UNRWA je jen jedním ze symptomů institucionální prohnilosti OSN

9. 2. 2024

čas čtení 6 minut
Mezinárodní organizace už léta umlčuje zaměstnance, kteří vystupují proti vnitřní korupci a sexuálním útokům, upozorňuje Josh Feldman.

Organizace spojených národů si prostě nemůže pomoci. 26. ledna oznámila Agentura OSN pro palestinské uprchlíky, že propustila několik zaměstnanců obviněných z účasti na teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, což přimělo několik zemí, včetně Spojených států, aby zastavily financování UNRWA.

Za normálních okolností by bylo překvapením, že se zaměstnanci OSN údajně podíleli na nejhorším masakru Židů od holokaustu. (Pozn.red. Četné nezávislé zdroje upozorňují, že Izrael neposkytl žádné důkazy pro toto obvinění.) Ale pro organizaci tak morálně zbankrotovanou, jako je OSN, nejsou taková obvinění závadami v systému, ale spíše výsledkem let institucionálního úpadku a korupce, která sahá až nahoru v hierarchii OSN.

Promluvte si s těmi, kteří se dostali do konfliktu se systémem OSN, a zjistíte, že zaměstnanec OSN odhalí nepravosti, promluví, je potrestán nadřízenými a nakonec přijde o práci.

Snad nejděsivějším příkladem z poslední doby je případ Emmy Reillyové, pracovnice OSN pro lidská práva. V roce 2013 Reillyová zjistila, že její kolegové v očividném rozporu s pravidly OSN předávali čínským úřadům jména Ujgurů a dalších čínských disidentů, kteří měli promluvit v Radě OSN pro lidská práva. Čína, vysvětlila Reillyová, "používá tyto informace k tomu, aby... obtěžovat rodiny těchto lidí, kteří stále žijí v Číně."

Poté, co vystoupila proti tomu, co nazývá "spoluvinou OSN na genocidě", čelila Reillyová neúprosným represáliím a zastrašování ze strany nadřízených, což ji donutilo pohnat OSN k vnitřnímu pracovnímu soudu. Ale poté, co soudce Rowan Downing, který dohlížel na případ, kritizoval OSN v prvním ze svých tří rozsudků, byl náhle odvolán ze své pozice bez vysvětlení dříve, než mohl zveřejnit konečné rozsudky. V roce 2021 mi Downing řekl, že jeho odvolání bylo "útokem na nezávislost soudnictví" a přirovnal to ke "státnímu převratu".

OSN interně potvrdila obvinění vznesené Reillyovou, zatímco je na veřejnosti důrazně popřela. Ve svém dopise Reillyové po jejím propuštění v roce 2021 OSN sdělila, že nebyla vyhozena za to, že falešně obvinila své šéfy ze spoluúčasti na genocidě, ale za to, že s tímto obviněním vyšla na veřejnost.

Bylo by dost znepokojující, kdyby Reillyová byla jedinou informátorkou, která byla vytlačena z OSN, ale je jen špičkou ledovce. V roce 2022 BBC odvysílala usvědčující dokument, ve kterém hovořila s několika bývalými zaměstnanci OSN, kteří byli z organizace vyštváni poté, co upozornili na nekalé jednání. V pořadu nazvaném Informátoři: Uvnitř OSN vystupoval James Wasserstrom, který pracoval pro OSN v Kosovu. Poté co promluvil o údajném místním úplatkovém schématu spojeném s úředníky OSN, byla jeho identita prozrazena těm, které obvinil z nevhodného chování.

Dokument také upozorňuje na bývalé zaměstnance OSN, kteří byli oběťmi a nahlásili sexuální obtěžování a napadení. "Sexuální zneužívání, vykořisťování a obtěžování v OSN se děje v ústředí, děje se to od pondělí do pátku," řekla bývalá poradkyně Společného programu OSN pro HIV/AIDS Martina Brostromová. Během svého působení v UNAIDS Brostromová obvinila zástupce výkonného ředitele Luize Lourese ze sexuálního napadení a v důsledku toho čelila tomu, co nazvala "velmi zlou a zraňující" odvetou ze strany OSN.

Brostromová není zdaleka jediným zaměstnancem OSN, který byl potrestán za nahlášení sexuálních zločinů. V roce 2015 byl Anders Kompass suspendován ze své funkce v OSN poté, co francouzským úřadům poskytl interní zprávu OSN o sexuálním zneužívání dětí francouzskými mírovými silami ve Středoafrické republice. Zpráva podle deníku The Guardian "podrobně popisuje znásilňování a sodomii hladovějících mladých chlapců a chlapců bez domova francouzskými mírovými jednotkami, které je měly chránit v centru pro vnitřně přesídlené lidi".

Snad nejvíce šokující na tom všem je drzost, s jakou OSN umlčuje své zaměstnance. Ještě v době, kdy byla v OSN, plánovala Reillyová zveřejnit praxi předávání jmen disidentů Číně na online setkání. Když však schůzka začala, dorazila k ní domů švýcarská policie a odmítla odejít. OSN, tvrdí Reillyová, poslala policii s tím, že představuje riziko sebevraždy. Odešli, ale až po skončení vysílání.

OSN byla podle své charty založena, aby "znovu potvrdila víru v základní lidská práva" a "podporovala sociální pokrok". Ale mezi rozbujelou korupcí a orwellovským jmenováním Íránu do čela Sociálního fóra Rady OSN pro lidská práva se proměnila v ohromující přehlídku pokrytectví a zrazených hodnot.

Je zřejmé, že OSN není ani tak globální autoritou v oblasti morálky, jako spíše učebnicovým příkladem pro zničení důvěryhodnosti instituce. Jak řekl Peter Gallo, který byl čtyři roky vyšetřovatelem v newyorském ústředí OSN, "organizace je prolezlá korupcí odzdola až nahoru".

V reakci na obvinění proti zaměstnancům UNRWA Reillyová poznamenala, že "od spoluviny na genocidě až po znásilňování dětí" bude OSN "vždy lhát a pomlouvat, dokud se mocný členský stát nepodívá na důkazy a nesníží financování". Otázkou zůstává, zda mají světoví lídři vůli prosadit smysluplnou reformu v rámci OSN. Zda je OSN vůbec schopna se napravit, je věc druhá. Dokud však k této reformě nedojde, musí být OSN jasně vnímána ne jako mezivládní organizace oddaná míru, jakou měla být, ale jako bašta korupce a nemorálnosti.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1133

Diskuse

Obsah vydání | 12. 2. 2024