Konec věku automobilů: Města se zbavují automobilové dopravy

29. 4. 2015

Střed města Lyonu, u řeky Rhony.

Zatímco je Praha, která má vynikající integrovaný systém veřejné dopravy, každodenně ucpávána idioty, kteří jezdí se svými automobily do města, vytvářejí obrovskou míru znečištění ovzduší (v Praze se strašně práší) a blokují volný průjezd pro tramvaje a autobusy (zatímco městští radní proti tomu nedělají nic), mnoho měst po celém světě dospělo k názoru, že je daleko efektivnější mít ve městech daleko menší počet aut. Celosvětově tak dochází k radikálním změně v životním stylu měst. Co je důvodem?

Gilles Vesco tomu říká "nová mobilita". Je to vize měst, v nichž jejich obyvatelé už nepoužívají vlastni soukromé automobily, ale spoléhají na veřejnou dopravu, sdílené automobily a jízdní kola, a především na data ze svých mobilních telefonů, získávaná v reálném čase. "Cílem je změnit rovnováhu ve veřejném prostoru a vytvořit města pro lidi," říká. "Bude méně znečištění, méně hluku, méně stresu. Bude to město, v němž bude možné daleko příjemněji chodit pěšky."

Vesco, politik, který je odpovědný za udržitelnou dopravu ve francouzském městě Lyon, hrál čelnou roli před deseti lety při zavádění městského systému veřejných jízdních kol. Ten systém od té doby napodobilo mnoho měst po celém světě. Nyní je však Vesco přesvědčen, že pravidla hry změnila digitální technologie. Ta umožní radikální odklon od užívání automobilů. "Někteří sociologové poukazují na to, že informace o mobilitě je 50 procent mobility. Automobil se stane doplňkem chytrého telefonu."

V Lyonu se rozšiřuje systém veřejných jízdních kol a vznikají automobilové kluby, které používají elektrická vozidla. Vznikla "platforma spolupráce", kdy lidé vyhledávají automobily, které jedou jejich směrem, aby se jimi nechali svézt. Už není zapotřebí, říká Vesco, aby člověk, který žije v Lyonu, vlastnil auto. Sám žádné nemá.

Počet aut, jezdících do města Lyon, za posledních 10 let poklesl o dvacet procent, i bez zavedení poplatku za vjezd do města. Vesco z města odstraňuje parkoviště a namísto nich otevírá parky pro pěší.

Příklad Lyonu napodobuje britské město Birmingham, které zavádí nový projekt Birmingham Connected, jehož cílem je během nadcházejících dvaceti let snížit závislost lidí na automobilech.

"Multimodální" a "interkonektivita" jsou nyní slova, která používají všichni urbanisté. Mnichovští urbanisté vysvětlují, že obyvatelé tohoto města v budoucnosti už nebudou muset používat automobily. Normou se stanou jízdní kola a efektivnější veřejná doprava. Pro občasné jízdy mimo město si občan může automobil najmout, anebo využít automobilového klubu. Všichni dnes citují statistiku, že váš automobil vám stojí před domem po dobu 96 procent jeho života v nečinnosti, jen tam tiše ztrácí na hodnotě. Musí existovat efektivnější způsob, jak využívat automobily. Používat automobilu jen 7 hodin týdně prostě nestačí.

Jinou zajímavou statistiku přinášejí automobilové kluby. V automobilovém klubu slouží jediné auto šedesáti lidem.

Inteligentní politiku veřejné dopravy má už dlouho Londýn. Ten už řadu let účtuje soukromým automobilům poplatek za vjezd do centra a má kvalitní integrovaný systém veřejné dopravy. Za posledních deset let přešlo devět procent uživatelů automobilů v Londýně na veřejnou dopravu. Londýn obrovskou měrou investuje do veřejné dopravy. Za posledních deset let došlo v centru Londýna k poklesu počtu automobilů o 30 procent. Počet automobilů vjíždějících do města dramaticky poklesl nejen kvůli vybíranému poplatku, ale i proto, že Londýn odebírá prostor automobilům a dává ho jízdním pruhům pro autobusy, pěším a cyklistům.

Mnoho urbanistů nyní předpovídá, že obyvatelé měst prostě nebudou mít v budoucnosti místo pro parkování svých osobních automobilů. Stavebníci, budující nové domy a byty, tím byli zpočátku znepokojeni, ale pak si uvědomili, že pro mladé profesní specialisty, kteří se budou do jejich bytů stěhovat, to není problém.

Komunální úřad v londýnské čtvrti Hackney je hrdý na to, že více než 15 procent jejích obyvatel dojíždí do práce na kole. "Vytváříme prostředí, v němž je jednodušší pro obyvatele jet na kole, anebo veřejnou dopravou." 65 procent obyvatel čtvrti Hackney nyní nemá soukromý automobil.

Model těsnějších měst, méně závislých na automobilech, se stává v rozvinutém světě přijatou konvencí.

Rikhard Manninen předpovídá, že Helsinki se stanou městem zcela bez automobilů. Nebude se ani dojíždět do práce z předměstí. Manninen chce vytvořit město s celou řadou center, kde lidé budou pracovat, žít, nakupovat a trávit volný čas. Omezí to dopravní zácpy a vznikne celá řada dynamických, efektivně organizovaných poloautonomních urbanistických celků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
12086

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2015