Anketa Romano Hangos:

Demonstrace na severu Čech: Jde o rasismus, prudší reakci na zvýšenou kriminalitu nebo...?

26. 9. 2011 / Pavel Pečínka

Eva Dobšíková
Učitelka, aktivní v Židovské obci Brno.
To, co se děje na severu Čech vůči Romům, je výsledkem katastrofální politiky vůči Romům vůbec a obrovského propadu části naší společnosti do chudoby a beznaděje díky zištnosti a bezohlednosti jiné její části. Tohle stupňování společenských rozdílů musí vést k demoralizaci a výbuchům. Vždyť se rozhlédněme i do "bohatého" zahraničí, kde se to ani třebas netýká zrovna jen R mů. Pokud nedojde ke skutečnému sjednocení demokratických sil kolem politické levice, lze očekávat, že se společenské výbuchy a chaos budou stupňovat...

Dominik Žbánek
Vychovatel v dětském domově, Praha.
Považuji za nesprávné hovořit o trestné činnosti nějaké etnické skupiny nebo národnosti. Takovou formulaci je možné vyložit jako nacionalistický pohled. A trestná činnost musí být potírána, ať se týká kohokoliv. Nemyslím si, že by šlo o zakořeněný rasismus. Severní oblast je těžce zkoušena přírodními katastrofami a nedostatkem pracovních příležitostí. Životní podmínky tam nejsou optimální. Proto lidé zde žijící nechtějí být sužováni ještě dalšími obtížemi, navíc takovým, kterým lze zabránit. Proto razantně vystupují na obranu svého práva žít v bezpečí. Jsem přesvědčen, že v dlouhodobé perspektivě se musí přikročit k preventivním opatřením, aby se dařilo zvládat příčiny tamních problémů a nikoliv pouze jejich důsledky. Silová řešení mají krátkodobý efekt. Dříve či později se z pachatelů stanou mučedníci a přirozená autorita státu jako garanta bezpečnosti občanů bude narušena.  

Tomáš Jiránek
Historik, působí na Filosofické fakultě v Pardubicích.
Myslím, že když vezmu v úvahu účast místních obyvatel na akcích, správně je druhá možnost - tedy prudší reakce na zvýšenou kriminalitu části Romů. Krajní pravice toho samozřejmě jen využívá.  

Ivan Jemelka
Pedagog na Univerzitě Jana Amose Komenského, Praha.
Myslím, že spíše reakcí na zvýšenou kriminalitu Romů. Ale příčin bude víc, protože ta kriminalita nespadla z nebe, má svoje důvody, které spočívají v neschopnosti našich vlád řešit problémy romské menšiny.  

Karel A. Novák
Sociální pracovník, Občanské sdružení Ester.
Domnívám se, že ani jedna z nabízených možností nemíří ke kořenům problému. Ty bych hledal v chování vlády a na ni napojených zájmových skupin, které vede k systematické dekonstrukci jakékoli sociální politiky, legitimizuje předchozí chyby v oblasti sociálního začleňování a výrazně zvyšuje napětí ve společnosti. Pro úspěch takové politiky je potom výhodné označování konkrétních nepřátel a podpora polarizace ve vrstvách touto politikou nejvíce postižených. Tento trend byl výrazně patrný již v poslední předvolební kampani a v rétorice a konání zvolených politiků stále sílí. Tragédií je, že obyvatelé marginalizovaných měst a obcí si neuvědomují, že nepřítelem nejsou jejich sousedé, ale současný establishment, který se vzdal jakékoli odpovědnosti vůči občanům této země ve jménu hájení zájmů úzké vrstvy nejbohatších a nejvlivnějších.   

Jakub Čihák
Ředitel organizace R-Mosty, Praha.
Rasismus a ještě k tomu zakořeněný, to by byl rozbor pro odborníky od etologie po psychiatrii a asi bychom se nedobrali konce. S kriminalitou jistě události mnoho společného mají, ale nebude to všechno. Že dost romských rodin žije v jiné sociální tradici a strategiích chování (nehledě na bídu a další negativa sociálního vyloucení), které budí u neromských občanů averzi a strach, to není přeci věc nová. Copak se asi potom stane, když se desítky rodin, které si nevytvořily zázemí v místě, kde doposud žily, asistovaně sestěhují na jedno místo v kraji již tak chudém jako je inkriminovaný Výběžek? Že by byl na místě údiv? 

