Je Karolína Peake (jenom) ošklivé káčátko?

25. 4. 2012 / Štěpán Steiger

Současná vláda má podporu asi 16% občanů -- jinými slovy, naprostá většina obyvatel je s ní nespokojena. Což je neutrální termín průzkumů. Jsem přesvědčen, že jsem jedním z desetitisíců rozhořčených nespokojenců -- mohl bych jistě mluvit také o naštvaných. Tyto sémantické rozdíly by nemusely být důležité -- Václav Žák v komentáři v Právu 24. tm. píše s neutrální zdvořilostí o "nechuti" vůči vládě. Jenže jeho komentář je obranou Karolíny Peake, proto se mi jeho termín zdá příliš laskavý -- a nelogický.

Karolína Peake totiž podle mého soudu není vůbec tím "ošklivým káčátkem", na něž se usmějeme už proto, že je ošklivé a tudíž se odlišuje od ostatních. KP je "zralá" politička -- prošla několika politickýmiu uskupeními a od lokální politiky vystoupila až do tzv. vrcholové. Pomiňme její působení u veverek -- jež zastupovala až do chvíle rozpadu, který vyvolala. Václav Žák se domnívá, že "působila ve vládě jako v principu racionální politička, která se snažila prosazovat -- se střídavými úspěchy -- opatření, které (!) mohou přispět ke zlepšení fungování státu." Právě tady se musím od komentátora naprosto odloučit.

Připusťme, že žijeme v demokracii (ponechávám stranou otázku, byť důležitou, nakolik je tento stát skutečně demokratický, čili stát, v němž vládne -- doslova -- lid). Nemělo by tedy ve vládnutí jít především o fungování státu, nýbrž o to, co toto "fungování" přináší jeho občanům -- zejména v době přetrvávající a pokračující krize. (Uštěpači by mohli poukázat na to, že státy s autoritářskými režimy či dokonce diktatury "fungují" velmi často lépe než ty, v nichž lid vládami otřásá.) Peake mohla (může) být přesvědčena -- navenek určitě tomu tak je -- že vláda, v níž působí, je v této chvíli tou nejlepší, kterou Česko může mít. A podle toho jedná. Ovšem pohled zvenčí (nebo "zespoda") je zcela protikladný -- máme nejhorší vládu za posledních dvacet let, vládu, která občany ožebračuje a je zcela protilidová. Jestliže Václav Žák KP chválí, že po zjištění, že nemůže "znemožnit vliv Bárty na chod vlády" (jakoby nikdy nečetla o plánech svého předsedy na ovládnutí politiky) ani "odstínit Bártův zákulisní vliv", měla pouze šanci "jak naplnit aspoň něco z toho, oč usilovala" -- "rozštěpit VV". Ponechme stranou, oč "usilovala" -- vždyť všechny tyto spory se odehrály v téže kamarile a na ty, jejichž živobytí vláda včetně paní Karolíny zhoršuje, neměly vůbec vliv. Jestliže se podílíte na nějakém "projektu", při němž se rozejdete s jedním nebo několika spolupachateli, jenom proto, že zůstáváte -- lhostejno, z jakých důvodů -- s původní partou, sotva jste "ošklivým káčátkem. Zůstáváte touž kachnou jako předtím, stejnou jako ty ostatní. Vicepremiérka -- ó jak vznešeně to zní! -- Karolína Peake prodloužila svou úpornou snahou získat aspoň deset sněmovních kolegů pro vládu život této "reformně" destruktivní vlády v okamžiku, kdy byla opravdu v úzkých. ("Ošklivé káčátko" přitom používalo metody, které jeden z "přesvědčovaných" popsal takto: "Paní Peake tráví čas tím, že jezdí po světě a říká -- tohle ministerstvo dáme tobě, tohle tobě ... zatím nejsem vůbec naladěn toto dílo podpořit.")

Václav Žák končí svou obranu vicepremiérčina postupu slovy: "Můžu (!) mít velmi nerad současnou vládu. Ale nechuť k vládě by se neměla promítat do nechuti ke Karolíně Peake." Obávám se, že s jeho hodnocením "ošklivého káčátka" bude souhlasit jen málokdo: Paní Karolína je součástí -- neodlučitelnou, jak nyní vidíme -- právě vlády, v níž drtivá většina občanů a občanek této země vidí svého nepřítele. Vicepremiérka chce tuto vládu udržet až do konce (věřím, že hořkého). Pro káčátko neexistuje omluva.

0
Vytisknout
7295

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2012