Chystá se Porošenko k útoku, nebo k obraně?

26. 9. 2014 / Karel Dolejší

Vladimir Muchin ZDE upozorňuje na dekret č. 744/2014 vydaný ve středu ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Muchin analyzuje veřejné části rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny z 28. srpna ZDE, dopouští se však přitom nepřesností a dospívá ke spekulativním závěrům.

"Zdá se, že Porošenko hodlá jednat tvrdě a útočně," píše Muchin na okraj analýzy. V jejím závěru nicméně cituje plukovníka Eduarda Roďukova z Ruské akademie vojenských věd, který k ukrajinskému prezidentskému dekretu poznamenává: "rozsáhlé bojové střety v blízké době sotva začnou. Ale na jaře, až Porošenko provede modernizaci armády a převede ekonomiku na válečný provoz, je dost možné obnovení mlýnku na maso na jihovýchodě země." Jinými slovy, Roďukov vidí jasně, že ukrajinská armáda, která v minulých dnech horkotěžko nahrazovala ztráty na technice utrpěné v bojích koncem srpna, nemůže v příštích měsících a v zimních podmínkách ani pomyslet na nějaké útočné operace.

A na co vlastně může pomýšlet? Porošenko podepsal zákon o osvobození dovozu zbraní od daňové zátěže ZDE, ale není dosud jasné, zda odněkud zbraně vůbec dostane a případně jaké. V původním rozhodnutí RNBO jsou výslovně zmíněny USA a Británie coby možní spojenci. Avšak Obama během Porošenkovy návštěvy ve Washingtonu vojenskou pomoc Ukrajině výslovně odmítl - a zda bude v listopadu schválen protinávrh kongresmanů na pomoc v hodnotě zhruba 350 milionů dolarů nemůže v tuto chvíli, uprostřed nové války na Blízkém východě, nikdo vědět. Kongres koneckonců může návrh schválit a Obama ho vetovat.

Na pomoc z Británie se Porošenko může spoléhat ještě méně. Tam je nechuť k veškerému válčení ještě silnější, než v USA. Deník Telegraph blízký vládním toryům psal v minulých týdnech ostře kriticky o extrémistech v ukrajinských dobrovolnických jednotkách. Rezervovanost je teď velmi znát.

Kdyby kterákoliv ze zmíněných zemí přece jen byla ochotna poskytnout moderní zbraně, potrvá Spojeným státům v rovině úředního postupu nejméně 3-4 měsíce od přijetí rozhodnutí, než budou zbraně fyzicky dodány; a Ukrajincům nejméně rok, než by se je špatně vycvičení vojáci naučili pořádně obsluhovat. Vždyť měli veliké potíže i se starými sovětskými vzory, které dobře znají.

Zbývá snad Polsko, to však disponuje jen malým množstvím prvotřídního vojenského materiálu a uvažuje spíše o tom, že by Ukrajině postupně odprodalo starší zbraně sovětského původu, především bitevní vrtulníky Mi-24. Avšak separatisty obsazený prostor v Donbasu je již natolik nasycen protiletadlovými prostředky, že si zde nemohou dovolit působit ani výkonné proudové letouny, natož velké, pomalé, relativně neobratné a tedy zranitelné Hindy.

Porošenko může do jara armádu s pomocí amerických instruktorů pořádně vycvičit, nemůže ji však současně modernizovat a na výměnu neschopného důstojnického sboru by potřeboval takových pět až deset let nejméně. O modernizaci lze uvažovat snad z hlediska systému řízení a velení a z hlediska nahrazení notoricky odposlouchávaných pojítek, ale sotva z hlediska modernizace výzbroje a reorganizace.

Velká část předmětného rozhodnutí RNBO z 28. srpna je utajena a nelze tedy posoudit, co je obsahem řady zmíněných ustanovení. Jiná jsou dekretem prezidenta suspendována a ještě jiná (například týkající se summitu NATO) zjevně zastaralá. Dokument zmiňuje napadení ze strany Ruska a jím odůvodňuje případné zavedení výjimečného stavu a věci související. Muchin přitom interpretuje Porošenkovo rozhodnutí jako příznak ofenzívních záměrů. Ale co při současném poměru sil mezi znepřátelenými stranami ospravedlňuje takový výklad? Proč mu Muchin beze všech pochybností dává přednost před možností, že se Porošenko skutečně připravuje pro případ plného obnovení útoku separatistů, jimž asistují pravidelné ruské jednotky?

Ostatně patrně krátce po ukrajinských parlamentních volbách, během listopadu, nejpozději snad koncem roku, bude již mnohem jasnější, jak je to s mezinárodním postavením Porošenkovy Ukrajiny. Bez spojence a významné vojenské pomoci se Kyjev do války s Ruskem sám pustit nemůže a nepustí. A spojenectví ani pomoc mu dosud nikdo neposkytl.

0
Vytisknout
5256

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2014