Matematika -- Sankce -- Politika

25. 3. 2014 / Jan Campbell

Vše, co stalo v posledních dvaceti letech, co se děje dnes, a pravděpodobně bude dít v Evropě v představitelné budoucnosti do konce tohoto roku, nasvědčuje tomu, že poradci vlády USA, Evropské komise a bezpečnostních složek mají nedostatečné znalosti matematiky, její souvislosti s filosofií a následků ignorováni tzv. RED (reálně existující demokracie).

Schmitter, C. Philippe (2011) ‘The Future of Real-Existing Democracies’, Society and Economy

Schmitter talks straight about reality, that is about ‘democracies’ recognized as such by themselves and by others (mostly by politicians, political scientists and political experts). The number of such entities has increased dramatically during the past half a century which can be seen as a result of both changing values and growing freedom and choice aspirations globally, as well as the consequence of hazy rules and vague and abstract criteria.

Evropská vzdělanost, založená na matematice, konkurence mezi malými evropskými státy a národy a s ní spojená agresivita, mimo jiné udržely Evropu téměř 500 let v nadvládě nad Asií. Středoevropské vzdělání se orientovalo na německém, které bylo zaměřeno na střední a horní vrstvu mladých. Abstraktní matematika jako tvůrčí a razantní síla stvořila duchovní prostor Evropanů. To již proto, že matematika není vědou ve známém slova smyslu. Nemá totiž vlastní předmět studia. Proto se mluví o vědách matematických, vzniklých s pomocí matematiky. Protože matematika není logika a žádný z nás není schopný vymyslet to, co na základě matematiky umíme, lze o matematice tvrdit, že se (stále) jedná o vyvíjející se učení, vyžadující vyšší intelektuální schopnosti než pouhé používání rozumu.

Po ukončení druhé světové války a především během posledních dvaceti let se vzdělání v Evropě orientuje na střední a nižší vrstvy mládeže. Proto se dnes setkáváme s poradci, politiky a podobnými představiteli exekutivy, kteří vědí málo, nebo nic o metodě předpovídání, predikce včetně kodikce a retrodikce. Prostřednictvím kalkulací se znaky prováděnými podle přesně stanovených pravidel a znalosti matematiky, včetně abstraktní a geometrie, jako zdroje například Kantovy filosofie, se nechá predikovat. Matematický názor a mínění vždy předcházejí vědění. Vědění po té dovoluje v mnoha případech života předpovědi s naprostou jistotou. Jedním z takových případů života je současná krize EU (NExita další) a s ní jako spojená láhev krize na Ukrajině.

Neschopnost, nebo neochota poradců, politiků a dalších představitelů veřejné a neveřejné exekutivy jednat interně a externě jinak než na základě rozumu, zájmů a samo-klamání přivedla veřejnost do situace být svědkem sankcí, hrozeb a řeči, jejichž prostá analýza dovoluje identifikovat všechny základní symptomy vážného onemocnění psychózou.

Sankce, mluví se o třech nebo dokonce o čtyřech úrovních, mají prý funkci (donucovacího) nástroje, jak přimět Putina k mírovému jednání. Sankce jako cesta k míru? Takto může myslet snad již jenom EU a její komisař - diplomat Fülle. Putin a další ví, že vstupenka do klubu západních, svět řídících elit byla od samého počátku falešná. Přesto měla být zaplacena plným podčiněním Ruské federace zájmům USA a EU. Proto jeho reakce, proto zklamání USA, EU.

Sankce, které byly uvaleny, jsou zcela jasně sankcemi proti-putinovskými, ne proti-ruskými. Proti-putinovskými, protože jde o snahu se zbavit Putina a ne Ruska. Sankce druhého stupně, které byly částečně uvaleny, jsou zcela jasně sankcemi proti-putinovské-korporační, mající za úkol podpořit sankce čistě proti-putinovské. Již na této sankční úrovni dochází ke změření propasti mezi patriotismem a reálným hospodářským zájmem ruské privátní hospodářské elity. Dnes je tato propast veliká a neakceptovatelná v procesu hledání a kotvení národní ideje

Proto u mnohých, řídících se především rozumem, výměnným kursem měn a burzou propast a sankce vzbuzují naděje na pád Putina. Až přijdou sankce třetí úrovně, jestli přijdou nevím, vyloučit je ale nelze již na základě úrovně myšlení západních elit, dojde na lámání chleba. Bude se jednat o technologické, hospodářské a další druhy embarga.

