Chrti na cibulce

8. 5. 2015 / Karel Dolejší

V civiizovaném světě, například v Lublani, v případě squatterů hledají způsoby, jak se domluvit a harmonizovat zájmy všech zainteresovaných stran. Na Divokém Východě je to ovšem jinak. Se stejným zápalem, s jakým tu kdysi hubili drobné živnostníky dokonce úspěšněji než v NDR, dnes hájí svaté právo soukromého vlastnictví ad absurdum. Policie v polovině týdne násilím zlikvidovala squat v pražské usedlosti Cibulka, osazenstvo pozatýkala a údajně zmlátila, dva lidi zranila. Ještě včera odpoledne šel jeden ze squatterů před stalinský rychlosoud a obdržel podmíněný trest, obviněno je dalších sedm osob. Vítejte v České republice ZDE

.

Laik by možná myslel, že squat byl vyklizen kvůli hluku. Svědkové bydlící v okolí však vypovídají, že večerní program byl starostlivě odhlučněn, rozhodně nesrovnatelně lépe, než třeba závody chrtů v nedalekém Greyhound Park Motol. Nikoliv, nejde o to, že squatteři někoho obtěžovali. Důvodem zásahu je ochrana posvátného vlastnického práva, nad nějž v tomto státě není, jak radostně dosvědčí devět z deseti exekutorů. Chrti sice možná dělají rámus, ale mají na to razítko. Modle soukromého vlastnictví bylo učiněno zadost, další nikoho nezajímá.

Když jsem pobýval v squatu Metelkova v Lublani, jednou večer to s odhlučněním dobře nefungovalo a někdo z nedaleko bydlících horních deseti tisíc zavolal policii. Strhla se krátká potyčka s pankáči, velmi převážně slovní, i když letěla také jedna láhev od limonády. Z nedostatku jiného krizového managementu vyjela na vozíku z klubovny vedoucí klubu handicapovaných a velmi autoritativně tlumila konflikt. Rozparáděný dav pankáčů se stáhl a policie byla v klidu, protože si neřešila nic osobního. Záležitost skončila napomenutím. Autonomní kulturní centrum Metelkova v legalizovaném squatu funguje dodnes, již téměř dvaadvacet let.

Takový otřesný komunismus mají v tom Slovinsku!

Recepty na bezproblémové soužití se squattery, kteří často svépomocně zajišťují dnes velmi nedostatkový kulturní program pro mládež, jsou jistě aplikovatelné i v našich podmínkách, jenže o to nikdo nestojí. Prioritním nástrojem "řešení" je již tradičně policejní represe. Vyjednávat s těmi, kdo porušují majestát soukromého vlastnictví a starají se o budovy, s nimiž majitelé pouze spekulují a do nichž neinvestují, se považuje za svatokrádež. Slovinci hledají kompromis. Češi dělají psí kusy.

Slovincům také záleží na tom, co si o vládnoucích politických stranách myslí mladší generace, ale Čechům nikoliv. Tady si partaje pěstují vlastní dekorativní mládežníky na příslušných byrokratických záhoncích a zbytek je jim ukraden. Mladí sociální demokraté, Mladí konzervativci, Mladé ANO - "My jsme mládež nová, mládež Babišova" - a šmytec. Partaje jsou v převažující míře záležitostí střední a starší generace, představa, že by měly modernizovat styl kvůli generaci nastupující, jim nic neříká. Také proto chybí senzibilita, která by umožnila včlenit legalizovaný squatting do agendy vlivných politických subjektů. Kdo ví, třeba si někdo zkalkuloval, že se to nevyplatí, jako bylo už vypočítáno, že se prý nevyplatí oslovovat romské voliče...

Poválečné politické strany na Západě fungovaly na principu catch-all, tzn. usilovaly o to oslovit pokud možno nejširší voličské segmenty. Na Divokém Východě se to ovšem nenosí. Tady se i tzv. mainstreamové strany neustále agresívně proti někomu vyhraňují. Nepřítelem je tedy tu bezdomovec, tu přistěhovalec, tu muslim, tu živnostník, tam návštěvník kavárny nebo třeba novinář. Místo řešení se hledají spory, které fungují jako podstavec, na němž o to více vynikne ten, kdo nepříčetně řve "Do boje!". Do boje proti všem, kdo se liší, kdo nejsou stejní jako my, čistokrevní Homolkové.

Recepty, jak se dohodnout, pak samozřejmě nejsou in. Zbývá recept jediný: Chrti na cibulce.

Dobrou chuť, budete ji potřebovat.

0
Vytisknout
3601

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2015