Předvolební průzkumy ČT: zavře někdo nakonec generálního ředitele Dvořáka?

27. 9. 2012 / Štěpán Kotrba

Podnět Radě České televize na prošetření možného porušení § 2 zákona o České televizi, Kodexu a Pravidel předvolebního a volebního vysílání, jakož i dalších právních předpisů generálním ředitelem České televize, případně odpovědnými osobami redakce zpravodajství ČT a útvaru komunikace ČT; Stížnost na porušení zákona 106/1999 Sb. generálním ředitelem České televize

Shrnutí na úvod pro čtenář Britských listů: Obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek je trestný čin. Česká televize zadala předvolební průzkumy dvěma agenturám bez výběrového řízení - uzavřela s nimi smlouvy na vytvoření autorského díla dle autorského zákona. Smlouvy neplatné, protože protizákonné. Nelze uzavřít s právnickou osobou autorskou smlouvu, protože společnost s ručením omezeným nemá ani ručičky, ani nožičky, ani hlavičku a v ní mozeček, aby autorské dílo silou génia vytvořila. Česká televize se zavázala takto bez výběrového řízení zaplatit za průzkumy na 1000 respondentech dvěma agenturám zhruba dvojnásobek, co Český rozhlas, který výběrové řízení vypsal. Kvalitu průzkumů nelze nezávisle ověřit, protože ČT ve svých vyjádřeních lže nebo zatajuje klíčové údaje.

Skutkový stav:

Česká televize 22. 8.2012 schválila Pravidla předvolebního volebního vysílání, které zveřejnila na internetu . V preambuli Pravidel se uvádí:

"Česká televize je zdrojem informací, přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Respektuje ústavní princip volné soutěže politických stran (čl. 5 Ústavy ČR) a princip svobodné soutěže politických sil (čl. 22 Ústavy).

V souladu se zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Kodexem České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, stanoví Česká televize níže uvedená pravidla předvolebního a volebního vysílání České televize v souvislosti s volbami do Senátu Parlamentu ČR a do krajských zastupitelstev v roce 2012."

To je základní právní rámec, kterého si byla ČT vědoma už v době psaní těchto pravidel.

Článek I odst. 1 Pravidel říká s odkazem na zákon 231/2001 Sb.:

"Česká televize samostatně rozhoduje o výrobě a vysílání zpravodajských a publicistických pořadů, včetně toho, v jakém rozsahu bude informovat o kandidujících subjektech či jejich programech. Je však povinna v souladu s ust. § 31 odst. 2 poskytovat objektivní a vyvážené informace, nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí oddělovat od informací zpravodajského charakteru. Dále je povinna v souladu s ust. § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., zajistit, že ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bude dbáno zásad objektivity a vyváženosti, zejména že nebude v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě."

Česká televize zprovoznila pro volby i internetové stránky.

28. 8. 2012 zahájila VYSÍLÁNÍ předvolebního pořadu Otázky Václava Moravce Speciál.

Ačkoliv předvolební vysílání obsahuje mimo zpravodajských pořadů a publicistického pořadu OVM i pořad Politické spektrum, stránky "Volby" propagují pouze pořad OVM, jeho archiv a související sebepropagační zprávy tohoto pořadu. Pořad Politické spektrum naprosto ignorují. Stránka "Volby" propaguje ovšem i stránky třetích osob – lobbyistického občanského sdružení Oživení, Fondu Otakara Motejla a lobbyistické organizace Transparency International Slovensko s názvem "http://www.hodnocenikraju.cz".

Odkaz z hlavní stránky "Volby", nazvaný "Výzkumy ke krajským volbám 2012" obsahuje pouze definici volebního modelu a otázky použité při konstrukci volebního modelu. Stránka neobsahuje to, co obsahovat podle svého názvu má: již realizované výzkumy ke krajským volbám 2012. Zprávy z předvolebních výzkumů jsou ke stažení pouze z odkazů na jednotlivé kraje. Karlovarskou zprávu, Libereckou zprávu i zprávu z Vysočiny zveřejnila ČT až 5. 9., ačkoliv vysílání proběhlo 28. 8. 2012, 30. 8. 2012 resp. 4. 9. 2012. Aktuálně zveřejnila ČT až zprávu z Pardubického kraje.

