Morální rozhořčení nad minulostí je kouřová clona, která má zakrýt kontinuitu zločinu mezi minulostí a současností

14. 11. 2013 / Boris Cvek

Dovolte mi malou poznámku k otřesnému příběhu, který je obsahem článku "Katastrofa". Dnešní smetánka má ve zvyku se hlásit k příběhům statečnosti hrdinů protikomunistického odboje, pohoršovat se nad nespravedlnostmi minulého režimu, i když o skutečný osud disidentů a obětí onoho režimu jí vůbec nejde (věděl to Kryl, věděl to Jirous).

Morální rozhořčení nad minulostí je pouze kouřová clona, která má zakrýt kontinuitu zločinu, kdy tento stát byl po "vítězství svobody" rozkraden a zotročen mafiemi veksláků a vyvolenců bývalého režimu. Tak jako komunisti za normalizace stále dokola omílali zločiny nacismu a nebezpečí revanšismu, aby odvedli pozornost od vlastních zločinů a svůj režim legitimizovali ("kdybychom tu nebyli my, budou tu sudetští fašisté"), tak v tom pokračuje i dnešní smetánka, dnešní novináři, "intelektuálové", zpěváci hitů typu "kníže má lidu blíže" a jiní režimní přisluhovači. Jsou v této mentalitě důkladně vycvičeni normalizací.

Přitom pro skutečnou svobodu naší společnosti a její přechod ze světa postkomunistického (oligarchický, mafiánský kapitalismus v Rusku je v mnohém podobný právě tomu našemu a vznikl podobným způsobem) do světa západního je zapotřebí psát a mluvit o zločinech dnešní doby, které vycházejí z mafiánské podstaty této společnosti, o obětech dnešních zrůdných zákonů, jenomže to by právě ukázalo, že samotné základy české demokracie a jejích pseudoelit jsou shnilé, že vycházejí z dob veksláckých a zlodějských.

Příliš dlouho tu vládl jakýsi společenský pakt, podle něhož to, co bylo ukradeno v 90. letech, nemusí být vráceno, ba podle něhož na téhle rozsáhlé zlodějině musejí být vystavěny mocenské a politické poměry v ČR. Švýcarský soud nám na kauze MUS ukázal, jací jsme idioti.

Nakonec se tento stát v duchu své porevoluční tradice převodu veřejného majetku do soukromých rukou rozhodl heslo "co bylo ukradeno, musí být vráceno" aplikovat nikoli na zloděje z 90. let, ale na běžné občany, kteří musejí (jsouce donuceni sněmovní většinou tvořenou na základě nikým nevolené a snad už ani neexistující strany LIDEM) ze svých kapes "vracet miliardy", které ukradl před téměř 70 lety za úplně jiných podmínek někdo úplně jiný než oni, přičemž pokud z těchto ukradených miliard něco v roce 1989 zbylo, bylo to rozkradeno právě v rámci "svobody" v 90. letech.

A aby to mělo i svou třešničku na dortu: nový trend české politiky, jak ho určili voliči v nedávných volbách do Sněmovny, spočívá v tom, že tenhle stát dá do pořádku jedna z hlavních postav českého kapitalismu, která v poměrech, jaké tu vládnou, dokázala -- jistě poctivou prací, tou se u nás totiž člověk dostane nejdále -- vydělat obrovské peníze.

0
Vytisknout
10161

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2013