Reálnou hrozbou globální ekonomice je čínské kvantitativní zpřísňování

28. 8. 2015

Investoři se neshodují v tom, jak velkou hrozbu představuje Čína pro globální ekonomiku. Možná ale sledují nesprávné indikátory.

Čínský akciový trh se po rekordním růstu v červnu hroutí, zatímco ekonomická data indikují, že cíle v podobě 7 % růstu HDP letos nebude dosaženo.

Více než na různých metrikách však záleží na tom, že Čína plánuje převést svou ekonomiku na model poháněný především vnitřní spotřebou a investicemi na akciovém trhu.

Jak realizovat zmíněnou strategii, zejména omezit nákupy zahraničích dluhopisů, je otázka, která bude mít větší dopad, než cokoliv jiného.

Podle expertů to na čem záleží nejvíce není ani výprodej čínských akcí, ale ani slabost měny. Nejdůležitější bude osud čínských rezerv v zahraničích měnách a dopady na globální likviditu.

V roce 2003 Čína zahájila program akumulace rezerv v hodnotě 4 bilionů dolarů, což překonává americký program kvantitativního uvolňování v hodnotě 3,7 bilionů dolarů. Během tohoto období se objem amerického dluhu v čínské držení zvýšil desetkrát. Tak Čína překonala Japonsko v pozici největšího držitele amerického dluhu.

Nicméně situace se mění. Čína devalvovala měnu, což jen v srpnu způsobilo únik kapitálu v objemu 200 miliard dolarů. Dále bránila postavení své měny, mj. prodejem rezerv v zahraničních měnách. A tento proces bude zřejmě pokračovat.

Prevence čínské hrozby by musela znamenat jednu ze tří věcí. Centrální banka by buď musela spustit masivní program kvantitativního uvolňování, další centrální banky by musely kompenzovat čínské chování, nebo by se muselo objevit více důvěry v čínský růst.

Čína nyní představuje 16 % globálního HDP a během pár let by měla předběhnout USA v roli první světové ekonomiky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2994

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2015