Na titulních stránkách zpráv se tvrdí, že je zpracovaly "SC&C a STEM/MARK pro Českou televizi".

Na str. 2 zpráv se tvrdí, že

"finální velikost výběrového souboru" je "1.040 respondentů".

Z toho vyplývá, že výběrový soubor je pouze jeden.

Na str. 3 zprávy o výzkumu v kraji Vysočina se praví, že

"Volební model ukazuje na převahu levice - ČSSD (28 %) s náskokem vítězí, následuje KSČM (19 %)."

Na str. 4 se tvrdí, že

"pětina z dospělých obyvatel kraje deklarujících účast v krajských volbách je dosud nerozhodnutá, koho volit. Jsou převážně pravidelně zvyklí chodit k volbám, ve volbách r. 2010 volili spíš menší strany, častěji než ti rozhodnutí spojují svoji volbu s vlivem různých (korupčních) kauz. Méně se zajímají o činnost krajských orgánů a jsou méně negativní v hodnocení vývoje situace za poslední volební období (částečně ale vlivem neschopnosti či nezájmu situaci posoudit). Častěji se jedná o podnikatele nebo živnostníky, osoby na mateřské dovolené a studenty."

Stránka "Výzkumy ke krajským volbám 2012", obsahující "Otázky použité při konstrukci volebního modelu", ovšem neuvádí otázky, které musely předcházet zjištění ze str. 4 zprávy z Vysočiny:

"Otázka 1. Pokud by se volby do zastupitelstva vašeho kraje konaly příští týden, šel(šla) byste Vy osobně volit?

1 - Určitě ano
2 - Spíše ano
3 - Spíše ne
4 - Určitě ne

Otázka 2. Pokud byste (přesto) šel/šla volit, kterou stranu, hnutí nebo koalici byste ve volbách do krajského zastupitelstva pravděpodobně volil/a?

Otázka 3. Jste o volbě právě této strany již pevně přesvědčen/a?

1 - Určitě ano
2 - Spíše ano
3 - Spíše ne
4 - Určitě ne "

Žádné jiné otázky pasáž, nazvaná "Otázky použité při konstrukci volebního modelu", neobsahuje.

Z vyjádření firem, které vypracovávají pro ČT průzkumy, vyplývá, že konstrukci volebního modelu považují za své obchodní tajemství či autorské dílo a zásadně ho nezveřejňují.

"Tvoříme preference ve volebním modelu, do něhož zahrnujeme pouze osoby, které půjdou volit, vědí, jakou stranu budou volit, a jsou o volbě té strany přesvědčeni," řekl Aktuálně.cz ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.

Ze smluv, které zveřejnil deník Insider na základě žádosti Michala Škopa o zpřístupnění informací dle zákona 106/1999 Sb., vyplývá mechanismus předávání dat České televizi a fakt, že každá z agentur vypracovává svůj průzkum samostatně. Nemůže tedy jít o jeden společný výzkum (dva nejspíše rozdílné, ale každém případě tajné volební modely, dvě samostatně sbírané sady dat, neznámý způsob sjednocení dat či manipulace s výsledky "společnou pracovní skupinou") a informace publikované Českou televizí tedy pravděpodobně nejsou pravdivé.

Ze smluv, které zveřejnil deník Insider na základě žádosti Martina Škopa o zpřístupnění informací dle zákona 106/1999 Sb., vyplývá i to, že Česká televize uzavřela s dvěma právnickými osobami smlouvy o "vytvoření díla a poskytnutí oprávnění jeho užití", dle pojmosloví a dikce autorského zákona, nikoliv obchodního resp. občanského zákoníku .

