Lakmusový papírek v Čechách

19. 6. 2014 / Petr Sak

Dokonalým indikátorem jedné chemické vlastnosti je lakmusový papírek. Nejenže je přesně definováno, co lakmusový papírek měří, ale i míra této vlastnosti - záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů (pH).

Lakmusový papírek a jeho mimořádná vlastnost měřit jednu kvalitu látky mne napadla v posledních dnech v souvislosti s návštěvou profesora Noama Chomského v Čechách a na Moravě. Nejdříve mne překvapila "odvaha" České akademie věd, pozvat pro západní diskrétní a obslužnou elitu kontroverzního intelektuála. V živé paměti ještě máme zrušení semináře kontroverzního židovského politologa Normana Finkelsteina o holocaustu pár hodin před jejím začátkem na pokyn tehdejšího premiéra Jana Fišera. Ukázalo se, že proklamovaná nezávislost vědců a vědeckých institucí a skutečná nezávislost jsou dvě různé věci.

Stačilo několik vystoupení Noama Chomského a ve všech médiích, tištěných i elektronických se objevily reakce, překvapivě velmi podobné. ( Něco zcela jiného byl Hyde Park v ČT 24. ČT zde překročila sama sebe, jakoby vysílala jiná televize). V čem se shodovaly? Především obecnými kvalitami ohlasů, které charakterizovala žlučovitost, agresivita, hloupost a primitivnost. Vesměs chyběla věcnost, kritická, ale věcná polemika s tím, co Noam Chomský na přednáškách říkal.

Navzdory rozmanitosti těchto autorů, kterými jsou politici, novináři, psychiatr, sociolog atd., působí, jakoby vylezli ze stejné žumpy. U některých mě kvalita ohlasu nepřekvapila, protože autor svou kvalitu prokazuje v médiích opakovaně. U některých pro mne byla kvalita ohlasu překvapením u dalších přímo šokem. Je pro mne nepochopitelné, jak sociolog, který svou kvalitu prokázal v řadě publikací, je schopen napsat něco takového.

Samozřejmě, že nejsem proti kritice a to kohokoliv, včetně prof. Noama Chomského. Vždyť od renesance, kdy se utvářel moderní Evropan, patří kritické myšlení, právo pochybovat o čemkoliv, k vlastnostem, tvořícím identitu Evropana. Tendence právní normou určovat, o čem nesmí člověk pochybovat, jaký má mít názor a co nesmí kritizovat vrací západní civilizaci zpátky ke katolické inkvizici.

Stejně jsem skeptický a ostražitý vůči proklamacím "nejvlivnější intelektuál" planety. Zní mi to podobně jako nejkrásnější žena planety. Správné by bylo tvrzení, porota považuje většinově tuto dívku ze skupiny posuzovaných dívek za nejhezčí. Krása ženy je konstrukt v mysli muže a výroky o nejkrásnější dívce má pouze komerční a marketingový charakter. Také se nabízí otázka, z jaké definice vlivu vychází ti, kteří mluví o Noamovi Chomském jako o nejvlivnějším intelektuálovi, a jak je tato definice operacionalizována a jak proběhlo měření, z něhož vyšel Noam Chomský jako vítěz?

Vraťme se však k ohlasům v médiích a k jejich autorům. Nejde pouze o kvalitu ohlasů, ale zajímavá je jejich shoda, jednota v primitivismu a sprostotě. Čím je tvořen tento společný jmenovatel autorů? Z možných vysvětlení uvádím tři. První, nejméně pravděpodobné vysvětlení, autoři dostali explicitně zadání k napsání takového článku. Druhé vysvětlení, servilita k moci, autoři se chtějí zalíbit mocenské elitě článkem, o kterém předpokládají, že se mocným bude líbit a tím posílí svou profesní a politickou pozici.

Třetí vysvětlení, Noam Chomský působí v Česku jako psychosociální lakmusový papírek. Jako v chemii se lakmusový papírek zabarví a tím označí vlastnost látky, tak Noam Chomský odkryl "jakousi" vlastnost určitých lidí v české společnosti. "Lakmusový papírek Chomský" odkryl vlastnost "x", a tím označil vyhraněnou skupinu lidí, kterou dělí od normálních lidí ostrá hranice. Ač o této "x" vlastnosti přemýšlím řadu dní, nepodařilo se mi ji obsahově vymezit. Co je to za vlastnost, nevíte?

PS. Text vznikl předtím než jsem se seznámil s textem Jiřího Přibáně, který se vymyká kontextu mého článku.

0
Vytisknout
8384

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2014