O odsunu, vlastenectví a kozlech...

22. 6. 2018 / Richard F. Vlasák

Už jsem si myslel, že máme to "devadesátkové třeštění" kolem odsunu za sebou. Jenže, jak se nám sládkovci (SPR-RSČ) vracejí ke kormidlům vrací se nám starý spor. Bohužel se vrací i staré předsudky a nesmysly, a lidé, aby si mohli obléci triko "vlastence" nebo "liberála" odsuzují nebo chválí výrok paní kancléřky Merkelové. Pravda, jak už to bývá je jinde... Odsun nebyl rozhodnut v roce 1945, ale na jednání spojenců v roce 1943 v Teheránu, další jednání provedení odsunů /nebyl jen z ČSR, ale i z Polska i západních zemí/ potvrdila. Tedy v době války a jako prevence válek příštích.

(Pozn. red. BL: Odsun musel být schválen mezinárodně, protože Československo či Polsko by neměly možnost kamkoliv „odsunovat“ miliony svých občanů, kdyby s tím mezinárodní autority nesouhlasily.)

Jenže to neznamená, že by vlády dříve okupovaných území dostaly jakýsi "bianco" šek, dělejte si s Němci na vašem území, co chcete. Odsun měl probíhat humánně, civilizovaně, což byl v poválečné atmosféře úkol, který československá administrativa a ani obyvatelstvo nezvládly. Regulérnímu odsunu předcházely vlny odsunů "divokých", které byly presidentem republiky E. Benešem, i představiteli lidové strany a osobnostmi z řad církví a občanské společnosti odsuzovány. Ostatně proto E. Beneš posílá zvláštní komisaře, např. švédskou spisovatelku
A. Posse-Brázdovou, aby na průběh vlastního odsunu dohlédla. Na druhou stranu Prozatímní národní shromáždění RČS vydává 8. května 1946 tzv. amnestijní zákon,
jímž byla řada zvěrstev pácháných i na nevinném německém nebo maďarském obyvatelstvu přejita a řádně nepotrestána.

Pro pochopení, ale nikoliv schválení, násilí na Němcích musím zopakovat, že české území bylo nejdéle okupovaným územím v Evropě, byly vyhlazeny Lidice, Ležáky, Mnich, tisíce lidí byly odvlečeny do koncentračních táborů, stovky lidí byly popraveny, ještě před tím musely tisíce lidí opustit obsazené pohraničí. Píšu číslovky stovky, tisíce, ale myslím na každý individuální osud, rodiny, tady číslovky nestačí.

Musím také zdůraznit, že zde byly tisíce německých demokratů, kteří se především v osudném létě 1938 postavily na obranu republiky. Řada Němců
v průběhu války prohlédla, řada z nich se zapojila do odboje, doma i za hranicemi. Stovky jich bylo odvlečeno do koncentráků a ani zde číslovky nestačí, mluvíme
o lidech, o jejich rodinách. Zapomněli jsme na ně, abychom si vyprávěli jednoduchý příběh o hodných Češích a špatných Němcích.

Paní kancléřka se tedy mýlila, pokud, snad kvůli CSU, učinila z odsunu zbytečné, poválečné rozhodnutí. Mýlí se tak s ní i čeští liberálové. Mýlí se i čeští "pseudovlastenci", kteří na ni pro politické body pořádají hon.

Příběh pomýlených Němců mohl být varovný pro Čechoslováky, přesto v roce 1946 zvítězila ve volbách KSČ, a nyní ne nepodobně vyhrálo ANO. Mimochodem, kdyby TGM byl jako Miloš Zeman, tlačil by dnes vládu Konráda Henleina, protože jeho SDP byl vítěz voleb v roce 1935. A abych to liberálům neudělal lehké, bez příčiny není následku – podpora extémistických stran vzchází z frustrace, bídy a z opovržení „měšťáků“ nad plebsem.

Vůbec, mě se líbí vlastenci, kteří tolerují hrubost a lež na Hradě a ulhanost, sobectví a tunelářství ve "Strakovce". Počátek vlastenectví je přeci v řádné péči o vlast, tak proč se trpí kozli v roli zahradníků. Možná proto, že mají v srsti zapletenou trikolóru.



0
Vytisknout
3443

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2018