Nejpozději v této chvíli se potvrdí staré ruské přísloví – позолота вся сотрется, а свиная кожа остаетсяpozlátko se zcela setře a svinská kůže zůstaneTo platí jako pro USA, Evropu, tak i pro Rusko. Nejpozději v této chvíli bude mnohým, na čistém rozumu závislým jasné, ale těžko stravitelné, že sankce takového druhu jsou horší než atomová bomba. Nejpozději v této chvíli se přiblíží věřícím i nevěřícím RED a realita USA, RED a realita rozpadu EU na několik částí, na několika úrovních. Pro ty, kdo si přejí vědět více o této pravděpodobnosti: EU-Lost in Transformation? Výsledky The London Economics Symposium, konaného v Londýně 14. a 15. března 2014 napoví. Ne nadarmo se proto testují různé zkratky jako Euexit = Grexit + Frexit + Brexit + Nexit

V konečné podobě se ukáže a dokáže, že se žádná demokracie neztratila, protože co není, to se nemůže ztratitZtraceny jsou již desetiletí a ztrácí se i další základní formy, procedury, silová centra, politické a regulační mechanismy demokracie, protože ty dnešní nejsou adekvátní sloužit globálním, národním, regionálním a místním veřejným zájmům. Současné demokratické formy nejsou schopny zabezpečit sociální mír a soudržnost.

Ztraceno je přiznaných 5 miliard US dolarů, které USA spolu s Německem investovaly do přípravy a realizace Kyjevského mejdanu.Na tomto příkladě je vidět, že poradci v USA a EU, a v tomto případě i v Německu, neumí pracovat s čísly, ale se slovy. Takový dárek v podobě Krymu a oslavený krymským sektem snad ani Putin nečekal.

Veřejně dostupné informace o snaze EU pomoci Ukrajině v energetickém zabezpečení včetně reverzních dodávek přes Slovensko, privatizace potrubí, využití Ukrajiny jako zásobovacího centra Evropy se podobají i s minimální znalostí matematiky více dobrodružství a provokaci Ruska, než upřímnou snahou o pomoc Ukrajině, snahou o dialog s Ruskem a mír v Evropě

Německá vláda se octne v rizikové a nepříjemné situaci bude li muset odsouhlasit prodej akcií Dea AG, ukrajinskému oligarchovi Friedmanovi. Německé zákony nedovolují prodej 25 a více procent cizinci ve strategické společnosti, kterou je ztrátová německá RWE. První ztráta od roku 1949 činí 2.8 miliardy Euro.

Podrobněji http://www.regnum.ru/news/polit/1781733.html#ixzz2wrzhjIj3

USA nemohou v dohledné době nic dělat ani pro Evropu, tím méně pro Ukrajinu.Proto nehrozí v představitelné době nebezpečí zaoceánské pomoci. To jasně a výjimečně pravdivě potvrdila sama v pátek minulého týdne Jennifer Psaki.

Zastavení aktivit G8 není ještě smrtí samotné G8, ale před-úmrtním komatem. Zhoršení vztahů mezi USA a EU s Ruskou federací neznamená válku v obecném pojetí, ale konečné urychlení prací nad dlouholetou strategií snížení energetické závislosti Evropy na Ruskua ruských příjmů na Evropě. Odchod Ruské federace z WTO nebude iniciován ani v dalších sankcích, protože by to byl zcela jistě další dárek zadarmo Ruské federaci a dárek téměř zadarmo ruským oligarchům. Ani toto hodnocení nevyžaduje nadstandardní znalosti základní matematiky, o abstraktní již nemluvě.

Současné finanční sankce USA jsou výsledkem hysteriea selhání poradců bezpečnostních a informačních služeb nejen USA. Na část bankovních aktiv, na které se vztahují sankce, se nevztahuje legislativa USA. Totéž platí o obchodní společnosti Gunvor Group, která se mimo jiné vypařila před očima někam do Lichenštejnska. Za zmínku stojí skutečnost nepravdivého obvinění Putina, co se týče kapitálové a jiné spoluúčasti ve firmách. Nedokázali ji ani CIA, MI5, MI6, ani The Economist. Opoziční Němcov a Navalnyj ale zvítězili v jedné bitvě: pomohli rozbít vnitřní ruský ekvivalent k OPEC.

VISA a MasterCard se omluvily.Sankce byly nedorozuměním, úhrada škody Rusům následuje. Hodnocení S&P a Fitch nelze brát vážně, především s ohledem na zkušenosti s jejich hodnocením v Evropě. Samozřejmě Rusko platí a bude střednědobě platit za kombinované finanční sankce USA a EU. Je ale nanejvýš nepravděpodobné, že by sankce mohly rozkolíbat ruské hospodářství, nebo přinutit Putina k jednacímu stolu. Je nepravděpodobné, že se Západ dočká pochodů dcer a synů oligarchů v Londýně či jinde protestujících proti Putinovi, nebo proti válce.

