O zneužívání profese sociální práce

2. 2. 2014 / Radka Janebová

Jsem zvědavá, zda se sociální pracovníci a pracovnice ohradí proti takovéto neetické praxi [vydírání příbuzných pacientů], která je v rozporu s posláním jejich profese. Zda se spojí s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pod jehož gesci spadají a budou situaci řešit společně? Anebo si nechají takové zneužití líbit, budou dál mlčet a nechají házet špínu na svou profesi?

Jako sociální pracovnice a vyučující sociální práce na vysoké škole jsem pobouřená článkem "O vydírání v některých nemocnicích", kde pisatel popisuje, jak jeho manželce volala sociální pracovnice z nejmenované nemocnice, aby z ní vymohla tzv. "každoměsíční sponzorský dar 4 000 Kč, který má prý nahradit bývalý regulační poplatek v nemocnicích.

Sociální práce je profese, jejímž cílem podporovat lidi, aby zvládali požadavky společenského prostředí, případně iniciovat změny v jejich společenském prostředí, aby vycházelo lidem vstříc. Cílem je primárně pomoc a podpora lidem. Někdy musí sociální pracovnice a pracovníci sáhnout i k dohledu nad klienty, což by ale vždy měli činit pouze proto, aby ochránili ostatní lidi, ohrožené neadekvátním chováním těchto klientů. Například v případě zanedbávajícího rodiče mají pravomoc kontrolovat péči o dítě u tohoto rodiče. Kontrola možná není takovým rodičům příjemná, ale je v zájmu ohroženého dítěte.

Popisovaná činnost sociální pracovnice v článku "O vydírání v některých nemocnicích" nenaplňuje ani jeden z uvedených cílů. Vydírání klientů (pacientů) či jejich příbuzných, nepodporuje ani klienty, ani se nejedná o snahu změnit prostředí klientů, aby se jim lépe žilo, ani neochraňuje žádnou ohroženou osobu. Má jediný cíl, a to řešit finanční situaci nemocnic.

Obávám se, že se nejedná o ojedinělý případ takovéhoto využívání sociálních pracovnic a pracovníků. Bylo by hezké říci si, že se jedná o selhání konkrétní sociální pracovnice. Ale domnívám se, že i kdyby se daná sociální pracovnice proti takovému úkolu ohradila, tak jí zaměstnavatel dá na výběr: buď splní úkol, nebo bude propuštěna pro porušení pracovní povinnosti. Namísto podpory práv klientů se tak sociální pracovnice stávají nástrojem útlaku svých klientů. Dochází ke zneužití profese, jejímž cílem by měla být aktivita zcela opačná.

Sociální pracovnice a pracovníci mají ze zákona povinnost studovat na vysoké či vyšší odborné škole minimálně tři roky, aby si osvojili znalosti a dovednosti, jak cíle sociální práce naplňovat. Musí se naučit posuzovat a vyhodnocovat situace klientů, aby byli schopni vytvářet adekvátní plány intervence k řešení situace svých klientů. Musí ovládat právní normy, sociální politiku, základy psychologie, sociologie, ekonomie a celé řady dalších oborů, protože mají za úkol situaci svých klientů vyhodnocovat komplexně -- v celé její složitosti. Pokud jsou zneužíváni k vydírání klientů, ztrácí celý systém vzdělávání v sociální práci smysl, a v podstatě ztrácí smysl i existence profese samé.

Situaci lze přirovnat k tomu, jako by se někdo rozhodl využívat lékaře k šíření nemocí. Zajímalo by mě, zda by si lékaři nechali takovou praxi líbit? Domnívám se, že většina z nich nikoliv. Pravděpodobně by se začali mobilizovat a protestovat, aby k takové degradaci jejich profese nedocházelo. Spojili by se s Ministerstvem zdravotnictví a začali by situaci řešit ve spolupráci s ním.

Jsem zvědavá, zda něco podobného učiní sociální pracovníci a pracovnice, zda se ohradí proti takovéto neetické praxi, která je v rozporu s posláním jejich profese. Zda se spojí s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pod jehož gesci spadají a budou situaci řešit společně? Anebo si nechají takové zneužití líbit, budou dál mlčet a nechají házet špínu na svou profesi?

0
Vytisknout
8993

Diskuse

Obsah vydání | 4. 2. 2014