O nevolení

4. 10. 2013 / Petr Wagner

Kdo nevolí volí komunisty nebo rovnou Zemana.... obvyklá hesla.

Pojďme se tedy z hlediska našeho volebního systému podívat, k čemu vede "nevolení".

V prvním kole se rozhoduje, kdo přestoupil 5% kvórum, tedy kdo postoupí do kol dalších, a to v jednom volebním obvodu - Česku. Úvaha, že neúčast některých neukázněných voličů nahraje těm ukázněným, je poněkud odvážná a stojí na předpokladu, že ti neúčastnící se by volili někoho jiného než ti, kteří se voleb účastní. Není příliš silná hypotéza, že by tomu tak nebylo - a víceméně distribuce hlasů by byla stejná. Jinými slovy jednoduše řečeno neúčast v prvním kole nijak volby neovlivní.

Pak nastávají kola další, kde se rozdělují mandáty v jednotlivých volebních okrscích dle počtu odevzdaných hlasů. Jelikož se počty odevzdaných hlasů /percentuelně/ v jednotlivých okrscích v rámci Česka nijak dramaticky neliší, lze je plus minus ztotožnit s počtem obyvatel. Počet rozdělovaných mandátů je 200 a jejich distribuce do volebních obvodů dle počtu obyvatel/voličů je stejná bez ohledu na množství odevzdaných hlasů v praxi. Teoretické rozdíly by mohli vzniknout dramatickými rozdíly v účasti voličů v jednotlivých volebních okrscích, ale k tomu nedochází. Představa o přesunu hlasů v rámci výběru stran opět vychází ze zcela mylné koncepce, že by eventuelně přišlí voliči volili jinak, než ti skutečně přišlí.

Shrnuto a podtrhnuto, neúčast na volbách prakticky neovlivní v našem volebním systému jejich výsledek. Může snížit počet nutně získaných mandátů ke vstupu do sněmovny, ale poměry nezmění.

Nevolení je zcela legitimní postoj a obviňování typu z první věty článku je zcela manipulativní, falešné a liché.

0
Vytisknout
7451

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2013