Finanční sankce přinesly na světlo a ještě více osvětlí necitlivost ruských oligarchů k sankcím. Typický oligarcha žije v Londýně, nebo na moři, má nejméně dvě, ale i pět a více státních občanství, své peníze a částečně i své firmy drží v offshore. Během posledních let zůstalo tak na západě 2,5 trilionů v Rusku vydělaných-ukradených US dolarů.

Problém ovšem mají oligarchové nejenom v tom, že peníze vydělávají nebo kradou v Rusku, z ruského přírodního a jiného bohatství, ale i v tom, že se budou muset rozhodnout a neodvratně vyvezené peníze z velké časti odepsatSpolu s vládou Ruské federace. To bolí a bude ještě dlouho bolet, především lakomce. Zdá se, že většina z oligarchů si uvědomuje komplexitu před nimi stojících rozhodnutí a řešení. Proto již pracují a žijí v Rusku. Ví již, že není všechno zlato, co se třpytí (doma i na Západě). Proto je jejich současná lhostejnost třeba i k úrokové sazbě pro většinu Rusů nepochopitelná. Na Západě se zase zapomíná, že dnešní oligarchové se drží offshore především kvůli zabezpečení vlastnických práv a ne kvůli úniku od placení daní. Lépe být doma a pracovat a tím zabránit případnému zestátnění. Současně ale nelze nedocenit riziko spojené s vnějším kapitálem, již kvůli firemní zadluženosti.

Zadluženost oligarchůje veliká, obsluha kreditů bude drahá, hlad po financích malého a středního ruského podnikatele nebude v dohledné době menší. Proto jednu z rozhodujících rolí bude hrát Ruská centrální banka. Chci věřit, že nehledě na trvající neoliberální mantru ruské vlády, si snad banka vzala své ze zkušenosti roku 2008. Protože tiskárny US dolarů již nemohou a nebudou pracovat 24 hodin denně, Ruské centrální bance nezůstane nic jiného než tvořit a rychle ukončit výstavbu svého nezávislého vnitřního úvěrového systému, podobného čínskému. Čas letí rychle, události ve světě změn se množí. Propásla-li Ruská centrální banka čas, nevím. Jestliže ano, následky finančního embarga pro Rusko mohou být katastrofální. Především tehdy, jestli se podaří prodloužit život současnému finančnímu dolarovému systému.

Ten vidí blízko konce známý americký právník, bankéř, riziko a portfolio manager Jim Rickards. Doporučuji ke studiu obsažný příspěvek pod názvem Das Monster Lebt(To monstrum žije) - Freut euch nicht zu frueh(Radujte se ne příliš brzo). Autoří Alexander Hagelueken a Lorenz Wagner ho opublikovali 24 .března 2014 v Sueddeutsche Zeitung. Také interview v Neue Zuercher Zeitungz 22.února 2014 je plno faktů a příkladů k zamyšlení.

Konec současného finančního a bankovního systému pomůže na chvíli oddálit konec italské renesanční inovace zvané bankovní tajemstvíAlter Franz ho udělal perfektním. S jeho pomocí oligarchové a podobní po desetiletí nehorázně vydělávali a okrádali své státy, kromě Švýcarska.

Hrozba USA otevřít plynové a naftovérezervy a tím snížit burzovní ceny a příjmy Ruska je také absurdní. Skromný odhad měsíčního exportu z rezerv USA se rovná přibližně 0,02 % světové energetické bilance v měsíčním projevení. Pravděpodobně bude dražší jenom regionální tankerová doprava. Hrozba snížení cen odstraněním íránského embarga patří také do říše snů. Royal Dutch a Shell zavřely těžbu v Libyi a přenechali ji povstalcům. Proto firmy Royal Dutch a Shell budou rády za každou možnost kompenzace této ztráty již kvůli svým akcionářům.

Hrozba embarga v oblasti vojenské spoluprácese jeví částečnou a potenciálně nepříjemnou pro obě strany. Francie může pozastavit prodej Mistralu a utrpět ztrátu ve svém již tak podfinancovaném zbrojním průmyslu. Rusko může mít ztrátu z nemožnosti kompenzace výstavby ve svých přeplněných loděnicích. Proto lze očekávat, že Francie pravděpodobně uvidí Mistral jako civilní a ne vojenský produkt a technologie. Na tyto se embargo nebude vztahovat. V případě vojenského embarga Rusko bude mít ztrátu z výsledků ne vždy veřejně publikované činnosti v oblasti komunikací, elektroniky a regulace.

