Nápravy křivd na pozadí zločinů proti rozumu
22. 6. 2011 / Miloslav Štěrba
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) požádal Vrchní soud o přezkoumání rozsudku nad čtveřicí literátů, kteří byli před 38 lety odsouzeni za výtržnictví. V restauraci přitom "jen" zazpívali písně proti Rusům a urazili přítomného majora StB. Copak bylo trestného na textu:"Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří"? Nebo není snad vtipné, že Ivan Martin Jirous vykousal v Rudém právu díru a prostrčil jí hlavu, řka: "Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme bolševiky".V kontextu přijatého zákona o 3. odboji mají tehdejší bojovníci proti režimu určitě nárok nejen na rehabilitaci, ale i na odškodnění. Byli totiž odsouzení "zločinným" režimem na 8 až 12 měsíců.
Rozumím potřebě ministra justice přistoupit k nápravě "zločinů" minulého režimu. Nicméně bych si skromně dovolil upozornit významného českého politika, že historii nedělaly hospodské produkce literátů, a už vůbec jejich aktivity nemohly pomoci zemi z posrpnového marasmu. (V té samé době jsem i já, jako praktikant z filosofické fakulty nastoupil na praxi na olomoucké gymnázium, odkud nás všechny tzv. vlasatce zahnal k holiči ředitel školy. Vskutku, byl to těžký život za bolševika, že?)
Spíš než vzpomínky na Jirouse bych nejen panu ministrovi připomněl, že dnes uplynulo 70 let od zahájení největšího válečného tažení všech dob. 22. června 1941 němečtí nacisté zahájili tažení na SSSR v rámci plánu Barbarossa. Pro národy Československa se tím otevřela šance na možnou svobodu, což se posléze, po rozhodujících bitvách 2. světové války na území SSSR (Kursk, Stalingrad, Leningrad) ukázalo jako reálné. I proto se na Smíchově umístil po válce sovětský tank. Aby připomínal také oběť 144 tisíc padlých rudoarmějců na území naší vlasti. Včera ostatně naše média podrobně sledovala putování odstraněného tanku, v jeho dnešní růžové podobě, ulicemi Prahy. Včetně podrobně popsané historie proměny památníku na podivuhodný umělecký artefakt.
Je ovšem příznačné, že česká média -- televize, rozhlas, noviny -- nevěnují zahájení války jediný řádek. Dokonce ani 2. světová válka není připomínána, i když nás pravidelně krmí statečností amerických námořníků za války proti Japonsku. Nazpaměť známe české letce z Anglie. A o Dukle se hovoří už jen ve spojitosti s úspěšnými fotbalisty.
Diskuse