Uprchlíci: Mezi žiletkovým drátem a minovým polem

16. 9. 2015

Maďarsko v pondělí odpoledne dokončilo první fázi budování kontroverzního plotu kolem dvousetkilometrové hranice se Srbskem, zatímco vstoupil v platnost balík nové protipřistěhovalecké legislativy.

"Pokud se někdo prohlásí za uprchlíka poté, co nepodal žádost v Srbsku, jeho žádost bude v Maďarsku zamítnuta, protože Srbsko je bezpečná země," prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Potvrdil tím, že policie začne zatýkat ty, kdo překročí hranici bez povolení.

Během několika hodin bylo zatčeno více než šedesát lidí a došlo k vyhlášení výjimečného stavu ve dvou župách, což poskytuje bezpečnostním složkám větší pravomoci.

Orbánova opatření v zásadě uzavřela cestu přes západní Balkán, která byla mezi letošními migranty a uprchlíky velmi populární - především lidmi ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku - uprchlíky, kteří se snaží vstoupit do EU bez rizika mnohem nebezpečnější cesty po moři ze Severní Afriky.

Letos překročilo hranici do Maďarska více než 155 000 lidí, informuje Frontex, evropská pohraniční agentura.

Zatímco se vyjasňovala drakonická pozice Maďarska ve vztahu k uprchlíkům, stále více lidí se snažilo stihnout tuto trasu na poslední chvíli. Jen v srpnu překročilo hranici více než 52 000 lidí. V pondělí to bylo 9 000 lidí v jediném dni a všichni prošli oficiálním pohraničním stanovištěm poblíž vesnice Röszke.

Vládní mluvčí Zoltán Kovács prohlásil, že Maďarsko plní "všechny své mezinárodní a evropské závazky, včetně registrace," ale UNHCR, uprchlická agentura OSN, zjistila, že registrace nově příchozích už neprobíhá.

Ve skutečnosti podle agentury dochází ke shromažďování nově příchozích v Röszke, ale neexistuje oficiální procedura, lidé jsou odváženi autobusy na vlakové nádraží.

Márk Kékesi, spoluzakladatel humanitární organizace Migszol Szeged, vysvětluje, že každé dvě až tři hodiny je vypravován vlak s šestnácti vagóny do Hegyeshalomu na rakouské hranici. Vláda se prostě snaží stejně jako Makedonie a Srbsko urychlit průchod migrantů přes vlastní území. "Je nemožné odebírat denně otisky 5 000 - 7 000 lidí," tvrdí Kékesi. Existují široké pochybnosti o tom, zda budou vynucovány drakonické zákony, včetně postihu poškození pohraničního plotu.

Podle nových zákonů může jít migrant za poškození plotu do vězení až na tři roky, ale když je denně zatčeno téměř 18 000 lidí, vězeňský systém s kapacitou 13 356 lůžek je již dávno přehlcen.

Také bezpečnostní složky jsou přetíženy. Na budování plotu bylo nasazeno 4 300 vojáků, což znamená asi 80 % veškerého vojenského personálu.

Nejmenovaný policista z okrsku Csongrád sdělil listu Vasárnapi Hirek, že "je stupidní kriminalizovat uprchlíky: Zákony jsou k ničemu, pokud nemohou být vynuceny. Uprchlíci nebudou po tisících zavíráni: Myslím, že nejpřísnějším rozsudkem bude vykázáni ze země."

Migranti, kteří se chtějí vyhnout riziku vězení a vrácení do Srbska, nemají žádné slušnější alternativy. Logická by byla cesta přes Chorvatsko do Maďarska přes západní hranici, nebo rovnou do Slovinska. Ale Slovinsko je velmi hornaté a chorvatská hranice se Srbskem dodnes obsahuje tisíce min z dob občanské války v bývalé Jugoslávii. V Chorvatsku za posledních dvacet let na minách zahynulo více než 500 lidí, země plánuje vyčistit všechna minová pole do roku 2019.

Syrští uprchlíci v pondělí večer diskutovali o chorvatské trase ve facebookové skupině The Stations of the Forced Wanderers s 113 000 členy. Jsou si vědomi existence minových polí.

Pohraniční policista Géza v Röszke sdělil listu IRIN, že očekává další příchod uprchlíků, navzdory opatřením maďarských úřadů. "Uprchlíci budou chtít cestovat přes Maďarsko do dalších zemí, ať se děje co se děje, takže nebudeme mít na výběr a budeme muset použít sílu; pokud ne my, pak armáda. Dojde ke střetům, to je nevyhnutelné," prohlásil.

Podrobnosti v angličtině: ZDE