Má dlužník o svém dluhu vědět či nikoli?

23. 11. 2012

Je vynikající, že pan Čulík dal prostor i lidem exekuce hájícím. Obhajování neobhajitelného mne vždycky hrozně pobaví. Zvláště když skulinkou unikne pravda, jako se stalo v článku "Na co se při kritice exekucí zapomíná", píše Petr Nešvara.

Článek je opravdu profesionálně udělaný. Věci, které jsou celkem jednoduché a jasné se obalí spoustou odborně vypadajících slov a smíchají a spletou se dohromady tak, že se v tom opravdu nikdo nevyzná.

Klíčovým tématem, které se zahaluje onou kouřovou clonou ovšem je, že podle názoru většiny lidí je UTAJOVÁNÍ zapomenutých nebo neznámých drobných dluhů a jejich následné zmnohonásobení o poplatky silně nemorální. Na toto NENÍ ODPOVĚDÍ že i malý dluh je dluhem, neb mnoho lidí by jej bez problémů uhradilo, kdyby se o něm dozvědělo nebo na něj neúmyslně nezapomnělo.

>

Každému, i mne se občas stane, že nějakou složenku za pár stovek prostě zapomenu uhradit, neb toho mám moc a z hlavy mi to vypadne. A nemělo by se stát, že za pár let na mne náhle kvůli drobnému opomenutí vyletí statisícový dluh vymáhaný přes exekuci. Odpověď, že si mám dávat pozor a nezapomínat prostě neberu.

Exekuce by měly nastoupit až tehdy, kdy je naprosto jasné, že dotyčný neplatí proto, že platit nemůže nebo nechce. Toto je ten princip, který obhájci stávajícího stavu exekucí obalují do spousty mluveného slova aby jej zakryli.

A to je to, co by mělo být právně ošetřeno, aby se to nemohlo stát. Právě tím prokazatelným oznámením dluhu dlužníkovi.

Jestli odmítá podepsat dokument, tak se to oznámení dá prokázat i jinak. Například, že se mu to sdělí před svědkem a natočí se to kamerou, třeba i skrytou. Kolik takovýchto případů nenechávajících nikoho na pochybách jsme viděli v různých investigativních pořadech? Samozřejmě že to jde -- když se chce.

Doporučuji pozornosti tento kouzelný odstavec výše zmíněného článku:

Dlužník, který se dozví, že za pár dnů dojde k exekuci, buď okamžitě uhradí dluh (nebo podnikne právně relevantní procesní obranu), nebo vyprázdní účty, vyklidí byt, změní způsob vyplácení mzdy, přepíše auto a účel exekuce je prakticky zmařen. Která varianta v současné exekuční praxi převažuje, je snad jasné i těm nejzatvrzelejším odpůrcům veškeré státní moci.

Toto snad nepotřebuje komentář. Pokud dlužník ví, že má dluh a čeká ho exekuce, tak může reagovat buď zaplacením, nebo skrytím majetku. Takže to, co autor zjevně doporučuje je uchování stávající praxe, že vůbec nejlepší je, když dlužník o dluhu a exekuci vůbec neví dokud mu do bytu nevrazí exekutor a všechno mu nesebere. Pochopil jsem původní myšlenku správně? To, co autor článku napsal snad ani jinak vyložit nejde! A to je přesně to, co většině lidí na exekucích vadí. Že se o dluhu nedozvědí včas, aby jej mohli řešit dříve, než přeroste všechny meze.

V článku je toho napsáno hodně o tom, že vlastně dlužník o dluhu v drtivé většině případů ví a že se mu vlastně vždycky vyhýbá. Fakta a stovky svědectví, (nemluvě o tomto zrádném odstavci, který si tam autor sám napsal), toto vyvrací. Je SKUTEČNOSTÍ, že exekutoři a přidružené mafie dělají vše pro to, aby se existence dluhů před dlužníky UTAJILA a oni mohli sklízet všechny zmíněné poplatky a pokuty. Těch důkazů o tomto chování je tolik, že pokoušet se to vyvracet by bylo úsměvné, kdyby to nebylo k pláči.

0
Vytisknout
2747

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2012