Putin bude od Trumpa požadovat uznání, že střední Evropa je součástí ruské sféry vlivu

20. 11. 2016

čas čtení 5 minut

Kreml požaduje, aby Spojené státy zrušily sankce, uvalené na Rusko po anexi Krymu v roce 2014, kdy se tohoto poloostrova zmocnily ruské speciální jednotky. Zadruhé, Putin bude od Trumpa chtít, aby uznal, že Krym nyní patří Rusku, což zatím žádný stát neudělal.

Co se týče Sýrie, Putin bude požadovat, aby Spojené státy přestaly usilovat o odchod prezidenta Asada. Namísto toho bude chtít, aby s ním Trump spolupracoval na mezinárodní válce proti "teroristům" - což je podle Putina kdokoliv, kdo se staví proti Asadovu režimu, píše v deníku Guardian jeho bývalý moskevský reportér Luke Harding.

Pak jde o to, jak má být svět rozdělen v nové postliberální éře. Kreml prosazuje, že má právo na svou sféru vlivu. Její součástí jsou bývalé sovětské republiky a středovýchodní Evropa. Moskevští ideologové hovoří o "civilizačních sférách" a o "pluricentrismu" - což jsou eufemismy, znamenající, že Rusko chce být dominující světovou velmocí na stejné úrovni jako USA.

Ideálně by Putin chtěl novou verzi dohody z Jalty v roce 1945, v níž si Spojené státy, Sovětský svaz a Británie rozdělily poválečnou Evropu. Zřejmě mu ale bude stačit, pokud Trump uzná, že Rusko má ve střední Evropě své "legitimní zájmy". Trump už zpochybnil roli NATO a uvedl, že Spojené státy nebudou vojensky bránit země, které nepřispívají do rozpočtu NATO.

Není tedy divu, že jsou pobaltské státy nervózní, že se po Trumpově vítězství sešli ministři zahraničí EU při nouzovém zasedání a že v zemích, sousedících s Ruskem, vzniká strach. Obávají se, že "ruská sféra vlivu" znamená podvracení či zásahy do voleb ve prospěch prokremelských kandidátů. Už se to často děje.

Podle Dmitrije Peskova, Putinova tiskového mluvčího, sdílejí Trump a Putin "konceptuální přístup" k zahraniční politice. Jejich názory jsou "fenomenálně blízké". Jeden vysoký ruský diplomat přitom přiznal, že ruská vláda už zná členy Trumpova doprovodu - je s nimi v kontaktu už od předvolební kampaně.

Není jasné, co může chtít Trump od Putina. Rusko má Americe relativně málo co nabídnout.

Je nejasné, proč Trump Putina tak oslavuje. Novináři se už skoro rok snaží bezvýsledně zjistit, jaké páky má Putin na Trumpa. Původní ředitel Trumpovy kampaně Paul Manafort předtím pracoval pro proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který po ukrajinském povstání r. 2014 uprchl do Moskvy. Manafort má vazby na mocné ruské oligarchy, včetně Olega Deripasky a Dmitrije Firtaše. Je nejasné, do jaké míry Trumpovy podniky závisejí na podpoře ruských peněz.

Francis Fukuyama se ptal ve Financial Times, proč Trump nikdy nevyslovil "jediné kritické slovo o Putinovi". Je snad možné, ptal se Fukuyama, že Putin má na Trumpa skryté páky ve formě dluhů ruským oligarchům?

Trump naposledy navštívil Moskvu v listopadu 2013 pří příležitosti soutěže Miss Universe. Akce se účastnilo mnoho krásných žen a pak následovala party v jednom moskevském nočním klubu. Trump bydlel v pětihvězdičkovém hotelu Ritz-Carlton v Moskvě ve suitě, v níž předtím bydlel Obama. Americká média psala, že ruská tajná služba FSB zřejmě tam Trumpa filmovala. Neexistuje důkaz, že by natočili nějaké kompromitující video. Ale FSB se specializuje na kompromitující materiály.

Edward Snowden odhalil, jak těsně spolu spolupracují britské špehovací a monitorovací středisko GCQH a americká NSA. Liberálové se obávají, že Trump bude zneužívat špehovacích schopností NSA k potlačování disentu v Americe a k vyřizování svých účtů s politickými nepřáteli ve Washingtonu a v médiích.

Pro britskou tajnou službu je znepokojující možností, že by Trumpovy tajné služby začaly spolupracovat s ruskými tajnými službami. Bude Trumpova vláda sdílet s Rusy americká výzvědná tajemství, včetně britských? Mohli by Trumpovi činitelé informovat Rusko o tajných britských výzvědných operacích?

Pro Putina byl rok 2016 neuvěřitelně úspěšný. V minulém týdnuy zvítězili proruští kandidáti ve volbách v Moldavsku a v Bulharsku. Evropská unie je oslabená krizemi, včetně brexitu. Pravicoví populisté sílí. Angela Merkelová, nyní považovaná za jediného vedoucího představitele svobodného světa, je těžce oslabena.

Jediným problémem Kremlu je jeho protiamerický narativ. Putin už dlouho šíří v Rusku antiamerikanismus. Do Trumpova volebního vítězství bylo mnoho Rusů přesvědčeno, že už vedou válku proti Západu, na náhradních bojištích na Ukrajině a v Sýrii, a že totální válka proti Západu začne každou chvíli. Nyní, když se stal Trump prezidentem, Spojené státy už nebudou tak významným zahraničním nepřítelem. Někdo jiný bude muset tuto roli nahradit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
9359

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2016