Vystěhovávání Romů z větších měst do ekonomicky neatraktivních lokalit se přece děje stran veřejného i mediálního zájmu už mnoho let. Realitka nabídne za obecní dekret (mj. nelegální úkon) rodině něco peněz na ruku a smlouvu na byt v Janově, Novém Boru, České Lípě, Varnsdorfu nebo Šluknově, těch míst bude víc. Místní zastupitelstvo se rádo zbaví pár neudržovaných nemovitostí. Aktuální byznys pro pár lidí, pohroma pro budoucnost všech. 

Absentují-li skutečné komunální strategie na sociální práci, ministerstvo práce a sociálních věcí se chová úzkostlivě jako filiálka ministerstva financí, starostové prodávají sídliště za pět korun padesát a Agentura pro sociální začleňování má neúměrně svázané kompetence i rozpočet, lépe jistě ješte dlouho nebude. Česká republika nyní sklízí ovoce své práce na úkor ne-Romů i Romů, teď právě v okresech na severu.   

Emil Voráč
Ředitel sdružení Khamoro, Chodov.
Současná situace v Šluknovském výběžku ukazuje skutečně zakořeněný rasismus v naší zemi. Souhlasím, že se opravdu v těchto místech u části Romu zvýšila kriminalita. Totiž každý soudný člověk tušil, že je to časovaná bomba, tak  jako byla ta v Janově, Litvínově, Krupce, Mostě, Chebu a spoustě jiných měst kde nově začaly vznikat ghetta. 

Ano, stoupenci neonacistických stran na takové situace vyčkávají a jakmile jim Romové dají podnět, vlastně jim přihrají, tak okamžitě využijí příležitosti a úprkem směřují k bráně aby dali ten pomyslný góóóóól. Ty nahrávky neonacisté nedostávají jen od části Romů, ale hlavně od našich zákonodárců. Totiž po převratu se už otevřeně uznávalo, že chybou bylo zakládání ghett, že touto cestou se k neintegruje, že v těchto enklávách se vytvářejí možnosti pro dealery drog, prostituci, lichvu a jiné negativně patologické jevy. 

Aby toho nebylo málo, tak se schválil zákon, podle nějž je možnost připlácet na ubytovny a to 60 % z celkových částek nájemného. Ubytovatelé tedy začali skupovat nemovitosti a kde jinde, než v oblastech, kde se dají koupit za nepatrnou cenu. Takové objekty a za malý peníz se právě dobře skupují v blízkosti vyšší kumulace Romů, takže sever Čech aj. Ubytovatel si pak na počet osob určí cenu takovou, aby dostal 100 %, tedy navyšuje přibližně o čtyřicet procent. A máme tu nová ghetta a ty rostou jak houby po dešti. Kdyby byla možnost připlácet na podnájmy, pak by se nová ghetta nezákladala nová. Výroky rasistů, které znějí "Cikáni do plynu", ty jen dávájí možnost ukázat obraz velikého počtu majoritní společnosti. Doufám jen, že taková a jiná hesla nevykřikují ti, kteří prožili druhou světovou válku. Mrzí mě, že taková hesla se vykřikují proti všem Romům na celém světě. 

Možná by bylo dobré u těchto lidí dosáhnout toho, aby věděli, co znamená genocida. Možná by pomohlo, kdyby dědečkové a babičky kteří s tím měli co dočinění, jim vysvětlili, že i na majoritní společnost může přijít krize a pogroma. A že by bylo zapotřebí, aby lidé hledali zavčas nenásilná řešení. 

