Spojené státy přístupem k vojenské pomoci dál destabilizují Ukrajinu

29. 9. 2014 / Karel Dolejší

Američtí důstojníci mimo službu během minulých dní poskytli výcvik ukrajinským dobrovolnickým ozbrojeným formacím. Dodané know-how se nyní bude dále šířit prostřednictvím tří regionálních center ZDE.

Ukrajinské armádě se přitom žádné podstatné západní pomoci nedostává. Obdržela až dosud pouze "neletální" vybavení a jídlo.

Dlouhá léta zanedbávaná a vojensky ne zcela efektivní ukrajinská armáda je přitom stále oficiální státní institucí a jedním z pilířů organizované státní moci, včetně postavení prezidenta Porošenka. Naproti tomu kontrolu nad dobrovolnickými formacemi má stát jen v omezené míře a v mnohých ohledech představují tyto útvary ve skutečnosti vnitřní opozici důležitější než některé politické strany.

Kvazinezávislé paramilitární útvary ovšem nejsou na Ukrajině novinkou. Před deseti lety mi jeden z bývalých policistů pracujících pro Mezinárodní sekretariát Amnesty International líčil napůl pobaveně, napůl znepokojeně poměry na Ukrajině coby modelový případ chybějící centrální kontroly nad ozbrojenými sbory a chybějící demarkace mezi složkami policejního a vojenského typu. Už tehdy na Ukrajině existovaly nejrůznější policejní a miliční složky, které kontroloval nikoliv stát, ale buď osobně konkrétní politici, nebo oligarchové. Spekulace některých "zasvěcených" komentátorů o náhle se vynořivší "třetí straně" konfliktu na Ukrajině jednoduše neberou v úvahu, že se nic odnikud "nevynořilo", jen se poněkud změnila dynamika poměrů, které existovaly v zemi již řadu let, když měla víceméně proruské vlády.

Dobrovolnické formace se během konfliktu na východní Ukrajině ukázaly jako motivovanější a bojově efektivnější než většina pravidelných armádních jednotek, jejich podpora je však nesmírně riskantní a nezodpovědná. Jednak politicky oslabuje postavení armády i ukrajinského prezidenta, jednak se v některých z nich sdružují pravicoví extrémisté.

Vztahy Ukrajiny k Evropské unii zásadně závisejí na tom, nakolik se prezidentu Porošenkovi podaří udržet extrémistické síly pod kontrolou. Aby toho dosáhl, měl by mít také plnou kontrolu nad poskytovanou zahraniční vojenskou pomocí. Místo toho působení amerických instruktorů směřuje k dalšímu posilování neoficiálních struktur s často politicky velmi problematickou orientací, u nichž nelze zaručit podporu umírněné Porošenkovy politiky a v případě pokračování konfliktu ani dodržování mezinárodního práva. Dlouhodobě vedené statistiky ozbrojených konfliktů jasně ukazují, že právě nejrůznější polovojenské jednotky se během válek nejčastěji dopouštějí zvěrstev na civilním obyvatelstvu.

Existoval solidní způsob, jak vojenskými prostředky podpořit perspektivy umírněného politického vývoje na Ukrajině. Ukrajinská armáda mohla dostat oficiální vojenskou pomoc ze Západu v rámci úsilí snížit vojenskou nerovnováhu mezi Ruskem a Ukrajinou. Taková pomoc měla být spojena s dohodou o zachování vněblokového postavení země.

Místo toho působením Američanů dochází k dalšímu posilování "nevládního" ozbrojeného sektoru. Jde o postup jednoznačně nežádoucí a politicky destabilizující.

0
Vytisknout
5591

Diskuse

Obsah vydání | 2. 10. 2014