Jak postavit koncentrák

29. 9. 2011 / Jiří Jírovec

Osud Židů je daleko citlivější, a tak nová pravidla musejí explicitně prohlásit, že osoby židovského původu nesmějí být v moderních koncentrácích umístěny. Tento princip nemohou a nesmějí změnit ani rostoucí antisemitské nálady v Böhmen und Mähren.

Pro koncentrační tábor, jako konečné řešení romské otázky, je třeba získat veřejnost. To se nejlépe udělá přes eskalaci problémů. Politik zde musí být velmi opatrný, aby nevzbudil dojem, že onen problém zavinil on sám. Někoho by mohlo napadnout, že současná situace je výsledkem nečinnosti v posledních 22 letech. V politické hantýrce se proto objevil geniální výraz "nepřizpůsobivý občan". Je politicky správný a přitom jej všichni čtou "cikáni". Nepřizpůsobivost je presentována jako volba -- na rozdíl od nezaměstnanosti nebo chudoby. Nejsme rasisti, volají všichni, ale nemůžeme žít s těmi, kteří se nepřizpůsobují.

Abychom se té obtížné chamradě zbavili, respektive abychom ji dostali tam, kam patří (do koncentráků), musíme ji usměrňovat tak, jako dobytku dávají do cesty různé překážky a stádo se nakonec samo dostaví do jatečních vagónů. Romové jsou ovšem tak nějak lidi, a tak je třeba vzbudit dojem legálnosti, aby se nenarazilo.

Má-li být koncentrační tábor veřejnosti předložen jako vynikající útulek pro nepřizpůsobivé, je třeba zajistit aby ti cikáni (pardon, nepřizpůsobiví) neměli kam jít. Na tom momentálně pracuje sněmovna, projednávající návrh zákona předložený poslankyní Řápkovou , českou to specialistkou na romskou otázku. Ta je, pro lepší krytí, obklopena několika spolunavrhovateli. Zákon se v podstatě týká použití přestupků proti společenskému soužití jako nástroje pro zakázání pobytu. Návrh byl poslancům předložen jako Tisk 431

Od zákonu dala vláda ruce pryč, ale to je nejspíš jen politický trik spojený se sondováním reakce veřejnosti. Koalice zákon spolehlivě protlačila do příslušných výborů (tedy kromě Petičního, protože ten navrhla KSČM). V diskusi padla otázka, kam ti zakázaní půjdou, ale ta byla předčasná, protože ty koncentráky ještě nejsou z důvodu neexistence registru přestupků. Teprve ten otevře cestu dál.

Jakmile bude mít starosta nebo jiný místní potentát k registru informaci přístup, je nepochybné, že učiní vše, aby se mu panství nenakazilo nějakým morem. Bude tak jen plnit přání slušných občanů, kteří se uchýlí k metodě NIMBY (not in my backyard -- tedy ne za mými humny). Příchozí se záznamem nebude vítán.

Jedinou zbývající trhlinu, totiž právo vědět, kdo se k obci blíží, lze přemostit prostřednictvím přihlašovací povinnosti. V počátcích předcházející totality existovaly tak zvané domovní knihy, kam byly zapisovány návštěvy -- zejména nocležníci, kteří nebyli do domu nebo bytu příslušní.

Jakmile bude legislativně-propagandistická fáze zvládnuta, může se přistoupit ke stavbě samé.

Nutný je pozemek a dodavatelé levných budov a ostnatého drátu. Zde je třeba dbát na to, aby veřejnost měla dojem, že ostnatý drát slouží jako ochrana proti vnějšímu násilí. Nutná budou i pravidla pro opuštění tábora. Vhodné se jeví povolení k pobytu jinde. Protože získat takové povolení bude nemožné, bude docházet ke svévolným opuštěním prostoru tábora, což následně vyvolá potřebu postavit pevnou bránu, obehnat ohradník elektrickým plotem a případně dát práci vysloužilým policejním psům. A bude vymalováno.