neúčastí se otočí proti mým preferencím. Nebo, potažmo, že některé volby jsou dobré a jiné špatné. To je subjektivní.

Objektivně pro průběh voleb musí být dány hlasy a ty budou mít rozdělení v nějakém poměru, podobném tomu při stoprocentní účasti. Hlavní deformací je "skalnost" elektorátu, nikoliv růst váhy hlasu.

Alespoň tento triviální fakt zmiňujte.

Nevolba totiž je volba a vy patrně máte na mysli fakt, že komunisté se, na rozdíl od ostatních, dostavují v hojných počtech. No, pak si ale vitězství zaslouží, že, když nejsou líní. Co já s tím, když za mne nikde nikdo sedět nebude a přesně tak jsem to chtěl?

Domnívám se, že jako občan mám právo nevolit nikoho a i tak mi zůstává oprávnění kritizovat činnost mnou nevolených zástupců. To proto, že řádně platím daně a tito zvolení prezenti jimi nakládají.

Omlouvám se za nesouvislou poznámku, pokud budu s něčím chtít nesouhlasit aktivně, rozhodně se ozvu jinak, než prostřednictvím matematických čachrů. A když už o tom sami mluvíte, slušelo by se srozumitelně problematiku nevolení rozvést. Protože to není úplně tak, jak naznačujete.

Soudruzi, blíží se volby!

4. 10. 2012 / Milan Valach

Nač to před vámi tajit. Vždyť na vás záleží, jestli zvolíte a nebo stranu. Takto začíná jedna ze slavných povídek Šimka a Grossmanna. Tenkrát to byla parodie na faktický monopol moci v rukou KSČ. Ale není situace dnes až příliš podobná? Strany u moci se střídají, ale pro občany je to změna jen drobná. Co je tedy náš problém?

Začněme s tím, co všichni vidíme. Je to skutečnost, že současná vláda přijímá řadu rozhodnutí a zákonů, které jdou proti zájmům většiny lidí a které vyhovují jen nejbohatší menšině a velkým firmám. Jak to, že v demokracii mohou politikové rozhodovat proti zájmům většiny?

České televizi: "Mlčení je také odpověď..."

4. 10. 2012 / Karol Hrádela

email České televizi ze dne 20. 7. 2012 a odpověď ČT ze dne 22. 7. 2012.

Diváckému centru České televize: Vážení, dne 17. dubna 2012 se uskutečnilo Žofínské fórum na téma "Církevní narovnání, krok k rozvoji územních celků?". Část Vámi pořízeného záznamu je k dispozici i na internetu. Na něm jsem písemně položil otázky zveřejněné i na mé stránce. Přestože jsem byl prvním přihlášeným, k odpovědi na mé dotazy nedošlo.

Debata Ludvík Hovorka - Ondřej Dostál:

Zdravotnictví jako oběť chtivosti pojišťoven

2. 10. 2012



Kandidát do Senátu a odpůrce privatizace zdravotnictví Ludvík Hovorka v debatě s právníkem specializujícím se na oblast medicínského práva Ondřejem Dostálem. Témata debaty se vztahují k vzájemnému ovládání pojišťoven a zdravotnických zařízení. K privatizaci zdravotních pojišťoven. K odpovědnosti státu za zdravotní péči vyplývající z ústavy. K lobistickým projektům jako je například IZIP a střetu zájmů ve správních a dozorčních radách zdravotních pojišťoven a zdravotnických zřízení.

Předchozí debaty:

Jakub Kříž - Milan Valach debatují o církevních restitucích ZDE

Debata Petr Havlík - Miroslav Tejkl: Co je příčinou hospodářské krize? Chamtivost?ZDE

Květa Lauterbachová a Vít Jedlička debatují o vztahu ekonomiky a politiky ZDE

Pavel Kohout a Jiří Šteg debatují o budoucnosti demokracie ZDE

Diskuse Roman Joch - Jan Čulík ZDE

Diskuse Eric Best - Jan Čulík ZDE

Brzo se provalí celá hrůza útoků bezpilotními letadly

4. 10. 2012

Podmínkou každé další etapy tzv. "války proti terorismu" bylo utajování. Protizákonná věznice v zálivu Guantánamo, tajná vězení CIA ve východní Evropě a tajné přeposílání vězňů plukovníku Kaddáfímu, to nebyla zrovna rozumná politika. Ale pokud se tato strategie utajovala, politikové měli možnost předstírat, že dělají něco proti terorismu," píše v deníku Times známý lidskoprávní právník Clive Stafford Smith.

Frustrující politický systém v České republice

4. 10. 2012 / Petr Wagner

Dovolím si nesouhlasit s názorem pana Ladwiga Pojďme si vysvětlit demokratický systém politických stran v České republice.

