Španělsko: Rozpuštění teroristické organizace ETA formálním koncem dekády trvajícího násilí

4. 5. 2018

Baskické separatistické uskupení ETA spáchalo nejhorší násilné činy právě v době, kdy Španělsko oslavovalo nově získanou svobodu po úmrtí dlouholetého diktátora Francisca Franca v roce 1975.

  Euforické, hédonistické období proslavené španělským režisérem Pedrem Almodóvarem se vyznačovalo také devastací v podobě vozidlových bomb a vraždění.

ETA založená v roce 1959 útočila na policisty, politiky a zástupce státních firem, ale také na civilisty. Útoky střelnými zbraněmi a bombami se zaštiťovaly cílem vytvořit nezávislý stát v severním Španělsku a jihozápadní Francii. Výsledkem bylo nejméně 829 mrtvých.

Počet útoků vyvrcholil po Francově smrti, ukazuje studie zpracovaná baskickou univerzitou. Mezi lety 1968 - 1975 ETA zabila 43 osob. Pak si do roku 2010 útoky vyžádaly smrt 786 lidí ve Španělsku a Francii. Mezi lety 1981 - 1991 byla v průměru zabita jedna osoba každých 10 dní.

"Šlo o živoucí noční můru," říká Eduardo Madina, bývalý socialistický poslanec z Baskicka, který přišel o nohu při bombovém útoku ETA v roce 2002. Bylo mu 26 let.

"Existovala subkultura násilí, která vedla část mé generace k tomu, aby násilí považovala za přijatelné... a hovoříme o množství lidí, takřka 200 000, 12 % populace."

Útoky páchané ETA se setkávaly s protiútoky stínových popravčích čet jako státem sponzorované Protiteroristické osvobozenecké skupiny (GAL), které zabily 27 lidí.

Celkem si konflikt vyžádal 914 mrtvých, z nichž velkou většinu zabila ETA a její odnože, tvrdí studie.

Podobně jako radikálně levicové Rudé brigády v Itálii ETA unášela obchodníky, aby financovala své aktivity. Únosy měly také za cíl umlčet disidenty.

ETA a skupiny jí blízké unesly celkem 86 lidí. Studie odhaduje, že vydíráním došlo ke shromáždění obnosu ve výši 38,5 milionu eur.

Mládež napojená na ETA v Baskicku prováděla kampaň "kale borroka", neboli pouličního násilí, aby udržovala tlak kladením malých bomb ničících bankomaty a další majetek, aniž by došlo ke ztrátám na životech. Aktivisté odporující kampani za nezávislost byli umlčováni.

Vymáhání finančních příspěvků pro ETA zasáhlo téměř 10 000 lidí, tvrdí studie univerzity v San Sebastianu.

Bezpečnostní složky také vedly proti ETA v Baskicku "špinavou válku" zahrnující popravy, únosy a mučení.

Podle prosincové zprávy vydané baskickou regionální vládou bylo mezi lety 1960 - 2014 podáno více než 4 100 stížností na policejní mučení.

 

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1856

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2018