A kde má své místo filosofie v tomto obraze?

V současné době lze konstatovat, že neexistuje konsensus mezi politology, politiky, experty a podobnými, co je a co představuje demokracie, především ta současná, moderní.

Diamond, Larry (2008) The Spirit of Democracy, New York: Holt.Larry Diamond stated that recent ‘defining democracy is a bit like interpreting Talmud (or any religious text): ask a room of ten rabbis (or political scientists) for the meaning, and you are likely to get eleven different answers’

Současně lze konstatovat, že proces druhé globalizace je ukončena blíží se její konec. Jako třetí lze konstatovat, že kapitál existoval již před vznikem kapitalismu, a proto bude s jistotou existovat i po smrti současného kapitalismu, mimo jiné založeného na expanzi.

Smrt současného kapitalismu je nevyhnutelná, protože tvoří jak před-kapitalistické, tak i proti-kapitalistické systémové struktury. Kromě toho, je další expanze kapitalismu prakticky nemožná. A intenzivní kapitalismus je historický nonsens, kterému stojí na cestě jako překážky samotné instituce obsluhující kapitalismus, politická a občanská společnost, státy a podobné.

Současná politická společnostse jeví společností loutek showmanů, cirkusových klaunů a narcistů, vedených dynastiemi a finanční plutokracií.

Současná občanská společnostse trvale mění, jako se mění kapitalismus. Proto nemá trvalou formu, ani hodnotu. Již samotná koncepce občanské společnosti je zahalená v mlze. Stačí se seznámit s prací Alexise de Tocqueville, Adama Smitha a vše bude jasné i věřícímu v kapitalismus.

Voliči se stali a stávají více a více skeptickými, apatickými a frustrovanýmiz nekonečného koloběhu prázdných volebních rituálů zvaných demokratické volby, stejných ale vždy nově oděných tváří a reforem končících v nedohlednu. Proto se daří xenofobii a mizení rozdílu mezi pravicí, centrem a levicí. Ta se zdá již jako zmizelá.

Státy se změnily k nepodobě a nejsou v současné době a současných podmínkách schopny zabezpečit své poslání. Stát vyměnil roli služebníka většiny občanů za roli služebníka privátních zájmů malé menšiny.K tomu všemu nepřiznají elity nutnost státu. I proto odmítají občanům právo na uspořádání svého státu, jeho formy a obsahu. Proto mají strach před referendy stojícími přede dveřmi. Již ale kvůli strachu elit z referend hrozí rozpad EU. O politice a financích a obhajobě zájmů přátel, kteří neexistují, již nemluvě.

Kruh se uzavírá: matematika a matematické vědy, pedagogika a vzdělání, filosofie a ne fach-idiocie dovolují vzdělávat se v kladení otázek a ne jenom v hledání odpovědí v internetu. Tato základní kombinace založená na ekologické, efektivní a ekonomické integraci vědy, vzdělání, politiky a podnikání, představuje jednu z mála reálných možností jak zpomalit a případně zastavit pád z výšin již minulého úspěchu a blahobytu do nížin, kde hodnota člověka je menší než nula. Z takové nížiny již nebude možné si představit ani porozumět že: 111.111.111 x 111.111.111 se rovná 12.345.678.987.654.321.

V takové nížině bude opět potřeba 22 století k vypočítání vzdálenosti Země od Slunce, přestože dnes víme, že k tomu stačí umnožit 1.000.000.000 krát výšku Cheopsovy pyramidy. Trvalo to ale tři tisíce let, než jsme došli tak daleko. Došli, ale jenom díky matematice a filosofii. Kam máme namířeno dnes?

Doporučená literatura

  • Jensen, Jody (2009) Whose Rules? Globalizing Goverenance in a Multistakeholder World
  • Saarbrucken: Lambert Academic Publishing
  • Miszlivetz, Ferenc and Jody Jensen (2005) The Languages of Civil Society - Europe and Beyond, EUI Working Paper. Badia Fiesole: European University Institute, May.
  • Schmitter, C. Philippe (2010) ‘Twenty- Five Years, Fifteen Findings’, Journal of Democracy
  • Schmitter, C. Philippe (2011) ‘The Future of Real-Existing Democracies’, Society and Economy
  • Diamond, Larry (2010) ‘Why Are There No Arab Democracies?’ Journal Of Democracy

Autor působí jako mezinárodní poradce u vlád i nadnárodních společností v Evropě, Rusku, Malajsii apod.

0
Vytisknout
8103

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2014