 

Martin Pompa
Pastorační asistent, Brno.
Vzhledem k tomu, že nemohu přesně určit, zda skutečně ke kriminálním činům ze strany Romů došlo, tak nemohu ani odpovědět, zda se jedná skutečně o rasismus nebo jen o prudčí reakci, jelikož média hodně věcí nafukují. Pokud skutečně ke kriminálním činům ze strany některých Romů došlo, tak se tolik nedivím reakci ze strany majority. S čím však nesouhlasím, je postoj tamnější úřadů. Neumí si udělat pořádek ve svém vlastním kraji i v obci. Divím se, že nespolupracují s romskými a proromskými občanskými sdruženími, které se soustředí právě na právní a sociálně právní oblast. Také nesouhlasím s tím, že žádné občanské sdružení, které se romské problematice věnuje, nevydalo dosud žádné prohlášení k této věci. Považuji tuto věc za velice vážnou, jelikož majoritní společnost může házet všechny romské občany do jednoho pytle, a tak se může rasismus nadále rožšiřovat i do dalších obcí, krajů. Moje stanovisko k řešení této věci je, aby se spojila tamní romská a proromská sdružení, tedy jejich představitelé, a jednali s Romy, kteří v té oblasti žijí, zjistili fakta a navrhli společné řešení tamním starostům obce. 

 

Jarmila Hannah Čermáková
Básnířka, Praha.
Bé je pravdou... Část Romů zjevně propadá "syndromu vyhoření", čili pocitům méněcennosti a ztráty smyslu života. Je téměř nemyslitelné, že by dřív Romové/Cikáni ubližovali dětem. Ať vlastním, či jiným. To patřívalo ke skinům a neonacistům... Tento alarmující jev signalizuje příznaky onemocnění původního sociálního povědomí u části Romů. Dětství i stáří uměli Romové vždy ctít a nikdy se za křivdu nemstili na nejslabších: maličkých, nebo nejstarších. Ovšem - opět to není výlučně romská záležitost. Promiňte mi ten výraz, ale mezi lidmi je stále víc "srabů", kteří se za svou nemohoucnost mstí na nejslabších. Nu a média jakoby jakékoli násilí se skrytým nadšením podporovala pod heslem "dobrá zpráva, žádná zpráva". Takže se nelze divit, že část společnosti propadá duchovnímu úpadku, hraničícímu s duševní nemocí. Což platí pro evropské majority i minority stejným dílem. Myslím, že nazrál čas, aby evropská inteligence nikoliv silou pěsti, ale silou ducha nasměrovala Davidův kámen mezi oči bulvárních-vulgárních plátků obra Goliáše. A pak se můžeme začít bavit o demokracii. Zatím znám jen jedinou menšinu, která je téměř bezmocná, ale přesto vždy znovu dostává náš hlas: je to ta, co nám vládne. Romové, koupila si vás? Nebo naopak pomůžete svým vrozeným smyslem pro svobodu a nezávislost ozdravit nemocnou společnost? Vím, oč to máte těžší. O to víc se těším na vládní zmocněnce pro národnostní menšiny, kteří přiznají svůj romský původ a kterého si sami svobodně, bez závisti a s úctou k vlastnímu etniku zvolíte. 

 

Zdeněk Zbořil
Politolog, New York.
Jsem už delší dobu v Americe a tak nevím, zda jsem o posledním dění v ČR dobře informován. Nepovažuju proto za vhodné do budoucna už přispívat do ankety. Ale myslím, že s tím novým "anticiganismem" je to stejné jako s jakýmkoli rasismem či přesněji nenávistí vůči "těm druhým" kdykoli v minulosti. V ČR jsou společnost a stát v krizi a nejsnadnější se zdá být hledání viníků. Dnes jsou to Cikáni, před dvaceti lety to byli agenti StB. Všimněte si té podoby: ne estébáci nebo komunisté, kteří je řídili, ne ti, co jsou odpovědní za špatné životní podmínky Romů, ale "Cikáni". Tak ale jednou dojde na "ódéesáky" nebo "cyklisty", jak se kdysi žertovalo. Ale musím kriticky uznat, že v New Yorku to není o tolik jiné -- tady zas za všechno můžou "barevní" /Obama/ nebo "bohatí židi" /Bloomberg/. 

