Proč tradiční média adekvátně neinformují o dvou největších hrozbách, před nimiž dnes lidstvo stojí?

11. 5. 2017 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Ačkoli se tradiční sdělovací prostředky z logiky věci věnují aktuálním politickým a společenským tématům – a je na laskavém čtenáři, posluchači či divákovi, aby posoudil, do jaké míry jejich činnost odráží syrovou realitu, některá nadčasová témata či spíše fenomény zůstávají na okraji. Úkolem mainstreamových médií by přitom měla být zevrubná reflexe nejen událostí, které takříkajíc hýbají světovým děním, ale právě i těchto nadčasových fenoménů. A jelikož tomu tak zejména ve druhém případě není, můžeme hovořit o dalším z politováníhodných selhání tradičních médií, a to navíc v době, kdy lidstvo čelí dvěma zásadním hrozbám.

Před pár týdny se uskutečnila pozoruhodná diskuse s předním americkým disidentem a lingvistou Noamem Chomskym, během níž moderátorka relace Democracy Now! Amy Goodmanová představila jeho novou publikaci Requiem for the American Dream: 10 Principles of Concentration Wealth and Power o konci amerického snu, jemuž zatarasila cestu bezprecedentní koncentrace bohatství a moci .

Dnes 88-letý intelektuál, který je navzdory svému pokročilému věku stále brilantním glosátorem světového dění, analyzoval jak nebezpečí vyplývající z diletantských excesů Trumpovy administrativy doma i v zahraničí, tak závažné, ba fatální problémy, před nimiž dnes lidstvo jako celek stojí.

Chomsky definuje dvě základní nebezpečí, jež zásadním způsobem ohrožují šance lidstva coby biologického druhu na přežití: Globální oteplování a jaderná proliferace, potažmo jaderná válka. Nutno poznamenat, že těmito fenomény se americký disident zaobírá již delší dobu, a zdá se patrně, že jde o jeho intelektuální testament.

Lidstvo se dle Chomskyho (ale i dalších předních vědců) nachází v antropocénu, tedy geologické epoše, která se vyznačuje signifikantními lidskými zásahy do ekosystému planety. Počátek antropocénu se podle poznatků světových geologů téměř shoduje s vypuknutím jaderného věku. Chomsky argumentuje, že stávající socioekonomická opatření jsou nastavena tak, aby lidstvu znemožnila tyto primární hrozby překonat. To by bylo možné pouze v případě, kdybychom žili v reálně fungující demokratické společnosti, v níž by aktivní a informovaní občané mohli efektivními způsoby řešit akutní krizové situace. Nicméně, jak Chomsky konstatuje, takzvané neoliberální programy prosazované během posledních 40 let podstatným způsobem podkopaly fungování veřejných institucí, v jejichž moci je těmto hrozbám čelit. A výsledkem je citelný deficit demokracie ve společnosti na obou stranách Atlantiku. Ten se manifestuje zlostí, strachem, marginalizací, pohrdáním vládními institucemi a stoupajícími preferencemi pro protofašistická a neofašistická seskupení především v Evropě. Lidé žijící v neutěšených podmínkách sociální a ekonomické atomizace mají tendenci v ostatních vidět konkurenci a nebezpečí a jejich zlost se obrací především proti nejzranitelnějším segmentům populace, tedy migrantům, muslimům či Latinoameričanům. Tento stav však vládnoucí garnituře ve Spojených státech a Evropě vyhovuje, neboť je klíčové, aby obyčejní lidé neobrátili svůj vztek vůči ní, konstatuje Chomsky.

Chomsky ale připouští, že ne všechny tyto nešvary lze připsat na konto neoliberální ortodoxie.

Vrátíme-li se zpět ke dvěma zásadním hrozbám dneška, Chomsky v této souvislosti zmiňuje poznatky vědců a politologů (včetně 18 nositelů Nobelovy ceny) sdružených okolo prestižního časopisu Bulletin of the Atomic Scientists, jehož činnost proslavil tzv. Doomsday Clock – hodiny, které symbolicky reflektují šance lidstva na přežití. Letos v lednu vědci posunuli ručičky těchto ikonických hodin na dvě a půl minuty před půlnocí. Půlnoc znamená konec lidstva jako biologického druhu. K tomuto rozhodnutí je vedla zhoršená mezinárodní bezpečnostní situace, za níž stojí především zvyšující se napětí mezi dvěma předními jadernými velmocemi – Spojenými státy a Ruskem, a pokračující oteplování planety.

Podle Chomskyho by tato fakta měla vévodit headlinům světových sdělovacích prostředků, k čemuž však nedochází v důsledku výše diskutovaného deficitu demokracie v západní společnosti.

Ačkoli západní mediální mainstream informuje o negativních dopadech změn klimatu a potenciálních rizicích týkajících se jaderné proliferace, činí tak většinou nesystematicky a neuceleně a často s ideologickou předpojatostí. Potíž je v tom, že tato dvě zlověstná rizika jdou ruku v ruce; jsou jako jednovaječná dvojčata. A ti, kdo mají výhrady vůči kontroverznímu mysliteli, jímž Noam Chomsky bezesporu je, mohou vycházet z celé řady nezávislých zdrojů, jejichž poznatky mnohdy ulpívají na informačních filtrech tradičních médií.


0
Vytisknout
13558

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2017