Tikající bomba: Moskva přikročila k destabilizaci východní Ukrajiny

19. 3. 2014

Kromě toho Moskva otevřeně sází na destabilizaci. Část jejího úsilí zahrnuje financování takzvaných vlasteneckých klubů a proruských sdružení na Ukrajině ze strany Kremlu. Během protestů v Charkově a také některých v Doněcku byly slyšet hlasy buřičů vykřikujících "Rusko, Rusko" - lidí dovezených autobusy ze sousedních oblastí v Rusku. Hodinky, které měli na rukou, ukazovaly moskevský čas. Mezi skupinami zapojenými do protestů je Eurasijské hnutí mládeže vedené Alexandrem Duginem z Ruska.

Není to jen Krym, kde si ruský prezident Vladimir Putin zahrává s ohněm, ale také východní Ukrajina. Většina lidí v ekonomicky silném regionu mluví rusky a odmítá novou vládu v Kyjevě.

Penzistka Oxana Kremeňuková kulhá, když míjí kulturní dům v malé východoukrajinské obci Majdan. V mládí tam chodívala tančit. Dnes omítka opadává a okna jsou rozbita. "Lidé v Kyjevě vedou naši zemi do občanské války", říká. "Ti budižkničemové by měli otročit tak, jako my zde." Kremeňuková dostává penzi ve výši asi 90 eur měsíčně. Aby měla co jíst, chová deset slepic a prase.

Ve vsi Majdan stojí tři tucty domů, je to klidné místo v mírně kopcovité krajině. Vesnice leží 378 kilometrů od Majdanu v hlavním městě Kyjevě, kde začala revoluce; ale také v úplně jiném světě. Většina domů v obci se nenapravitelně rozpadá a mladé rodiny se dávno odstěhovaly. Lidé, kteří zde žijí, nemají o revoluci v západní části země valné mínění.

Ve východní části země s několika velkými městy všetně Doněcka, Charkova a Dněpropetrovska, průzkumy ukazují, že tři čtvrtiny dotázaných odmítají lidovou revoltu v Kyjevě. 70-90% obyvatel označuje za svůj promární jazyk ruštinu, ne ukrajinštinu. V Charkově místní po Vitaliji Kličkovi, jednom z lídrů protestů, vrhají vejce.

Po Krymském poloostrově se východní Ukrajina stala druhým sudem prachu v konfliktu s Ruskem - jenže mnohem větším, než ten první. Na konci minulého týdne vláda v Moskvě ukázala, jak vypadá rozbuška.

Poté, co ve střetech mezi příznivci a oponenty Ruska v Doněcku nejméně jedna osoba zemřela a desítky jich byly zraněny, ministr zahraničí v Moskvě varoval: "Rusko si je vědomo své odpovědnosti za život krajanů a občanů na Ukrajině a vyhrazuje si právo vzít tyto lidi pod ochranu."

Současně Kreml zahájil mobilizaci tankových a dělostřeleckýc jednotek. Nějaké 4 000 mužů pochodovalo poblíž ukrajinských hranic a výsadkáři také prováděli cvičení. Bylo by těžké dát najevo hrozbu ještě jasněji.

V Kyjevě, zdá se, politici reagují bezmocně. Ve čtvrtek ukrajinský parlament hlasoval o zřízení šedesátitisícové Národní gardy. Ministr vnitra Arsen Avakov na Facebooku napsal: "Budeme mobilizovat gardu ve velmi krátkém čase. Bude chránit hranici a udržovat v zemi pořádek. To je naše odpověď na zahraniční destabilizaci, k níž v zemi dochází."

Avšak vzhledem k tomu, že se očekává, že do gardy také vstoupí bojovníci z Majdanu spojení s radikálním Pravým sektorem, moskevská státní televize si neprodleně tropila šašky: "Neměli by nazývat jednotky národní garda, ale spíše nacionalistická garda. Jsou to tíž lidé, kteří v Kyjevě stříleli na policii. Splní každý rozkaz potlačit proruské protesty v Charkově nebo Doněcku."

(Jako "gardové" se v Sovětské armádě označovaly výhradně jednotky, které prošly tvrdými boji a osvědčily se; tedy vojáci si museli titul "gvardějci" sami zasloužit. Nedá se očekávat, že by ukrajinská "garda" vzniklá administrativním rozhodnutím udělala na Rusy nějaký dojem - pozn. KD.)

Konflikt však může Ukrajinu nakonec rozdělit na promoskevskou východní a proevropskou západní část. Pokud k tomu dojde, je možné, že nová vláda v Kyjevě ztratí právě tu část země, která je ekonomicky nejdůležitější, protože se tam nacházejí uhelné doly a ocelárny. Velké firmy jsou značně závislé na ruských objednávkách. Devadesát procent ruských jaderných elektráren je například vybaveno turbínami charkovského závodu Turboatom.

Pokud jde o geopolitickou silovou hru o Ukrajinu, Putinovým esem v rukávě je východ, ne Krym. Bylo by pro něj snadné zapálit roznětku, dokonce i bez vojenské operace.

