31. 5. 2021 / Karel Dolejší
Pohanka se zdráhá, neb pomrkávání za brýlemi na ni neudělalo pražádný dojem. Čtveráček se nedá odradit a rejduje za ní s Jezevcem po parketu nehledě na rytmus či několik ploužících se dvojic. Během pronásledování si počíná tak bezohledně, že při střetu s procházejícím personálem Jezevec schytá na hlavu deset litrů sladkého kečupu z kyblíkového balení.
K Jezevci přistupuje Tardigrad v rudém svetru, ještě před okamžikem schlíple sedící v koutě. Dočkal se své chvíle, konečně: Teď už jsou rudí oba - a oběma teče do bot. I když v případě Jezevce se jedná jen o kečup...
Zpěvák se snaží zachránit slavnostní večer mimořádným nasazením a pozvednout nešťastnou náhodu do symbolické roviny. Přibíhá z kuchyně se dvěma aluminiovými lžícemi, šeptá kapele, že teď chce Поющие гитaры - a za okamžik už spouští v divokém rytmu s improvizovanými kastanětami:
Едут по полю герои,
Эх, да Красной Армии герои!
Девушки плачут,
Девушкам сегодня грустно...
"Á-ááááá!" přidává se Jezevec v refrénu.
Hosté ztuhnou nad předkrmem - a vodňanské kuřecí párky namáčené vydatně v kečupu i hořčici okapávají na dosud bílý ubrus.
Čtveráček ponechává pohanku i Jezevce osudu a vrhá se na pódium. S nebývalou rozhodností a bezohledností organizuje střídání bavičů uprostřed produkce. Stříbrné boty po marných protestech mizí vlevo za barem, zanechávajíce za sebou červené otisky, kdežto prasátka zlátnou odrážena od plechů nového orchestru. U mikrofonu naráz stojí dvojice ve společenském oděvu neznámého stáří a původu, při každém třináctém taktu pohybem sovy pálené otáčí krkem o 90 stupňů a s thymolinovým úsměvem si pohlédne zblízka do očí, aby ihned pokračovala ve zpěvu. "Pod jednou střechou jsme mládí prožili..."
Puč na pódiu přinesl uklidnění v sále, konzumace uzenek pokračuje bez dalšího přerušení. Vše probíhá zcela rutinně, jako Na Vlachovce.
Díky konsolidaci a normalizaci atmosféry může do sálu konečně nakráčet Budelíp. Skála s viditelným zápalem netrpělivě vstává od předkrmu a hrne se vpřed jako Buldozer, aby příchozímu neprodleně poskytl dvojitého Brežněva.
"Tuli-tuli! Jéje, jéje!", reaguje poťouchle opuštěný jezevec, kterého mezitím obsluha na baru utěrkami vytřela dosucha.
Skála se vrací k papírovému tácku, aby z bamberského kufříku pod stolem vytáhl propriety. Hlasitě buší srpem na rýži do kladiva ve snaze vykřesat revoluční jiskru - a zároveň přítomným naznačit, že Faltýnek už přednese slavnostní projev.
Personál mezitím v chvatu a s vyděšenými úsměvy roznáší kolem stolu hlavní chod - vlastenecké jídlo par excelence.
Vepřo, knedlo, kimči.
Diskuse