Stěžovatel pomíjí, že autorský zákon zná oprávnění k výkonu práva dílo užít, nikoliv oprávnění užití... Nehodlá učit právní oddělení České televize čtení zákona ani české gramatice.

Smlouva tvrdí v definičním bodě 1, že dílo je "obrazová složka zvukově obrazového záznamu, skládající se z analýz, sociologických textů, grafů a dalších podkladů a materiálů, jak je blíže specifikována v příloze 1 smlouvy".

V bodu 2 smlouvy stojí, že "plněním" se rozumí "provedení a vytvoření díla a případně uměleckých výkonů (dále společně jen "dílo")".

Právní vady uzavřených smluv dle stěžovatele:

  • Předmětem smlouvy je "vytvoření díla", nikoliv "vytvoření uměleckého výkonu". Specifikace "plnění" je v tomto smyslu matoucí. "Výkon" není "dílo", i když požívá ochrany obdobné dílu.
  • Vzhledem k terminologii, použité ve smlouvě, se nemůže jednat o smlouvu o dílo dle §§ 631- 643 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

    Definiční § 1 autorského zákona říká, že

    "Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje

      a) práva autora k jeho autorskému dílu,
      b) práva související s právem autorským:

        1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
        ...
        3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,...."

    Z toho vyplývá, že zákon odlišuje práva autora k dílu od práv výkonného umělce k výkonu a práv výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu.

    Autorský zákon v § 5 říká, že

    (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.

    § 2 tvrdí, že

    Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo")....

    § 8 pak říká, že

    (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně.

    Nejvyšší soud (v rozsudku NS ČR “dej cihlu k cihle”, sp.zn: 30 Cdo 60/2011) judikoval, že

    "tvůrčí činnost, všechny její druhy, jako pojem autorskoprávní, lze charakterizovat jako činnost spočívající ve “vytvoření” něčeho nehmotného s tím, že dosažení tohoto cíleného i necíleného výsledku závisí v osobních vlastnostech tvůrce, bez nichž by tento výtvor (duševní plod tvůrčí povahy literární, jiné umělecké nebo vědecké) nebyl vůbec dosažen. “Zvláštními osobními vlastnostmi” autora díla je zejména schopnost tvořit, což je schopnost jeho ducha, a to in concreto tvořit literárně, jinak umělecky nebo vědecky. S touto schopností bývá spojeno i nadání (talent), fantazie aj. prvky patřící mezi osobní vlastnosti, které si lidský duch přináší do běžného života a které rovněž nabývá například životní praxí, vzděláním, životní zkušeností apod. K výkonu tvůrčí činnosti je zapotřebí i bohatost fantazie, inspirace a často i intuice, tvůrčí prostředí, tvůrčí klid nebo naopak tvůrčí vzruch apod., někdy i potřeba tvůrčí svobody aj. prvky, jevy nebo vlivy. Právě z povahy “zvláštních osobních vlastností” vyplývá, že duševní plod tvorby, k níž byly tyto zvláštní osobní vlastnosti člověka využity, je povahově (a pojmově) neoddělitelným tvůrčím projevem individualizovaného lidského ducha, formujícího samu osobnost. Proto je i samo “vytvoření”, resp. tvorba, díla tvůrčí činností nezaměnitelného osobitého rázu."

  • Autorský zákon vylučuje, aby právnická osoba mohla být subjektem autorského práva a vytvořit jeho předmět – dílo.
  • Vždy může pouze autora nebo několik spoluautorů zastupovat při výkonu jejich práv. Formulace předmětu smlouvy "vytvoření díla a poskytnutí oprávnění jeho užití" právnickou osobou je zmatečné a v rozporu s autorským právem.

