Roanocký masakr a přízrak rasové války

27. 8. 2015 / Karel Dolejší

Včera dopoledne vrah ve virginském Roanoke v přímém přenosu zastřelil televizní reportérku Alison Parkerovou a kameramana Adama Warda. Krátce poté se hlavní podezřelý, Vester Lee Flanagan II. alias Bryce Williams, na útěku zabil v autě ZDE. Ale ještě předtím odeslal redakci ABC News "manifest", jak se v poslední době stává u vrahů zvykem ZDE. Podle něj vraždil proto, že se chtěl pomstít za rasovou a sexuální diskriminaci - a také za střelbu jiného šílence, Dylanna Roofa, který v charlestonském kostele Emanuel African Methodist Episcopal Church zabíjel Afroameričany s cílem vyvolat rasovou válku.

S takovými lidmi jako Vester Lee Flanagan II. na své straně má Roof slušnou šanci, že se mu záměr podaří.

Flanagan je homosexuální Afroameričan, který si stěžuje na údajnou diskriminaci v zaměstnání. Býval televizním reportérem. Tvrdí ovšem, že ho přitom diskriminovali současně černí muži a bílé ženy. A kromě toho líčí, jak se po charlestonském masakru v druhé polovině června rozhodl, že zabije také. Tvrdí, že mu to nařídil "Jehova". Obě jeho oběti i třetí člověk, jehož zranil, patří k většinovému bílému obyvatelstvu. Parkerová měla údajně bývalého kolegu zesměšňovat.

Na sociálních sítích se začíná debatovat o tom, zda byl nebo nebyl Flanagan diskriminován, případně zda to něco vypovídá o "poměrech" v americké společnosti. To je však, nezlobte se, za daných okolností zcela uhozená debata.

Když si dáte práci, u mnoha vlivných rasistů naleznete nějakou historku, která zformovala jejich ideologické vidění světa - na rozdíl od následovníků, kteří oproti svým idolům naopak osobní zkušenost s jinou "rasou" často zcela postrádají. Francise Parkera Yockeye kdysi parta černých gangsterů vytáhla z auta a zmlátila tak, že přišel o zuby. Mezi touto zkušeností a rozhodnutím obnovit nacismus, navázat spojenectví s východním blokem proti Západu a zasvětit život "boji proti Židům" však neexistuje žádný vztah logického vyplývání - ty dvě věci spojuje pouze zející propast šílenství, neboť jen ono dokáže od jednoho osobního ostnu přejít k zatracení několika "cizích" ras, stamiliónů lidí.

Flanagan se od Roofa, který zanevřel na někdejší černé přátele poté, co mu jeden z nich přebral dívku, v zásadě nijak neliší. Také on spěchal odvodit z osobní bolístky závěry týkající se "rasy". Také on hovoří o rasové válce. Jsou to spojenci na různých stranách pomyslné fronty. Jejich přepjatosti se navzájem podporují. Pokud tuto alianci bílých a černých šílenců zavčas někdo nezastaví, padne v USA monopol státu na legitimní užití násilí, jeden z hlavních pilířů civilizovanosti, a nastane éra kmenové krevní msty.

Vyražené zuby Francise Parkera Yockeye, rozbitý vztah Dylanna Roofa i diskriminace Vestera Lee Flanagana II. jsou věci politováníhodné, ale lidské - příliš lidské. Dozajista nestojí za to, aby se kvůli nim lidé na potkání zabíjeli.

0
Vytisknout
2097

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2015