Jeho zpravodajští agenti zde mohou prostě pokračovat v podněcování protestů. Aby v Kyjevě, Bruselu a Washingtonu odstranil jakékoliv pochybnosti o odhodlání Moskvy, Putin v únoru uspořádal velké manévry zahrnující 150 000 vojáků, 880 tanků a 90 letounů.

Konstantin Zatulin, ředitel Institutu pro země Společenství nezávislých států, tvrdí, že Rusové ani nemusejí provést invazi, aby se východ Ukrajiny rozložil. Je přesvědčen, že lidé východní Ukrajiny odmítnou přijmout politické výsledky revoluce v Kyjevě, že vytvoří vlastní mocenské struktury a budou sabotovat prezidentské volby plánované na 25. květen. "Nemyslím, že se Kyjevu podaří dlouho udržet kontrolu nad východem," říká Zatulin.

Jestřábi v Moskvě doufají, že bude narůstat hněv mezi horníky v uhelných dolech a oceláři. Pokud budou ohroženy jejich dobré mzdy a sociální výhody, mohou rychle vytvořit frontu proti vládě v Kyjevě.

Kromě toho Moskva otevřeně sází na destabilizaci. Část jejího úsilí zahrnuje financování takzvaných vlasteneckých klubů a proruských sdružení na Ukrajině ze strany Kremlu. Během protestů v Charkově a také některých v Doněcku byly slyšet hlasy buřičů vykřikujících "Rusko, Rusko" - lidí dovezených autobusy ze sousedních oblastí v Rusku. Hodinky, které měli na rukou, ukazovaly moskevský čas.

Mezi skupinami zapojenými do protestů je Eurasijské hnutí mládeže vedené Alexandrem Duginem z Ruska. Dugin, syn generála, se za Putinova režimu dočkal značného společenského vzestupu. Počátkem tisíciletí musel přijímat lidi, kteří se s ním chtěli setkat, ve skromném zadním pokojíku. V minulosti byl Dugin hlavním ideologem krajně pravicového politického uskupení, později zakázané etnonacionalistické Národně bolševické strany.

Dnes publikuje pojednání v tabloidech spojených s Kremlem, které mají milionový náklad. "Putin je na cestě k tomu stát se lídrem skutečně svobodného světa," píše Dugin. "Jedině Putin rozhodně konfrontuje americkou hegemonii. Ruský prezident je hradbou proti politice Washingtonu instalovat po celém světě loutkové vlády prostřednictvím krvavých převratů."

Jako šéf Centra konzervativních studií se dokonce stal profesorem na respektované Moskevské státní univerzitě. Jeho mládežnické hnutí už týdny vybírá peníze na "skutečně lidovou revoluci na Ukrajině". (Ve skutečnosti hnutí "revoluci" na Ukrajině připravuje už přinejmenším deset let a průběžně se tím chlubí na svém webu - pozn. KD.) Vyzval ruskojazyčné obyvatelstvo sousední země, aby blokovalo budovy zpravodajské služby SBU a "ozbrojovalo se a organizovalo sebeobranné síly". Pod heslem "Pošlete do Kyjeva tanky" hnutí propagovalo vojenskou intervenci do východní Ukrajiny.

Případ Charkova ukazuje na snadnost, s jakou pomocné oddíly Moskvy mohou spustit pád regionu do chaosu. Oponenti západně orientované kyjevské vlády už v únoru zorganizovali proruskou konferenci v druhém největším ukrajinském městě. Vedl je bývalý gubernátor Michail Dobkin.

Ve stejný den jeho oponenti s pomocí pravicových radikálů z místního fotbalového klubu, obsadili dvě patra jeho sídla. Byli mezi nimi proevropští studenti v brýlích s kovovou obroučkou, ale také řada mužů s kyji, přilbami, neprůstřelnými vestami a dokonce několik se střelnými zbraněmi. Říkali, že chtějí "svrhnout gubernátora".

Lídři v Charkově se v posledních týdnech měnili tak často, že řada z 1,4 milionu obyvatel už neví, kdo vládne - nehledě na to, zda je to někdo z Moskvy, nebo z Kyjeva.

Navíc nový lídři v Kyjevě dělají dost málo pro to, aby integrovali Rusku nakloněné oponenty na východě. Hned v druhý den své vlády předložili zákon eliminující ruštinu jako úřední jazyk - jako by země neměla důležitější problémy. Úřadující prezident Olexandr Turčynov nakonec zákon nepodepsal, ale škoda už se stala a mnoho Rusů se cítí ohroženo.

Začátkem března se Pavel Gubarev, hlava proruské Lidové milice Donbasu (a bývalý člen ultrapravicové organizace tzv. "barkašovců" - pozn. KD) prohlásil za "lidového guvernéra" doněckého regionu. Krátce před zatčením SBU se Gubarev setkal s reportéry Spiegelu v konspiračním bytě na předměstí Doněcka a vysvětlil jim své plány na připojení východní Ukrajiny k Rusku.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
14884

Diskuse

Obsah vydání | 21. 3. 2014