 

Karel Hudec
Přírodovědec, Brno.
Jak dnes vidím otázky do ankety, myslím, že jsou "relevantní" jen napůl. Rasismus ve vztahu k Romům je podle mého spíše biologického myšlení sekundární - viz celkem nerasisticky pojímaní Vietnamci, Mongolové aj. U Romů je to skutečně v prvé řadě nápadná nepřizpůsobivost, projevující se v několika bodech: (a) hlučnost (b) naprostá nepořádnost (nejen vybydlenost bytů) a (c) neodpovědnost v zajišťování základních materiálních potřeb (jakýmkoliv způsobem na úkor společnosti, včetně neoddiskutovatelného vysokého procenta krádeží), k tomu pak (d) nedohlížení na vytváření pozitivních vzorců chování u dětí. Jak tyto věci pozitivně napravit, nevím -- od tohot tu je vládní zmocněnec. Rozhodně nepomůže zákaz hraní či přejmenování písně Cikánko ty krásná atp.   

Milan Daniel
V 70. letech politický vězeň, nyní volný novinář, Chrudim.
Nemám s tím přímou zkušenost, takže soudím jenom podle informací, k nimž mám přístup. Podle mého názoru je rasismus na těch demonstracích přítomen jen proto, aby se na vcelku oprávněných prostestech občanů proti zvyšující se drobné kriminalitě, rušení nočního klidu a podobně přiživil a "bojovníci" za práva přizpůsobených tak získali větší politickou podporu veřejnosti. 

Část této veřejnosti totiž vůbec nedohlédá, že uvedené problémy jsou důsledkem dlouhodobé nečinnosti státních orgánů, které je nechávaly narůstat. Tragické je, že podstatu těchto problémů nechápe, nepřipouští si je, resp. je nechce řešit ani Nečasova vláda, jejíž v zásadě jedinou reakcí je posilování policie. Historie uplynulých dvou desetiletí sice ukazuje, že jiné vlády nepokročily v důsledném řešení integrace lidí ze sociálního dna do většinové společnosti o mnoho lépe, nicméně některé dílčí kroky udělaly. 

Nejhorší je, že se vývoj v posledních dvou letech obrací - od naděje na postupné zlepšování situace, vyjádřené i povýšením lidskoprávní problematiky na vládní úroveň, zpátky k prohlubování problémů lidí sociálně slabých, které současná vládní koalice světí i legislativně. 

Nedávno jsem jeden ze svých komentářů na dané téma končil slovy: "Demonstrace na Severu přitom stíhá demonstraci, k místním se kromě hololebců přidává i Vandasova partaj a s pasivní pomocí vlády si zde buduje voličské zázemí. Vláda této země tak nechává rasismus, aby si ve společnosti vymlel pořádné koryto. Až jím popluje vlajková loď českého fašismu s vůdcem, který bude salutovat přihlížejícím davům "vlastních lidí", zatímco ti "nevlastní" budou v lepším případě v pracovních táborech, bude už na jednání pozdě." Čtu to po sobě s odstupem několika dní a nemám na tom co měnit. 

 

Josef Heller
Člen odborného zázemí ÚV KSČM, Praha.
Podstata problému spočívá v tom, že kapitalistické spekulační firmy vykupováním bytů Romů a jejich přesídlováním do určitých oblastí posílily v těchto oblastech podíl nepřizpůsobivých  až kriminálních elementů. Tyto elementy se cítí silnější a provozují kriminalitu stále bezostyšněji. Lze dokonce uvažovat o tom, že část romského etnika, zejména mládeže, si takto odreagovává své celkově bezvýchodné, bezperspektivní postavení. Tím se zvyšuje utrpení majority a zhoršuje kvalita jejího života, takže se brání. Toho přirozeně zneužívají pro své zviditelnění reakční, polofašistické až fašistické síly mezi bílými. Vládnoucí elitě to vyhovuje, protože to odvádí pozornost od neschopnosti kapitalismu řešit problémy společnosti. Nejsmutnější je postavení slušných Romů, kteří trpí jak aktivitami nepřizpůsobivé části svého etnika a kriminálních mafií, tak nepochopením "bílých" spoluobčanů. Nejde o zakořeněný rasismus bílých, ale tento rasismus by společným působením nepřizpůsobivých a kriminálních složek romského etnika a fašistických sil z řad majority mohl vyrůst.   

