10. 5. 2017 / Karel Dolejší
Během setkání na ČVUT, když oznámil záměr navzdory premiérově žádosti neodvolat Babiše, se Zeman zřejmě věnoval hře na Jana Husa.
Během neslavné audience na Hradě se prezident pokusil o Černého Petra pro Sobotku, aby v nestřeženém okamžiku v rámci svých možností přešel ke hře "Kdo uteče, vyhraje".
Momentálně probíhá schovávaná; jenže již za pár dní přijde "Přijela tetička z Číny, přivezla škopíček špíny".
Po odchodu Hynka Kmoníčka na post velvyslance v USA nezbyl v okolí Miloše Zemana definitivně žádný schopný a inteligentní spolupracovník. Zůstali jen podprůměrní nohsledi, kteří by bez svého idolu nebyli absolutně ničím zajímaví - a kteří také nezvládají ani nechtějí zvládat důležitý úkol prezidenta v jeho stále dětinštějších výstřelcích korigovat.
Taková alotria jako v posledních dnech nezažil Hrad zřejmě od chvíle, kdy senilní Ludvík Svoboda navzdory masivnímu úpadku duševních schopností umíněně odmítal opustit úřad, takže muselo dojít k odstavení proti jeho vůli. Zemanova kalkulace, že jedině neomezená podpora Babišovi mu ještě umožní udržet se v úřadě po další volební období, musí teď být každému zřejmá - a Prezidentské hry 2017, které při této příležitosti uspořádal, nedokážou nikoho zmást. I nejzarytější příznivci už museli pochopit, že se jejich idol nekonečně ztrapňuje.
Se stárnutím bývá někdy spojen radostný návrat do dětství. Od genitální sexuality produktivního věku se přechází nazpět k polymorfní perverzi - a to skýtá nekonečnou příležitost obnovit slasti zdánlivě ztracené v minulých etapách osobnostního vývoje.
Zdaleka ne vždy však platí otřepaný výrok "Kdo si hraje, nezlobí".
Diskuse