V ní se vyskytují různé strany, s různou členskou základnou. Tyto strany nominují své zástupce do voleb. Vytvářejí takzvané kandidátní listiny svých stran. V rámci takto vytvářených kandidátních listin je občanovi - voliči dána svoboda "kroužkovat" a tak tzv. něco ovlivnit. Nicméně i o posledním kandidátovi na kandidátní listině rozhoduje tzv "strana".

VAROVÁNÍ:

Británie naprosto zvrzala privatizaci svých železnic

4. 10. 2012

Dvacet let po privatizaci je každoroční provoz britských železnic o 39 miliard Kč dražší, než když provozoval britské železnice stát. Nejnovější analýza odborníků dokazuje, že by stát tuto částku každoročně ušetřil, kdyby byly britské železnice znovu sjednoceny a znárodněny.

Nyní došlo k dalšímu spektakulárnímu projevu nekompetentnosti britské vlády. Musela zrušit rozhodnutí udělit koncesi na provoz na nejlukrativnější, západní železniční trase v Británii (z Londýna do Glasgow) firmě FirstGroup, protože se ukázalo, že rozhodnutí mělo celou řadu závažných procesních chyb. Christian Wolmar, odborník na britské železnice, k tomu napsal v deníku Times:

"Toto byla železniční katastrofa, která se musela stát. Proces udělování soukromých koncesí, vynález, který se hodí daleko víc pro KFC než na železnici, hrozil už dlouhou dobu explodovat.

Turecký parlament schválil vojenské operace v Sýrii

4. 10. 2012

Turecký parlament dnes schválil vojenské operace v Sýrii - den po minometném útoku, který zřejmě omylem zasáhl dům v Turecku a usmrtil pět civilistů. Turecké dělostřelecké jednotky druhým dnem pokračují v palbě na desetikilometrové příhraniční pásmo v Sýrii.

Jak pravicoví podnikatelé systematicky podvracejí demokracii

3. 10. 2012

V sedmdesátých letech se v Británíi scházeli milionáři Sir James Goldsmith, John Aspinall, lord Lucan a další a tajně jednali o možnosti udělat v Británii vojenský puč. Během času se však ukázalo, že to není nutné, že vlády v západních zemích ovládají plutokraté přímo, a to daleko účinněji.

George Monbiot se snažil odhalit způsob, jímž se požadavky big byznysu a nejbohatších milionářů a miliardářů dostávají do vládní politiky. Uvědomil jsem si, píše komentátor, že naprosto zásadní roli v tom hrají takzvané "analytické instituty", které založili neoliberálové a které financuje právě big byznys. Jsou to většinou lidé, kteří řeční o volném trhu, ale jejichž konkrétní návrhy prosazují v zemi neomezenou moc korporací.

Shodou okolností právě odhalil zakladatel britského neoliberálního analytického ústavu Adam Smith Institute Madsen Pirie ve své knížce Think Tank: the story of the Adam Smith Institute zřejmě neúmyslně, kdo ve skutečnosti prosazuje svůj vliv v britské vládě.

Pane ministře, v Entropě to bez medializace nejde!

3. 10. 2012 / Radim Hreha

Ministr Jaromír Drábek v souvislosti se zadržením svého náměstka, podle serveru iDnes, kritizoval protikorupční policii mimo jiné takto: "Situace, kdy první náměstek ministra je z něčeho obviněn a ministr se to ani na žádost od policie nedozví dříve, než se to dozví veřejnost a média, je podle mě skandální," prohlásil prý Drábek.

Ano, situace provázející existenci této vlády jsou už nějakou dobu skandální.

 9211

Buffalo Bill prezidentem?

3. 10. 2012 / Karel Dolejší

Roman Joch je člověk fascinovaný nejhoršími tradicemi britského imperialismu a mýty Divokého Západu. Obdivuje mentální výbavu kolonizátorů z dob, kdy se "domorodci" - cizí, nebo ti naši, to je jedno, jsme přece loajální pouze k vlastnímu stavu - ještě nedali elegantně vyřídit "chytrými bombami" a bezpilotními nálety. Proto je bylo třeba prostě střílet, a na tuhle špinavou práci jste museli mít lidi. Roman Joch fascinovaný politickým násilím k takovým lidem patřit chce. Myslím si, že těm, kdo oceňují jeho oportunní kritiku Václava Klause po víkendovém "atentátu", některé podstatné věci unikají.

Roman Joch je "člověk zvláštního ražení"

3. 10. 2012

Rád bych reagoval na článek Borise Cveka, Čin Romana Jocha,  ve kterém vyzvedává vyjádření, jež cituje:

"My občané republikánského smýšlení čekáme od našich státních představitelů odvahu, a to především odvahu pod palbou. Nikdo nemá povinnost stát se vrcholným politikem, ale když se jím stane, tak musí s kůží na trh a riskovat nepříjemné věci",

píše Pavel Krajtl.

