Rána pod pás z Buenos Aires

18. 4. 2012 / Lubomír Molnár

Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner vyhlásila v pondělí 16. dubna t.r. vyvlastnění většinového podílu španělské společnosti Repsol v argentinské YPF (Yacimientos Petrolíferos Fiscales). Vstup Repsolu do YPF se odehrál v letech 1998- 1999. Za 57% akcií YPF Repsol zaplatil částku odpovídající 13 miliardám eur. Šlo tehdy o největší operaci španělské společnosti v zahraničí.

Nyní prezidentka vyhlásila znárodnění 51% akcií s tím, že 26% akcií připadne centrální vládě a 25% akcií bude rozděleno vládám těch provincií, ve kterých YPF těží ropu nebo plyn.

Hlavní jablko sváru spočívá v tom, že znárodnění nadpolovičního akciového podílu se netýká rovnoměrně všech akcionářů, ale pouze podílu právě španělského Repsolu. Dalším akcionářem je skupina Petersen vlastněná rodinou Enriqua Eskenaziho, která ovládá přes 25% akcií. Skupina Petersen se stala čtvrtinovým akcionářem koncem minulého desetiletí za nestandardních okolností.

Jednak šlo o nátlak na Repsol ze strany politických špiček země, konkrétně zesnulého Nestora Kirchnera, a také o způsob úhrady, kdy jen deset procent vkladu zaplatil Petersen-Eskenazi  v hotovosti a zbytek má hradit konsorcium mezinárodních bank. Vychází to tak, že čtvrtinový podíl uhradí Petersen-Eskenazi ve skutečnosti z vyplacených dividend.

Dalších 17% akcionářů jsou drobní vlastníci včetně argentinské ústřední vlády, která s 0,02% vlastní i zlatou akcii.

Emotivní projev prezidentky Kirchnerové odvysílaly včera i některé španělské televizní stanice včetně TVE -1.  S obrazem Evity Peronové v pozadí Cristina Kirchnerová zahltila posluchače ciframi a údaji o hospodaření  YPF. Za viníka klesajícího objemu těžby jak ropy, tak plynu označila právě Repsol. Ten tak způsobil, že Argentina musela zahájit dovoz ropy na pokrytí domácí spotřeby. Řeč pak přešla do tématu svrchovanosti země a prohlášení, že "jsme (Argentina) jedinou zemí Ameriky a snad i světa, která neovládá své přírodní zdroje". V projevu se nezmínila o způsobu úhrady znárodněného podílu ani o tom, zda má vůbec v úmyslu úhradu provést.

Ještě ve večerních hodinách svolal předseda vlády Mariano Rajoy krizový tým ministrů. O jeho jednání informovali na tiskové konferenci ministr zahraničí García-Margallo a ministr průmyslu José Soria. Rozhodnutí vyhlášené argentinskou prezidentkou označili za projev nepřátelství vůči Španělsku, který narušilo ovzduší srdečnosti a přátelství ve vztazích mezi oběma zeměmi.  Hovořili rovněž o rozhodných protiopatřeních ze strany Španělska, aniž by upřesnili jejich obsah.

Blahopřát Marianu Rajoyovi v prosinci minulého roku k vítězství ve španělských předčasných parlamentních volbách a obsazení křesla premiéra jsem považoval za černý humor. Že však ho tak rychle potkají i starosti, jaké přišly nyní z Argentiny, bylo za hranicí představivosti. Za první tři měsíce roku 2012 je madridská burza světovým šampionem poklesu Ibex35 o 15,36%. Úsporná opatření vlády přijímaná pod stále rostoucím tlakem mají prozatímní efekt v tom, že nezaměstnanost stoupá od pětiny ke čtvrtině práceschopného obyvatelstva.

Je možné, že vyvlastnění Repsolu je především  vnitropolitickou nezbytností argentinské prezidentky. Obnovení otázky nezávislosti  Malvín-Falkland jí nevyšlo, ze schůzky hlav amerických států v Kolumbii odjela předčasně s nepořízenou. Zda si Argentina v záležitosti YPF/Repsol pomůže, či naopak uškodí, ukáží příští měsíce.

Španělský premiér Rajoy odletěl bezprostředně poté na návštěvu Mexika a Kolumbie. Jeho kritické vystoupení vůči argentinskému kroku na Světovém ekonomickém fóru o Latinské Americe v Puerto Vallarta získalo podporu zúčastněných, a to včetně účastníků z Latinské Ameriky. Španělsko má podporu i z Evropské unie. Ta zrušila rozhovory v Argentině, které se měly uskutečnit koncem tohoto týdne. 

0
Vytisknout
5218

Diskuse

Obsah vydání | 20. 4. 2012