Putinovská pomsta až za hrob

23. 3. 2014 / Jan Čulík

Šokován jsem byl v neděli odpoledne titulkem Novinek (jinak většinou proslulých svým rasismem zaměřeným většinou proti Romům nebo Nečechům) které po úmrtí Miroslava Štěpána publikovaly článek s názvem "Zemřel komunista Miroslav Štěpán". Opravdu to připomíná články někdejšího Árijského boje, které psaly o lidech jako "Žid Ohrenstein" (básník Jiří Orten). (Totéž má samozřejmě v titulku i IDnes, který je však o dost podivnější než titulek v Novinkách: "Zemřel komunista Štěpán, odsouzený za umlčení protestů před Listopadem" - on Štěpán umlčel nějaké protesty?)

Dále mi tato ideologická zaujatost připomíná postoj současného putinovského režimu, který nedávno neváhal inscenovat proces proti mrtvému! ruskému právníku, který hájil jednoho britského podnikatele, a shledal ho vinným, i když byl právník už mrtev. I v českých médiích, jak se zdá, platí pomsta až za hrob. Noblesu nemají. Nedávno, při smrti Vasila Biľaka (kdo by býval řekl, že se člověk bude muset postavit na jeho obranu a nyní i na obranu Miroslava Štěpána!) propadl kojzarovským nenávistným výlevům proti Biľakovi v Lidových novinách Jiří Peňás.

Nedovedu si představit, že by v nějakých britských novinách, i třeba pravicových, vyšel článek s titulkem "Zemřel ultralevičák Benn", nebo "Zemřel ultrakonzervativec Enoch Powell". Prostě se po smrti do titulků politická příslušnost nedává, a už vůbec ne tuplem jako nadávka.

Ten článek o úmrtí Miroslava Štěpána se dal napsat jinak, s noblesou, slušně. Demokratický režim čtvrt století po pádu komunismu by to už mohl, sakra, umět. Všimněte si s jakou noblesou reagovali v Británii před několika dny všichni na smrt ultralevicového nestora britské Labouristické strany Tonyho Benna, kterého pochválila celá řada konzervativních politiků, včetně premiéra Davida Camerona. Mohu se svým politickým protivníkem ostře nesouhlasit, civilizovaný člověk se však vůči němu, především po jeho smrti, vyjadřuje civilizovaně. Sprostota se jen odráží zpět na pisatele.

A ne, nehájím Miroslava Štěpána, který skutečně dělal v komunistickém Československu od sedmdesátých let úspěšnou kariéru a koncem osmdesátých let byl mezi geronty a primitivy ve vládnoucí KSČ jen jedním z mála lidí, kteří byli schopni nějaké akce - bohužel ani on nikoliv dost strategicky funkční a přemýšlivé, takže zřejmě právem ho změna režimu existenčně zničila.

Před několika měsíci jsem recenzoval autobiografii Miroslava Štěpána Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu. Na té knize zaujme především tato pasáž:

Za brutální policejní akce proti demonstracím v Praze v říjnu 1988 a v lednu 1989 byl podle Štěpána odpovědný generál Carda, někdejší náměstek ministra vnitra a šéfa pražského a středočeského SNB. Toho Štěpán poslal v únoru 1989 na velvyslanectví v NDR, s tím, že "v Praze moc stříká vodou a je potřeba ho uklidit". Carda byl podle Štěpána ješitný primitiv. Paradoxně právě on poslal po listopadu 1989 Federálnímu shromáždění dopis, v němž se chlubí, že "usvědčil Štěpána".

Miroslav Štěpán byl jedním z mála komunistických činitelů, kteří byli po roce 1989 odsouzeni. Měl být odsouzen za to, že údajně organizoval policejní útok proti studentské demonstraci dne 17. listopadu 1989, avšak důkazy pro to se nenašly, tak se hledalo dál a byl odsouzen za organizaci policejních zásahů při předchozích demonstracích v roce 1988 a 1989. I zde se důkazy nenašly, případně byly zfalšovány, takže šlo podle Štěpána o politický proces. Soudili ho samozřejmě titíž komunističtí soudci, kteří předtím fungovali v komunistickém režimu.

Štěpán o sobě tvrdí, že nikdy nebyl pro věznění či mlácení oponentů. Strávil dva a půl roku ve vězení, paradoxně na Borech to bylo ve stejné cele, kde byl vězněn Václav Havel, a měl ve věznici stejného "vychovatele" jako vězněný Václav Havel. S ním si také o Havlovi povídali. Když se do věznice přišel na svou bývalou celu podívat prezident Havel, Štěpána na dobu jeho návštěvy uklidili jinam. Takové už jsou paradoxy českých dějin.

Nemám žádné informace o tom, zda jsou tato tvrzení pravdivá a nevím, kdo by je prověřil. Štěpán samozřejmě byl ikonou posledních týdnů odporu komunistického režimu v roce 1989 a není tedy překvapivé, že se nový režim pomstil tím, že ho poslal do vězení. Pokud je však pravda, že se jeho vina neprokázala, a že musel být odsouzen za organizaci předchozích policejních zásahů, za něž nesl odpovědnost generál Carda, je to na pováženou.

Děsí mě však, že autor článků v Novinkách, zbaběle podepsaný šifrou "sad", který snad Štěpánovu knihu četl, toto závažné obvinění ve svém nekrologu zcela pominul. Je to na jeho knize snad to nejzajímavější, jenže, jak se zdá, někteří novináři v ČR už dávno ztratili nezávislost či instinkt pro to, co je zajímavé. Stačí jim nadávat s proudem - i člověku, který je po smrti.

0
Vytisknout
12159

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2014