O alarmujícím zdravotním stavu dětí

17. 1. 2014

Společnost zaplavuje pokrok -- smartphone, stále dokonalejší dotykové a bezdotykové přístroje, navigátory atd., píše Jana Mornštajnová.

Je to hezké. Viděla bych pokrok v tom, až rodiče nebudou muset ráno vytahovat z postele nemocné dítě, které v noci mělo horečku, a vézt ho k lékaři do čekárny plné podobně nemocných dětí. Často by dítě s rýmou a teplotou mohli vykurýrovat sami bez lékaře, ale potřebují doklad o ošetřování pro zaměstnavatele.

Pamatuji dobu, kdy bylo běžné, že pan doktor takové pacienty navštívil doma, prohlédl, měl někdy sebou i léky, nebo napsal recept. K němu jsme šli s dětmi na kontrolu až třeba po týdnu, jak nám řekl, když se to nelepšilo, přijel znovu.

K našim dětem ještě začátkem sedmdesátých let jezdil starší pan doktor, většinou odpoledne, do třetího patra bez výtahu. Předtím bylo běžné, že navštěvoval i dospělé pacienty, třeba i při chřipce.

I kdyby se za návštěvy lékaře připlácelo, na druhé straně se ušetří -- stres, čas, benzín, peníze za další léky při opakování nedoléčeného stonání, atd.

Děti se dnes vrací do školek často nedoléčené, s rýmou a kašlem. Maminky se chtějí co nejdříve vrátit do práce, nemají to jednoduché. Je to začarovaný kruh. Pak se shání drahé léky, homeopatie atd. To je podle mě ten horší důsledek pokroku.

0
Vytisknout
3684

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2014