Jak Trump znovu vyhrál volby

8. 11. 2018 / Kryštof Kozák

čas čtení 5 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

I když je zisk Sněmovny reprezentantů pro Demokraty určitě úspěchem, zvlášť v situaci, kdy kandidovali v geograficky znevýhodněných distriktech, stejně je nakonec největším vítězem voleb opět “The Donald”. Proč? Podařilo se mu totiž ve Spojených státech legitimizovat svůj politický styl a diskurz. Zisky Republikánů v Senátu, kde se volí na území celého státu podobně jako ve volbě prezidentské, ukazují, že Republikáni Trumpova ražení jsou schopni odolávat i velmi dobře financovaným kampaním Demokratů.

Tyto volby měly potenciál ukázat, že vyhrocená a demagogická protiimigrační rétorika i politika, která otevřeně koketuje s rasismem, není ve 21. století přijatelná, a že by rozhodně neměla stačit na výrazné volební úspěchy. K tomu je třeba přidat ještě všechny další polopravdy, lži a mlžení, kterých se Donald Trump za svého prezidentství již dopustil. Opak je však pravdou - zdá se, že i do budoucna bude podobná rétorika na obhájení republikánských pozic pohodlně stačit, zvláště když se opepří militantní rétorikou vůči zahraničním vládám. Křesla v Kongresu si často udrželi právě čistí a loajální příznivci prezidenta, z Washingtonu se naopak často pakují ti Republikáni, kteří byli vůči prezidentovi zdrženliví.

Je dobré být připraven na dva poměrně reálné scénáře:

Za prvé, Trump začne vládnout formou exekutivních příkazů. Bohužel se to naučil od Obamy, který vzhledem k Republikány kontrolovanému Kongresu neměl žádnou jinou možnost, jak prosazovat svoji politiku. Za pomoci exekutivních příkazů lze podnikout řadu věcí, zejména v oblasti policie a bezpečnosti, nebo v problematice přístupu k internetu. Exekutivní příkazy je možné napadat u soudů, a bude to nakonec Republikány nepřímo kontrolovaný Nejvyšší soud, který určí hranice exekutivního příkazu. Brett Kavanaugh je známým zastáncem vysokých privilegií a imunit pro exekutivní moc, pokud Vám to náhodou uniklo. Spory, které exekutivní příkazy vyvolají, ovlivní kampaň za znovuzvolení Donalda Trumpa, která právě začala, a která pro něj zatím vypadá velmi dobře - zřejmě nebude mít ani žádného vážného Republikánského vyzyvatele.

Za druhé, protože s Kongresem budou pouze nepříjemné problémy, obrátí Donald Trump svoji pozornost k zahraničí, aby si od útoků Demokratů příjemně odpočinul a získal snadné politické body za svůj tvrdý postoj jak k soupeřům, tak ke spojencům. Zatím to vypadá, že s Ruskem k vystupňování konfrontace nedojde, což není dobrá zpráva pro všechny ty v Čechách, kteří spoléhají na Američany při omezování ruského vlivu. Rozhodně však nelze čekat žádné další, byť sebemenší ústupky Rusku, které by vypadaly jako výraz slabosti. Svými tvrdými a konfrontačními postoji Trump vyvolá zvýšené mezinárodní napětí, které může eskalovat k válečnému konfliktu. Malá lokální válka by bohužel Trumpově popularitě v USA spíše pomohla než uškodila. Konflikt většího rozsahu s nasazením amerických vojsk si doufejme zatím nepřeje ani Donald Trump, nicméně jeho zoufalství ohledně celé řady vyšetřování sněmovních komisí bude postupně stoupat, a jeho psychika je bohužel dost impulzivní a nepředvídatelná.

Jedna z nejdůležitějších otázek pro nadcházející dva roky bude, jak dopadne osudové setkání Donalda Trumpa s novým mexickým levicově-populistickým prezidentem Andrésem Manuelem Lopézem Obradorem. Oba muži mají podobný temperament a oba promlouvají k voličům znechuceným současným stavem politiky a obávajícím se o svou budoucnost. Útoky Donalda Trumpa vůči Mexiku a Mexičanům jsou tak zlé, že jeho popularita v Mexiku je extrémně nízká. Plně totiž naplňuje nejhorší stereotypy, které si Mexičané o Američanech dlouhodobě vytvářeli - arogantní, násilnický, velkohubý, podivně-zbohatlý, krutý, výsměšný gringo. Jakákoliv dohoda tedy bude muset být velmi delikátní, neboť AMLO potřebuje jasně ukázat, že se Trumpa a jeho ponižujících komentářů a politik nebojí a je ochoten jim se ctí čelit.

Závěrem: o čem se nemluví, a nejspíš ani nebude: udržitelný rozvoj, čistá energie, kvalita života ve městech i na venkově, přičiny migrace, reforma práva na azyl či reforma školství pro 21. století. Tato témata se nevejdou do 140 efektních znaků, jsou příliš komplikovaná, “nudná”. V tom je Trumpovo velké vítězství - dokáže svoje témata nastolovat a minimálně polovinu voličů na ně “uhrát”.

Alexandria Ocasio-Cortez je sympatickou jiskrou naděje pro pokrokové Demokraty. Její témata, za kterými stojí konkrétní životní zkušenosti současné “dělnické třídy” i současného etnického “ghetta”, jsou pro Spojené státy možná i důležitější, než ta Trumpova. Navíc pro řadu mužů i žen vypadá na první pohled “sexy”, což je v dnešní době extrémní mediální zkratky důležitá výhoda. Chcete se další čtyři roky dívat na nezkušeného “starého páprdu”, nebo na nezkušenou Pretty Woman? Sledovat její kariéru bude určitě zajímavé a inspirativní i pro české “pokrokáře”.

0
Vytisknout
11879

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2018