Kličky a obezličky české justice

19. 12. 2016 / Boris Cvek

Zdánlivě naprosto jasný případ. Mnozí se ptali, proč to tak dlouho trvá. A dnes jsme zase na začátku. Aspoň se tak zdá. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v případu Davida Ratha o tom, že okresní soud při vydávání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu „fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost“ a že proto jsou odposlechy pořízené v této věci nezákonné, a tedy nepoužitelné v rámci soudního řízení, působí podivně.

p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 120%; text-align: left; }a:link { color: rgb(0, 0, 255); Máme chápat právo jako soustavu kliček a obezliček, v nichž se jeden soud rozchází s druhým a v nichž se naprosto ztrácí smysl hledání spravedlnosti? Vezměme si slavný případ poslanecké indemnity (beztrestnosti poslance za jeho výroky), v němž Nejvyšší soud (NS) vyňal z trestního stíhání tři poslance, kteří se podle žalobců dopustili trestné činnosti. Podle NS se indemnita vztahuje i na zákulisní dohody. Ústavní soud (ÚS) tento výklad odmítl, ale na stíhání zmíněných poslanců to už nemohlo mít vliv. Ti jsou osvobozeni navěky.

Pokud se týká odposlechů v případu Rath, zdá se, že státní zástupci se snažili vyšetřované případy dostat k tomu soudu, kde měli důvěru, že nedojde k úniku informací. Tuto praxi posléze odmítl Ústavní soud, nicméně bez aplikace na případy, které už jsou v běhu: „Nemělo by se tak stávat, že třeba o vazbě, domovní prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála. Nález soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nemá přímý dopad na případy, v nichž se v minulosti uplatnil neústavní výklad vyhlášky. Nálezy soudu nemají zpětnou účinnost“. Je to celkem logické: tento ústavní princip by neměl sloužit k tomu, aby se drobné chyby zvrhly v naprosté znemožnění průběhu spravedlnosti.

Klíčová otázka je, zda se trestná činnost, jak ji líčí obžaloba, stala, nebo ne, a jak to co nejlépe a včas zjistit. Přeměnit tuto otázku v otázku, jak se rozpozná, že příslušný soud v otázce odposlechů rezignoval, nebo nerezignoval, na svou rozhodovací činnost, je krajně nešťastné. Nyní to vypadá tak, že mezi Krajským soudem v Praze, který Davida Ratha na základě zmíněných odposlechů odsoudil, a Vrchním soudem v Praze, který rozsudek zrušil a žádá v zásadě rozběhnutí celého procesu od začátku, nyní však bez odposlechů, bude muset rozhodovat NS na základě stížnosti ministra spravedlnosti o porušení zákona. Doufejme, že celou věc nerozhodne na základě takové argumentace, kterou pak ÚS zamítne a v níž by se – stejně jako v otázce indemnity – ztratilo hledání spravedlnosti ve prospěch hledání kliček a obezliček.

Co je však dnes naprosto zřejmé, to je to, jak jednoduché bylo, když státní zástupci a policie v minulosti de facto rezignovali na vyšetřování podezření na korupci, která sahala do vysoké politiky a mezi vlivné lidi. On vlastně ani ten bezprávní stát nebil tolik do očí a člověk si mohl naivně myslet, že by stačilo pár personálních změn a všechno se k lepšímu obrátí.

Soud zrušil rozsudek nad Rathem kvůli nezákonným odposlechům. Podle žalobců tím ale porušil zákon.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1987981-soud-zrusil-rozsudek-nad-rathem-kvuli-nezakonnym-odposlechum-podle-zalobcu-tim-ale

Ústavní soud vymezil beztrestnost poslanců. Týkat se má jen projevů k ostatním zákonodárcům.

http://domaci.ihned.cz/c1-64216190-ustavni-soud-vymezil-beztrestnost-poslancu-tykat-se-ma-jen-projevu-k-ostatnim-zakonodarcum

Případy mají řešit soudy v příslušném obvodě. Ústavní soud vyhlášku ponechal, ale ujasnil výklad.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vyhlaska-o-statnich-zastupitelstvich-plati-us-ujasnil-vyklad/r~9b9e0fe0106f11e68afb002590604f2e/

Stížnost pro porušení zákona

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%AD%C5%BEnost_pro_poru%C5%A1en%C3%AD_z%C3%A1kona



0
Vytisknout
2582

Diskuse

Obsah vydání | 22. 12. 2016