V Listopadu jsme chtěli dohnat Rakousko, dnes neumíme dohnat ani Polsko

21. 1. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Myslím, že česká média by se měla mnohem více věnovat analýzám Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), seznamovat s nimi veřejnost a tlačit na konkrétní změny, které tento úřad doporučuje. Byla by to zároveň důležitá výchova české veřejnosti ve věcném způsobu myšlení a ve schopnosti chápat, jak funguje svět. NKÚ má výbornou reputaci už dob pana Voleníka, kterou dodnes neztratil, navzdory pochybnostem pana premiéra o současném šéfovi NKÚ Kalovi. Premiér Babiš o Kalovi řekl v jedněch z minulých Otázek V. Moravce (OVM), že je to bývalý politik. Ano, Voleník byl taky bývalý politik, dokonce za ODS.

 

Premiér je v debatě o výstavbě dálnic dokonce v tak zoufalé situaci, že nejen zpochybňoval jasnou nezávislost NKÚ, ale také se snaží – jak jsme mohli vidět včera v OVM – vydávat opravenou dálnici D1 za nově postavenou dálnici. Proč? Aby těch nově postavených kilometrů bylo opticky, politicky víc. Politici s neefektivitou výstavby dálnic zjevně nejsou schopni nic dělat. Problém není v ministrovi (a já osobně pana Ťoka považuji ve srovnání s minulostí za zdaleka nejschopnějšího ministra dopravy, jakého jsme kdy měli). Problém je nepochybně někde jinde. Abychom této složité problematice věcně dokázali porozumět, na to mámě právě NKÚ. A bylo výborné rozhodnutí pořadu pana Moravce, že přivzal do vysílání právě i pana Kalu.

Kala nic nesváděl na žádného politika, na žádnou vládu, mluvil o státní správě jako takové, mluvil o její katastrofální neefektivitě. V konkrétním případu stavění dálnic dával za příklad Polsko (ano, tak jsme dopadli… v roce 1989 jsme chtěli být jako Rakousko nebo Bavorsko, dnes belháme za Polskem), dokonce tam poslal své lidi na zkušenou. Naopak kritizoval shazování viny na ekologické aktivisty nebo pokus o řešení nečinnosti úřadů trikem, podle něhož po uplynutí nějaké doby, v níž by se úřad nevyjádřil, by se automaticky počítalo s tím, že rozhodl kladně. Mimochodem tato tzv. „fikce souhlasu“ působí opravdu zoufale. Jaké jsou vlastně konkrétní, zcela věcné příčiny toho, že úřady nejsou schopny pružně a zároveň naprosto kompetentně, ve veřejném zájmu rozhodnout?

Domnívám se, že státní správu nebude možné zefektivnit a zlepšit, dokud se o ní nepovede podrobná, věcná debata nad daty z NKÚ. Tohle, jako mnoho velmi bolavých míst v naší společnosti, se nedá změnit volbami nebo politickou odpovědností, to se dá změnit jedině tím, že veřejnost dostane od médií konečně věcnou, vážnou agendu NKÚ v podrobných analýzách (dosud se zjištění NKÚ publikují převážně jen jako bizarní potvrzení toho, že všichni kradou) a veřejný tlak se začne soustředit tímto směrem. Bylo by to obecně žádoucí probuzení veřejnosti z fantasmagorií o migrantech a islámu do reálného pohledu na svět, na jeho složitost, věcnost, na praktické možnosti zlepšování fungování našeho státu a života jeho obyvatel.

Včera v OVM seděli tři politici a na dálku byl připojen i pan Kala. Politici mluvili něco o Sněmovně, o zákonech, o tom, na čem se shodnou, nebo neshodnou, prostě o své agendě. Pan Kala hovořil o strašném stavu státní správy jako takové. Dokud se ve veřejném prostoru nestane základním kadlubem debaty přístup NKÚ a jeho fakta, dokud politici nebudou médii donuceni pohybovat se pouze v rámci těchto fakt bez běžného ptydepe o odvolávání toho či onoho ministra či o nových zákonech, které jsou stále zoufaleji k ničemu, nikdy se nebudeme moci posunout dál.

Chcete jiný příklad? Vzpomínáte si ještě na ministra Mládka, na jeho vynucený odchod? To bylo tehdy rozhořčení nad tím, jak vysoké ceny musí český spotřebitel platit za služby mobilních operátorů! Každý o tom žvanil, vedly se půtky v již zmíněném ptydepe o ničem, nakonec ale nikdo nevěděl nic konkrétního… a zapomenulo se. I já jsem na to zapomněl. Vzpomněl jsem si, když jsem četl před pár dny na Facebooku Hospodářských novin tohle: „Itálie: neomezené volání a SMS + 50 GB mobilního internetu = 204 Kč Česká republika: neomezené volání a SMS + 60 GB mobilního internetu = 2499 Kč.“ To je hezké, ne? Kdy se to změní? Kdy doženeme aspoň to Polsko? Nebo se za dvacet let dočkáme toho, že si budeme muset jako Česká republika na základě objektivních fakt dávat za vzor Moldávii a Ukrajinu?

0
Vytisknout
11710

Diskuse

Obsah vydání | 24. 1. 2019