Válka s Íránem by mohla zabít tisíce amerických vojáků

10. 4. 2015

čas čtení 5 minut

V příspěvku pro Washington Post 13. března zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik sdělil Americe, že jedinou realistickou volbou jak zabránit Íránu v získání jaderných zbraní by bylo bombardovat Írán. 26. března bývalý velvyslanec při OSN John Bolton zopakoval tento argument pro New York Times pod přímočarým titulkem "Abychom zastavili Írán, bombardujme, bombardujme Írán", píše bývalý zpravodajský důstojník Michael Cummings.

Ani jeden z nich nezmínil primární náklady, které by Amerika v takové válce nesla: Mrtvé vojáky, námořníky, letce a námořní pěšáky.

I když by USA velmi pravděpodobně válku s Íránem vyhrály, mohlo by to snadno stát desítky tisíc amerických životů. Každý obhájce války - od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přes Muravchika až k Boltonovi - by neměl jen tak mluvit o zahájení války; měli by uvést náklady, patrně tisíce mrtvých Američanů, které by vítězství vyžadovalo. Jako veterán nasazený v Afghánistánu i Iráku, který ví, že v těchto dvou válkách zemřelo přes 6 000 Američanů, si nemyslím, že to je příliš náročný požadavek.

Ano, válka s Íránem si může vyžádat tisíce amerických životů. V roce 2012 jsem publikoval pojednání nazvané "náklady na válku s Íránem: Zpravodajská příprava bojiště" ZDE, kde jsem využil svých zkušeností bývalého armádního zpravodajského důstojníka, abych popsal možné volby Íránu ve válce s USA. I když Írán patrně nemůže "porazit" Spojené státy, může zabít velký počet amerických vojáků a civilistů. Může to udělat v řádu týdnů. A to je něco, o čem se jestřábové nikdy nezmiňují.

Jak by mohla válka s Íránem zabít 10 000 amerických vojáků? Poté co posledních 30 let studoval USA, Írán se poučil: Každý kdo bojuje s USA tradičním způsobem prohraje. Írán by použil asymetrickou taktiku, včetně levných, lehkých zbraní, aby porazil dražší, těžší americké konvenční zbraně, a vedl válku na mnoha frontách. Například...

...Írán by mohl potopit americkou letadlovou loď. Během operace Praying Mantis v roce 1988 zjistil, že má malou naději na konvenční porážku U.S. Navy. Místo toho by použil střely s plochou dráhou letu umístěné na pobřeží, rychlé útočné čluny, miniponorky, torpéda, miny a dokonce sebevražedná plavidla, aby poškodil, podpálil nebo potopil tolik amerických lodí, kolik je možné. Jeho námořnictvo nemůže naše porazit, ale může způsobit během pár hodin tisíce ztrát na životech.

...Írán může odpálit balistické rakety na naše základny na Blízkém Východě, od Afghánistánu přes Kuvajt, Katar, Bahrajn až po Irák. Může odpálit balistické rakety na Izrael nebo dokonce jižní Evropu. Írán má největší arsenál balistických raket na Blízkém východě. Většina těchto raket není příliš přesná, ale stejně mohou zabít stovky lidí, pokud dopadnou na populační centra nebo plné vojenské základny.

...Írán může zahájit teroristické útoky. Financoval nepravidelné povstalecké skupiny (jako Hizballáh) po celém světě. Může podnítit tyto typy jednotek, aby zaútočily na Zelenou zónu v Iráku, kde se stále nachází tisíce amerických diplomatů a civilistů. Může využít prostředníků k vedení teroristického tažení po celém Blízkém východě. A i když si myslím, že to není pravděpodobné, může využít prostředníků k pokusu o útok na Američany nebo Evropany na jejich domácí půdě.

...A Írán může konflikt eskalovat. Může dočasně uzavřít Hormuzský průliv a zvednout ceny benzínu. Může podnítit šíitská povstání v zemích ovládaných sunnity, jako je Bahrajn nebo Saúdská Arábie, což by způsobilo nepokoje ve státech produkujících ropu.

Avšak jedna možnost mě znepokojuje víc než všechny ostatní: Pokud by Írán vyprovokoval USA k invazi. Írán ví, že invaze by patrně způsobila největší americké ztráty od dob Vietnamu. Co do velikosti i obyvatelstva je Írán větší než Irák a Afghánistán dohromady. Má také lepší nepravidelné jednotky než obě tyto země. Stručně řečeno, pozemní invaze by se rychle stala katastrofou.

Každý kdo se přimlouvá za válku by měl odpovědět na nepříjemné otázky. Vyzývám všechny novináře z každé zpravodajské sítě, aby položil jednu nepříjemnou otázku, kterou jsem zmínil výše: Kolik životů by to stálo? Jako voliči si zasloužíme vědět, kolik životů jsou někteří učenci a politici ochotni obětovat, aby zabránili Íránu získat jadernou zbraň.

Podle mé analýzy jsem přesvědčen, že každý učenec zastávající se války by měl být připraven přednést následující prohlášení: "Jsem přesvědčen, že válka s Íránem stojí za 10 000 amerických životů." Pokud to nedokážou říci, nejsou dost přesvědčeni o tom, co sami tvrdí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
11752

Diskuse

Obsah vydání | 13. 4. 2015