Turecký pohled na syrskou uprchlickou krizi

26. 9. 2018



(Výtah z článku Sebnem Koserové, lektorky Asijského centra Koç Univerzity v Istanbulu, pro NY Times (25/09/18): https://www.nytimes.com/2018/09/25/opinion/syria-idlib-refugees-turkey-war-erdogan-putin-assad.html)


Odkladem útoku na Idlib a zamezením nové uprchlické vlny oddálil prezident Erdogan trable spojené s otázkou syrský uprchlíků v Turecku. Původní pohostinnost vůči nim tu nahradila únava a vzdor. Erdogan si byl vědom, že Turecko dosáhlo bodu, kdy je jeho země na maximu. Od roku 2011 přijalo Turecko kolem 3.5 milionu syrských uprchlíků.

S minimálním podílem zahraniční pomoci na to vydalo 30 miliard dolarů. Akceptovalo princip “nevracení” a netlačilo uprchlíky a žadatele o azyl, aby se vrátili do své vlasti. Erdoganova vláda udělila občanství více než 60000 Syřanům, většinou těm, kteří disponovali vyšším kulturním a ekonomickým kapitálem.


Turecko je cílovou zemí emigrantů od šedesátých let. Úřady teď uznaly, že to má přímé následky na pracovní trh a společenské instituce. V roce 2013 vznikl centrální úřad pro řízení migrace. Udělil Syřanům určitá práva, včetně nároku na zdravotní péči zdarma a na vzdělání. Kolem 600 000 syrských dětí navštěvuje školy a asi 17 000 syrských studentů chodí na univerzity.

Devadesát čtyři procenta syrských uprchlíků žije ve velkých městech. I když je v Turecku registrováno 8000 - 10.000 syrských firem a podniků a kolem 25 000 Syřanů má legální zaměstnání, asi milion Syřanů pracuje v šedé zóně, za minimální mzdu a bez sociálního zabezpečení. Od ledna 2016 umožňuje Turecko uprchlíkům, aby žádali o pracovní povolení, ale počet Syřanů s formálním pracovním povolením zůstává malý.

Turecká vstřícnost vůči syrským uprchlíkům byla zčásti motivována tím, že jsou stejného vyznání. Islámské povědomí o tom, jak obyvatelé Mediny pomohli prvním muslimům vedeným prorokem Mohamedem, když utíkali před pronásledováním v Mekce, vedlo mnohé islámské organizace patřící k občanské společnosti k rozšíření humanitární pomoci syrským uprchlíkům v Turecku a v povstalci držených oblastech oblastech Sýrie jako Idlib.

Během let však vzdor vůči syrským uprchlíkům rostl. Jeden z průzkumů naznačuje, že více než 85 procent Turků je - bez ohledu na polarizaci společnosti, politickou příslušnost a voličské preference - zajedno ohledně repatriace Syřanů.

Slábnutí vstřícného postoj mnoha Turků zveličil ekonomický pokles a také mylný názor veřejnosti, že Syřané berou Turkům práci a mění veřejnou kulturu. V některých oblastech to vedlo ke sporadickým incidentům vůči Syřanům.

ed červnovými volbami navrhla turecká vláda, že vytvoří bezpečný koridor pro budoucí návrat syrských uprchlíků do vlasti. Ministr vnitra v září oznámil, že kolem 245.000 Syřanů se dobrovolně vrátilo do Jarabulusu, Afrinu, Idlibu a Mambije, které jsou mimo Asadovu kontrolu.

Dohoda mezi Erdoganem a Putinem (ohledně Idlibu) sice přinesla jistou úlevu, bude ji však obtížné naplnit. Nebezpečí, že zkolabuje, je stále přítomné a zřejmé. Putin souhlasil s odložením operace, ale požádal o odstranění “všech radikálních teroristických skupin” a “těžkých zbraní” z demilitarizovaného pásma do 15. října, což je za pár týdnů.

Separace civilních obyvatel a umírněné opozice od teroristických skupin je velice obtížný úkol, o který se musí postarat turecké a ruské síly. Turecko, Rusko a Írán mají své jednotky rozmístěné podél frontové linie oddělující v Idlibu povstalce a režimní síly. Turecko se snaží využít diplomatických i ekonomických podnětů, aby oddělilo pragmatické bojovníky od zatvrzelých džihádistů, kteří možná zvolí boj na život a na smrt a civilní obyvatele budou využívat jako štít.

Obnovené boje by mohly vést k obrovskému množství mrtvých civilistů a nové vlně uprchlíků mířících do Turecka. Existuje strach, že ozbrojenci zastávající tvrdou linii se při vstupu do Turecka přimíchají mezi uprchlíky. A existuje nebezpečí, že četní ozbrojenci, včetně mnohých s kontakty na al-Kaidu, se nebudou chtít vzdát zbraní a zahájí teroristické útoky v Turecku i jinde v Evropě.

Pokud čas vyprší a míroví dohoda zkolabuje, Turecko a Evropa budou čelit nové uprchlické krizi.

0
Vytisknout
1655

Diskuse

Obsah vydání | 2. 10. 2018