Má Putin "rozporné pocity" vůči Západu?

17. 8. 2016

Potenciální vazby Donalda Trumpa na Rusko se staly jedním z hlavních témat americké prezidentské kampaně. Snaží se Putin dostat Trumpa do Bílého domu? Analytikové situace v Kremlu se domnívají, že situace je nuancovanější. "Myslím si, že Putin má rozporné pocity ohledně Trumpa. Samozřejmě, že říká o Rusku příjemné věci. Ale Hillary je předpověditelnější. S Trumpem, kdo ví, co by se stalo?"

Potenciální atraktivitou Donalda Trumpa je to, že odmítá "politickou korektnost" a porušuje všechna pravidla. Putin je přesvědčen, že všichni světoví politikové jsou cynici a jen skrývají svůj cynismus do vznešené rétoriky o demokracii a lidských právech. Alespoň Trump to nedělá.

Putinův postoj vůči Trumpovi je spojen s jeho postojem vůči moci Spojených států všeobecně a s jeho osobní antipatií pro Hillary Clintonovou.

Putin se dostal k moci r. 2000 rozhodnut obnovit postavení Ruska jako "prvořadého státu", který by byl v mezinárodní aréně respektován. Když se Ukrajina obrátila směrem k Západu, Putin byl schopen udělat, co Jelcin nemohl: podpořit své postoje vojenskou silou. Anektoval Krym.

Během první etapy své vlády si však Putin myslel, že může získat své křeslo u světového stolu přátelskou spoluprací s Američany.

"Začal tím, že si myslel, že s Američany bude možné spolupracovat - bude jen zapotřebí je přimět, aby líp Rusku rozuměli. Upřímně se domníval, že se Rusko jednoho dne stane členem NATO," řekl jeden zdroj blízký Kremlu.

Pak následovala řada epizod, které Putina přesvědčily, že Američané mají zlé úmysly. Nejprve začal věřit, že Spojené státy financují prostřednictvím amerických velvyslanectví na Kavkaze čečenské vzbouřence. Pak přišla oranžová revoluce na Ukrajině v roce 2004, o níž byl Putin přesvědčen, že ji řídili američtí operativci. Během let získal Putin přesvědčení, že Spojené státy jsou nepřítel a že usilují o změnu režimu v Kremlu.

"Putin má určitá přesvědčení o americké moci, kterých ho nezbavíte, a my jsme se velmi snažili ho přesvědčit, že tohle neděláme," vysvětluje Michael McFaul, bývalý americký velvyslanec v Rusku. Putin připisuje Američanům nejrůznější kroky v Rusku a je upřímně přesvědčen, že se ho Američané snaží svrhnout.

"On nás z různých věcí obviňoval a Obama mu říkal: 'Tohle neděláme,' a on se Obamovi podíval do očí a řekl, 'Ano, děláte to. Já to vím.' Nikdy jsem si nebyl jist, zda tomu opravdu věřil, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že ano," říka McFaul.

Gleb Pavlovskij, politický poradce Kremlu do roku 2011, svědčil o tom, že Putina nudí každodenní řízení ruského státu a že se daleko více zajímá o zahraniční politiku. "Zahraniční politika je pro něho velmi osobní věc. Považuje se za zosobnění Ruska. Opravdu je přesvědčen, že se ho Spojené státy snaží svrhnout."

Když došlo v roce 2011 v Rusku k masovým protestům proti zfalšovaným volbám, Putin tvrdil, že ruští demonstranty jednali na signál z amerického ministerstva zahraničí, jemuž tehdy stála v čele Hillary Clintonová.

V roce 2008 řekla Clintonová o Putinovi, že "nemá duši". Putin odsekl: "Hlava státu by měla mít alespoň hlavu." Nezapomenul to.

V Americe je politika jako sport: říkáte o sobě hnusné věci a pak se znovu spřátelíte. V Rusku to tak není. Neexistuje tam kultura, kde byste druhého uráželi a pak se s ním zase smířili. Putin je pragmatik. Bude spolupracovat, s kýmkoliv potřebuje. Ale bude si navždy pamatovat, co řekla Clintonová-.

Někteří ruští analytikové pochybují, zda by Trumpovo prezidentství bylo opravdu pro Rusko dobré.

"Nemůžeme vyloučit, že jestliže vyhraje Hillary, Rusko a USA by mohly vést v mnoha oblastech produktivní dialog, a jestliže vyhraje Trump, může nastat naprostý chaos. Je jasné, že Clintonová je proti Rusku, ale je to zkušená politička, která rozumí světu. Trump nemá vůbec žádnou zkušenost z politiky, je to demagog a populista," říká Valerij Garbuzov, šéf moskevského Ústavu amerických a kanadských studií, založeného r. 1967 pro analýzu a poradenství pro sovětské politiky, jak jednat s USA.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2495

Diskuse

Obsah vydání | 19. 8. 2016