Hana Svobodová
Místopředsedkyně hnutí Občané městu, město občanům, Most.
Zřejmě nelze zcela vyloučit jakousi "latentní" formu nesnášenlivosti a nevraživosti napříč sociálními skupinami. To ale není v zásadě v rozporu s vývojem lidské společnosti s ohledem na sociokulturní aspekty vyrůstající z konkrétních historických souvislostí. A ty si nelze odmyslet od reálně působících ekonomických a politických faktorů. V tomto smyslu není dle našeho názoru rasismus jako fenomén problémem dnešní většinové společnosti u nás. 

Severní Čechy jsou ale typickým příkladem sociálně slabých míst, do nichž byly léty vytěsňovány, a za posledních 10 -- 15 let mnohem intenzivněji, skupiny tzv. méně sociálně přizpůsobené (neužíváme termín nepřizpůsobivé, protože nepřizpůsobiví prostě všichni nejsou mezi Romy ani jinými skupinami), tedy z pohledu většinové společnosti. Ta tento jev záhy nezachytila jako zárodek budoucích problémů, později učinila falešný kompromis, že se tato problematika jaksi přemístila na okraj pozornosti odpovědných institucí a tam se léty kumulovala. Viz s tím související problémy se vzděláním Romů, jejich nepřijetím některých společenských pravidel, jež jsou normou v žití většiny (to neznamená, že stejná většina je neporušuje), dále v otázce bydlení, zaměstnání, práce atd. Sociální a ekonomické problémy na tyto menšiny, Romy nevyjímaje, však logicky doléhají tíže, protože nejsou dostatečně odolné se s náročnými změnami vyrovnat. Je pochopitelné, že není-li léty normou získat vzdělání, hledat práci, bydlení atd., řada tak činí způsobem, který je často na hraně zákona nebo jej posléze překročí. Je to pro část z nich řešení, při němž často kooperuje s podsvětím, kde tzv. etnická příslušnost nerozhoduje. Naopak. Měřeno očima většinové populace, končí její vnímání těchto faktů často závěry, že jde právě o podobné menšiny, jako jsou i Romové, že když nekonají jako všichni ostatní, jsou také hlavními viníky situace. Je však třeba upozornit na to, že mechanismy dnešní společnosti nahrávají tomu, že i s bídou se dá docela slušně "kšeftovat". A to je již vzpomenutá causa s byty na severu Čech, na něž padne většina z dávek, jež právě Romové čerpají ze systému, a to s ohledem na vysoké náklady na bydlení. Znepokojuje to však systém, že se tak děje? Nikoliv. Proč taky, když tyto peníze mizí na účtech třeba právě těch subjektů, které na způsob života menšiny halasně upozorňují a zúčastňují se dokonce protestních akcí? Eskalace napětí na severu Čech má ale i další nezanedbatelné souvislosti, a to je sílící snaha některých extrémistických a populistických uskupení i jednotlivců situaci vyhrotit zejména "shora" a politicky využít, resp. zneužít. Čili různá provolání typu "Čechy Čechům", rozdělování na "bílé a ty ostatní, třeba Cikány" apod. Někteří hovoří o nutnosti skončit s tzv. politickou korektností. A tady začíná mnohem serióznější pozadí celého problému nejen s Romy. Jde o celkovou snahu, jak změnit podle jedněch relativizující se svět tradičních hodnot a vazeb a oživit nutnost "pevných hranic, pevné ruky a jistot". Na první pohled lákavé i líbivé. Vyloučit se nedá ani jakési "odventilování přetlaku" od jiných životních problémů, a na menšiny se pozornost takto negativně velmi často obrací. Hlubší pohled ukazuje na rizika rostoucích xenofobních, národoveckých, šovinistických až nacionalistických nálad, v nichž s politickou korektností padá i logika vazeb a vztahů, jež se léty vytvářely a dnes už je nelze spoutat na jedné "hroudě" a zaobalit do vlastenectví naruby.  

Vychází v Romano hangos 13/2011ZDE

0
Vytisknout
6504

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2011