    Autorský zákon specifikuje v § 2, že

    ...Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

    Dílem samotným může být dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, ale nikoliv "obrazová složka zvukově obrazového záznamu" (díla), který v době předání díla objednateli navíc ještě ani neexistoval. K předání "díla" v datové podobě mělo dojít dle podmínek smlouvy e-mailem, k vytvoření "zvukově obrazového záznamu" došlo až dodatečně, navíc zaměstnanci České televize, kteří nejsou subjekty smlouvy a jejich tvůrčí přístup k výsledku je zanedbatelný. "Záznam díla" není "dílem" samotným, i když se k (audiovizuálnímu) záznamu díla uplatňují práva z autorského zákona.

    Specifika zaměstnaneckého díla zejména k oprávnění vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu upravuje § 58 autorského zákona. Ten praví v odst. 4, že autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Česká televize ovšem do smlouvy o užití díla své zaměstnance jako subjekty jednající ze zákona ve shodě nezahrnula.

    • "Obrazová složka zvukově obrazového záznamu" se nemůže "skládat z analýz, sociologických textů, grafů a dalších podkladů a materiálů", vyjádřených slovně. To je pojmové matení.

    • "Provedení" a "vytvoření" díla je významově jedno a totéž. Zákon ale termín "provedení" v souvislosti autorským dílem nezná. "Provedení" se vztahuje k pojmu práce v rámci Dohody o provedení práce - zvláštní formy pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem mimo klasický pracovní poměr dle § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. ...

  • "Dílem" nemůže být ani "umělecký výkon", i když oba pojmy jsou v autorském zákonu vyjmenovány. "Umělecký výkon" se řídí jinými paragrafy, než "vytvoření díla".
  • Autorský zákon v §2 vyjmenovává jednotlivé typy díla, v § 12 odst. 4 pak vyjmenovává práva dílo užít.

    Dílem podle § 2 odst. 6 autorského zákona není zejména

    "námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě."

    Metoda úpravy dat a jejich algoritmické přepočítání do volebního modelu tedy nemůže být autorským dílem. Nemůže jím být ani vědecká teorie o konstrukci tohoto modelu, pokud je opravdu vědecká...

    Podstatným pojmovým znakem autorského díla je jeho jedinečnost a neopakovatelnost (viz výše, citace odůvodnění rozsudku NS ČR sp.zn: 30 Cdo 60/2011). Nemohou existovat dvě naprosto shodná díla, aniž by jedno z děl bylo plagiátem druhého. (viz Komentář k autorskému zákonu, I. Telec, 1998 či odůvodnění rozsudku NS ČR “dej cihlu k cihle”, sp.zn: 30 Cdo 60/2011).

    Podstatou vědy (včetně sociologie, jejíž jsou výzkumy veřejného mínění aplikovnaou disciplínou) je však totožnost výsledků při opakování téže metody při stejných vstupních údajích. Čili nikoli jedinečnost a neopakovatelnost, kterou vyžaduje autorský zákon pro definici díla...

    Předmět smlouvy, v případě uplatnění některých ustanovení autorského zákona, měl (možná) znít:

    "Smlouva o zabezpečení vytvoření autorského díla, uměleckého výkonu a převodu práv autorů a výkonných umělců k jejich tvůrčímu zpracování, přepracování a užití v zvukově obrazovém záznamu a televizním vysílání, jakož i v propagaci tohoto záznamu a vysílání jiným způsobem."

  • Předmět smlouvy je ve stávající formulaci právně vadný, ustanovení smlouvy jsou v rozporu s autorským zákonem i faktickým stavem, právní omezení z této smlouvy jsou nevymahatelné a smlouva je tudíž nejspíš pro právní vady neplatná.
  • Problémem ovšem je samotné uplatnění autorského zákona tak krkolomným způsobem. Jediným pravděpodobným a jediným logickým důvodem, který se nabízí k vysvětlení, je obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek.
  • ČT vybrala agentury bez veřejného výběrového řízení a za průzkumy zaplatí 3 240 000 Kč bez DPH, zatímco ČRo, který vybíral dle zákona o zadávání veřejných zakázek a nikoliv "autorské dílo" a "umělecký výkon", za výzkum se stejným počtem respondentů zaplatí cca polovinu. Odborné renomé všech tří agentur je přibližně stejné. Jejich výsledky se od výsledků posledních voleb lišily víc, než činí deklarovaná tolerance dle metodiky výzkumů...