Panu profesorovi s úctou

3. 10. 2012 / Pavel Kelly-Tychtl

Na začátku tohoto týdne zemřel britský historik Eric Hobsbawm. Historik k jehož jménu se váze mnoho epitafů: "legendární", "slovutný", "autor monumentálního díla", "nepoučitelný marxista". Eric Hobsbawm, stejně jako jeho dílo, vyvolává obdiv, odvržení a všeobecnou kontroverzi. Hobsbawm je autor stejně provokativní jako inspirující.

Měl jsem možnost se Ericem Hobsbawmem krátce setkat, kdy jsem si v roce 1992 zapsal na New School for Social Research, kde jsem tehdy studoval, jeho seminář o "krátkém dvacátém století", jak později nazval svou slavnou knihu. Byl jsem tehdy mladík něco málo než dvacetiletý se zkušenosti života v Československu sedmdesátých a osmdesátých letech a krátkou dobou po "sametové revoluci". Devadesátá léta znamenala pro mou generaci, alespoň pro tu část, kterou jsem znal - tedy poněkud privilegovanou skupinu se vzděláním na jedné z, v rámci systému nejžádanějších vysokých škol v hlavním městě, příslib radikálně nových možností. Ocitl jsem se tak v roce 1992 v New Yorku s neskutečným pocitem, že jsem přistál na Marsu.

Rusko vyzvalo NATO, aby se v syrské krizi drželo stranou

3. 10. 2012

Náměstek ruského ministra zahraničí Genadij Gatilov včera adresoval NATO a arabským zemím Perského zálivu jedno z nejexplicitnějších varování za celých osmnáct měsíců konfliktu v Sýrii.

"Při našich kontaktech s partnery v NATO a v regionu je vyzýváme, aby nevyhledávali záminky k provedení vojenského scénáře, nebo k uplatnění iniciativ jako humanitární koridory nebo nárazníkové zóny," řekl Gatilov agentuře Interfax.

Nahlašte jako nevhodnou nenávistnou stránku na Facebooku:

Chudí by neměli mít volební právo?

3. 10. 2012

Na Facebooku se objevila další stránka, podněcující nenávist k nějaké skupině lidí. Tentokrát se jedná o 80% obyvatel, kteří nedosáhnou na průměrný plat nebo mzdu, dále třeba humanitně vzdělané intelektuály, lidi, kteří nosí džíny a mikinu.

Nejprve jsem si myslel, že se jedná pouze o hloupý žert, ale poté, co jsem si ověřil, že majitel stránky cenzuruje příspěvky, jež se mu nelíbí, jsem pochopil, že se jedná o zakomplexovaného, ale nebezpečného deprivanta.

Prosím tedy všechny slušné, demokraticky smýšlející uživatele Facebooku, aby tuto stránku nahlásili jako závadnou.

Odkaz na stránku je ZDE, upozorňuje Michal Pondělíček.

Časť z Vás za riekou Moravou úplne zošalela

3. 10. 2012

Chcem reagovať na článok, ktorý napísal pán Luděk Prokop. Ospravedlňujem sa za úprimnosť, ale mám pocit, že časť z Vás za riekou Moravou úplne zošalela,píše Ján Lakota.

Útočník použil pri streľbe na prezidenta štátu zbraň. Je úplne jedno akú. Keby prišiel na benzínovú pumpu, do banky, alebo by ju nebodaj namieril na policajta a ten ho zastrelí, policajt jednal v nutnej obrane. Tak isto aj nositeľ zbrojného preukazu "A". V prípade benzínovej pumpy resp. banky ide o ozbrojenú lúpež. Je úplne jedno akú pištoľ páchateľ v ruke drží. Aj keby bola vodná, striekacia, plynová, vzduchová.

Na prezidenta Čiech bol spáchaný pokus o vraždu resp. atentát. Je úplne jedno či sa volá Klaus alebo Maus. Je to prezident!!!

Ochranka prezidenta USA by z atentátnika spravila cedidlo, alebo by zhnil vo federálnej väznici. Pán Luděk Prokop je mierne povedané nevzdelaný v práve. Každý držteľ legálnej zbrane vie viac ako on.

Britské listy nevedou předvolební kampaň

3. 10. 2012

V agitační tiskovině KSČM s názvem Středočeská volební třešnička byl zčásti přetištěn článek Radka Tůmy, který zveřejnily Britské listy. Autor v něm formou osobní výpovědi popisuje nedobré zkušenosti z druhé poloviny svého života a kontrastuje je s tou první, kdy se podle něj sice "musela držet hubu a krok", ale měl zajištěnou práci a nebál se prý přivést na svět děti. Na základě toho autor sděluje, že bude volit komunisty.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2012

4. 10. 2012

V září 2012 přispělo finančně na Britské listy 180 osob bankovním příkazem celkovou částkou 32 886.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2012 částkou 2044.98 Kč. Příjem z reklamy byl v září 2012 29 915 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2012 částku 117 501.95 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

24558