O masmediálních přešlapech na pozadí boje s dezinformační mašinérií

7. 1. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Ve svém předchozím článku pro Britské listy jsem psal o nutnosti kritické reflexe tradičních sdělovacích prostředků, neboť jen tak lze účinně vyvracet nesčetné nesmysly manipulativních médií. Nemůžeme vést jednostranný boj proti dezinformační mašinérii, aniž bychom lehkomyslně zlehčovali nebo opomíjeli zjevnou předpojatost klasického mainstreamu v nejednom důležitém tématu. Slepá víra v produkci etablovaných mediálních domů, kde automaticky předpokládáme kvalitní práci s relevantními fakty, je vždy ošemetná, a nadto může vést na informační scestí. 

Klasické sdělovací prostředky (zejména americká média) bývají obvykle závislé na podpoře či přímo vlastnictví velkých korporací, finančních prostředcích od významných inzerentů a na exkluzivním přístupu k vládním informačním zdrojům. To se v reálu projevuje tím, že mainstreamová periodika a televizní stanice mnohdy opomíjejí nebo bagatelizují témata rezonující u běžné populace a naopak akcentují témata, jež zohledňují zájmy jejich vlastníků, inzerentů, ba dokonce vládních představitelů. Výsledkem bývá pokřivený mediální obraz diametrálně se lišící od skutečnosti tak, jak ji vnímá většina obyčejných lidí. To však neznamená, že klasická média programově lžou a diseminují informační chaos.

Naopak manipulativní weby běžně pracují s polopravdami, nesmysly a hoaxy rozehrávajíce temné iracionální pudy a uzurpujíce si monopol na pravdivé zobrazování světa kolem nás, protože ony na rozdíl od sdělovacích prostředků středního proudu pravdu poznaly. A jejich úkolem je demaskovat údajně omnipotentní masmediální bias. Mám za to, že jedině sebevědomá a vzdělaná společnost může být vůči vulgárním manipulacím a lžím imunní. Jen stěží můžeme bojovat s prokremelskou propagandou, aniž bychom tyto skutečnosti měli na paměti. A kdyby zavedené instituce i mediální domy akceptovaly pohnutky a potřeby běžných lidí, žádná fabrika na trolly by neměla šanci na úspěšný rozvrat naší společnosti.

Na druhou stranu i klasické mediální domy mnohdy působí dojmem, že mají patent na pravdu, ačkoli to tak okázale nevytrubují jako manipulátoři. I kvůli tomu značná část veřejnosti zanevřela na etablované sdělovací prostředky, neboť má pocit, že jim mainstream agresivně vnucuje své názory. A proto je nesmírně důležité, aby prosperovala malá nezávislá média prostá všech vazeb na mocné.

Chceme-li pochopit masmediální předpojatost, je nutno mít na zřeteli cenné poznatky insiderů, tedy těch, kdo mají bohaté zkušenosti s prací v etablovaných médiích. Bývalá výkonná editorka deníku The New York Times Jill Abramsonová napsala knihu s názvem Merchants of Truth, v níž si sice vysoce cení profesionální práce svého listu, ale zároveň přiznává, že se deník New York Times stal antitrumpovským periodikem. Podle Abramsonové Timesy pod vedením současného výkonného editora publikují téměř výhradně negativní texty o Donaldu Trumpovi, díky čemuž list získal finanční podporu od své převážně liberální čtenářské obce. Jinak řečeno: stávající nájemník Oválné pracovny se pro New York Times stal skvělým obchodním artiklem, což nabourává představy o nestranném tisku.

V kritice mediálního mainstreamu zachází ještě dále reportér William Arkin, jenž do nedávna pracoval pro televizní stanici NBC a který v roce 2010 proslul sérií reportáží o zhoubné povaze státního bezpečnostního aparátu v éře po teroristických útocích z 11. září 2001. Arkin se rozhodl NBC opustit a v emailu na rozloučenou nešetří kritikou na adresu svého bývalého zaměstnavatele: píše, že se NBC při svém protitrumpovském tažení stala rukojmím vojenského a bezpečnostního establishmentu. Arkin se již dále nemíní podílet na mediálním cirkusu, jenž se vyznačuje silnou trumpovskou obsesí. Podle reportéra se NBC a zpravodajský kanál MSNBC obsedantně soustředí na triviální Trumpovy výstřelky, aby získaly vysoký rating, a tím pádem i profit – a co je zásadní, činí tak ve spolupráci s „analytiky“ CIA, Pentagonu a FBI. Televizní stanice NBC a zpravodajský kanál MSNBC zcela rutinně oslovují bývalé zaměstnance bezpečnostního aparátu, kteří dříve pracovali pro administrativu George W. Bushe, jako nezávislé experty, aby analyzovali současná bezpečnostní rizika. Tito lidé přitom obhajují vojenskou hegemonii Spojených států ve světě.

Arkin odmítá vnímání komplikovaného světa úzkoprsou optikou generálů a bezpečnostních analytiků předchozí éry, jejichž stanoviska se v Trumpově době prakticky stala vyšší pravdou. Arkin rovněž kritizuje proválečný apetit těchto exponovaných osobností, který rezonuje v produkci NBC. Reportér sice prezidenta Trumpa považuje za „ignorantského a nekompetentního hochštaplera“, nicméně nedokáže souznít s reflexivně nepřátelskými postoji NBC vůči Trumpovým instinktům spočívajícím v lepších vztazích s Ruskem, denuklearizaci Severní Koreje a stažení amerických vojáků z Blízkého východu. Arkin jednoznačně nesouhlasí se stávající editoriální politikou NBC, jež de facto prosazuje perpetuální válečný konflikt.

Čteme-li pozorně Arkinův email, zjistíme, že reportér nestraní ani mluvícím hlavám establishmentu, ani trumpovské šmíře. Jeho jediným přáním je, aby se produkce tradičních sdělovacích prostředků vyznačovala důvěryhodností, rozmanitostí a kreativitou, a nikoliv rigidní obhajobou statu quo. A chceme-li efektivně bojovat s prokremelskou dezinformační mašinérií, měli bychom mít tyto poznatky na zřeteli.  

 

0
Vytisknout
8958

Diskuse

Obsah vydání | 10. 1. 2019