  • Dalším problémem komunikace České televize je, že žádost Martina Škopa o zpřístupnění informací dle zákona 106/1999 Sb. byla vyřízena nedbale, neboť přílohu 1 Smlouvy s agenturou STEM/MARK (předmět smlouvy) Česká televize nezveřejnila, ani nesdělila, že tak neučinila s odkazem na obchodní tajemství.
  • Smlouva neobsahuje pasáž o utajení části smlouvy s odkazem na § 17 obch. zákoníku. Nevydání přílohy 1 smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy, je tudíž rozhodnutím managementu ČT, pro které neexistuje zákonné opodstatnění. Bez kontroly předmětu smlouvy přitom nelze kontrolovat ani zadání, ani správnost komunikace metodiky společného výzkumu ČT, STEM/MARK a SC&C, ani posoudit relevanci výsledků. Za činnost ČT je odpovědný před třetími osobami generální ředitel.

    Závěr:

    1.

    Stěžovatel vznáší otázku na Radu, a zejména její dozorčí komisi, zda se statutární zástupce České televize nevypsáním veřejné soutěže na předvolební výzkumy dle zákona o zadávání veřejných zakázek a uzavřením smluv bez výběrového řízení nedopustil porušení těchto paragrafů trestního zákona

    • § 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku či § 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
      neboť trestného činu se dopustí ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému – v tomto případě veřejné instituci (České televizi) – způsobí škodu nikoli malou. Česká televize zaplatí za výzkumy cenu téměř dvojnásobnou než Český rozhals.
    • § 248 Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
      neboť trestného činu se dopustí ten, kdo v rozporu právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení.
    • § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě
      neboť trestného činu se dopustí ten, kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů.
    • § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
      neboť trestného činu se dopustí ten, kdo na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu,

    a žádá, aby se Rada touto otázkou přednostně zabývala a pověřila Dozorčí komisi prověřit veškeré dokumenty a vydat stanovisko v co nejkratším termínu. V případě důvodného podezření pak stěžovatel vyzývá Radu ke kvalifikovanému právnímu kroku – podání oznámení o spáchání trestného činu.

    2.

    Stěžovatel upozorňuje důrazně Radu ČT na rozporuplnost vyjádření jednotlivých osob z České televize či jejich partnerů o metodice a charakteru výzkumů, dle kterých se řídí předvolební vysílání ČT a upozorňuje Radu na požadavky Kodexu ČT a povinnost Rady dohlížet nad dodržováním Kodexu.

    Zároveň stěžovatel upozorňuje Radu ČT na pojmovou odchylnost mediální prezentace výzkumů od terminologie, kterou ukládají Pravidla předvolebního vysílání. Česká televize současně ve vysílání a při prezentaci výzkumů uvádí, že výzkum byl prováděn na více než 1000 osobách, což není pravda, pokud je pravdivé vyjádření ředitele agentury STEM/MARK.

    Stěžovatel upozorňuje důrazně Radu ČT na její povinnost kontroly povinností ČT dle § 2 zákona o ČT. Stěžovatel vyzývá Radu, aby v té souvislosti přednostně, ale detailně prozkoumala veškerá vyjádření, která Česká televize učinila ve vztahu k předvolebním průzkumům veřejného mínění ve vysílání, na internetu a v komunikaci s novináři, a zkoumala jejich pravdivost vzhledem k metodice těchto výzkumů, aby v té souvislosti uplatnila své právo i povinnost

    • kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize dle § 8 odst 1 písm. c
    • dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení dle § 8 odst 1 písm. i,

    a vydala

    • Stanovisko Rady ČT ke kvalitě předvolebních průzkumů a kvalitě jejich zveřejňování a komentování Českou televizí v tiskových prohlášeních, ve vysílání a na internetu
    • Stanovisko Rady ČT k adekvátnosti ceny těchto výzkumů
    • důrazné doporučení Rady generálnímu řediteli k zajištění zveřejnění úplné a nezkreslené detailní metodiky společné tvorby předvolebních průzkumů odborným útvarem ČT ve spolupráci s oběma najatými agenturami, která by byla jednoznačně srozumitelná jak laické, tak i odborné veřejnosti
    • důrazné doporučení Rady generálnímu řediteli k zajištění zveřejnění ze všech průzkumů vyplývajících stranických preferencí v každém kraji, obsahujících preference nevoličů a nerozhodnutých voličů, včetně datových tabulek a grafů ve formátu xls, a to ještě před termínem voleb a ukončení zveřejňování výzkumů
    • doporučení Rady generálnímu řediteli k zajištění zveřejnění anonymizovaných primárních dat všech průzkumů ve formátu SPSS pro možnost detailní analýzy odbornou veřejností, a to ještě před termínem voleb a ukončení zveřejňování výzkumů.

    3.

    Stěžovatel upozorňuje důrazně Radu ČT na povinnost České televize zpřístupnit žadatelům úplné dokumenty nebo jasně vyznačit údaje které jsou předmětem obchodního tajemství "začerněním" a takto pozměněný dokument s odkazem na § 17 obch. zákoníku s patřičným vysvětlením zaslat žadateli. To Česká televize prostřednictvím svého útvaru mediální legislativy v případě dotazu Martina Škopa neudělala. Zaslala mu bez jakéhokoliv vysvětlení neúplný dokument, ve kterém chyběla klíčová příloha.

    Stěžovatel podává v této souvislosti stížnost Radě na generálního ředitele za nesplnění povinnosti dle zákona 106/1999 Sb. vydáním neúplného dokumentu.

    Vzhledem k tomu, že ČT ani její smluvní partneři neformulovali předem ve smlouvách utajení některých jejich částí a tudíž nesplnili požadavek obchodního zákoníku na činnost vedoucí k oprávněnosti utajení, stěžovatel žádá Radu České televize, aby vydala dle § 8 odst 1 písm. i doporučení generálnímu řediteli, aby zajistil úplné zveřejnění obou smluv včetně všech příloh na internetové stránce České televize "Volby".

    4.

    Stěžovatel upozorňuje Radu ČT na propagaci stránky třetích osob – lobbyistického občanského sdružení Oživení, Fondu Otakara Motejla a lobbyistické organizace Transparency International Slovensko na internetových stránkách České televize, což odporuje požadavku naprosté neutrality ČT v předvolebním vysílání a žádá Radu o prověření souladu tohoto konání s Kodexem a Pravidly.

    O výsledku projednání podnětů a stížnosti a vašem rozhodnutí mne prosím informujte ve lhůtě, přijaté Radou pro odpovědi stěžovatelům. Odpověď preferuji v elektronické podobě na adresu stepan@kotrba.cz. Upozorňuji, že stížnosti na generálního ředitele je Rada povinna projednávat a zveřejňovat dle § 7 odst. 4. zákona o ČT. Vzhledem k charakteru mých zjištění o předvolebních průzkumech a jejich závažnosti pro průběh voleb zasílám tyto podněty a stížnost na vědomí i Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny k uplatnění jejich kontrolní role nad výkonem činnosti Rady.

    Štěpán Kotrba
    XXXXXXXXXX
    150 00 Praha 5
    XXXXXX@ XXXXX.cz

    V Praze dne 25. 9. 2012

    0
    Vytisknout
    4096

    Diskuse

    Obsah vydání | 1. 10. 2012