Pořád bojujeme v minulých válkách
11. 8. 2013 / Josef Praks
Blížící se volby sleduji s mimořádně smíšenými pocity. Je jistě dobře, že volby (vůbec) budou. V demokracii nelze jinak řešit politickou krizi, než novým rozdáním karet. Leč může rozdáváním stále stejných karet vzniknout nová hra? Česko má velkou zkušenost v tom, že ve volbách se bojují minulé války. Bojuje se, aby se něco, někdo - nevrátilo, aby se zamezilo návratu: pravice, levice, řemdihu, Říma, sudlice (dle naturelu "kluka z plakátu").
Kdy budeme řešit problémy, jimž čelíme už teď a které na nás čekají za týden, rok, deset či padesát let?
>
Namátkou: tristní stav vzdělávání a školství obecně, řízení krajiny, hydrologie, rozpad odvětví průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, trvalé omezování zdravotní péče, rozpad českého lázeňství pro české "křížkové" pacienty, rozval zemědělství, vznik celých rozsáhlých regionů, jimž hrozí ghettoizace velkých rozměrů.
(Zachytil jsem pošklebování tisku nad krachnuvším Detroitem, ale nadcházející krach Moravskoslezského kraje zasahující 2.5 milionu lidí nikomu za rozsáhlé analýzy a hlavně recepty "co s tím - jak z loje", nestojí...).
To, že tyto problémy nejsou napsány na billboardech a nekřičí na nás z palcových titulku tabloidů a oligarchy vlastněných "seriózních" novin neznamená, že neexistují, nebo - že na nás s plnou silou neudeří.
Co budeme dělat, až tato situace nastane?
Budeme plakat, že nás spojenci zradili, unie odkopla a v dalších volbách se vymezíme ... proti návratu těch, "co to způsobili"?
Hlasovat proti nestačí.
Jen odstranit a zabránit v návratu tomu, co bylo - nestačí.
Musíme vědět - čemu čelíme teď a jak se popereme s tím, co přichází. Koho - kým a proč nahrazujeme. A hlavně, jak budeme postupovat dál.
Osobně moc děkuji Britským listům, že jako jediné periodikum v ČR tyto otázky vytrvale klade a hledá na ně odpověď.
A co náš "národ"? "Národ" se baví a čte "hromy-třesky-plesky" s osudy nebohé nemocné osoby a vtipkuje:"Koho budeš volit?
To je jasné - komunisty. Jen ještě nevím, v které straně..."
Podle mě je pro nás vitálně nutné vystoupit ze zastydlé skořápky švejkování, staročeské pasivní rezistence a aktivizovat občanskou společnost. Vysvětlovat, apelovat, přesvědčovat. Jinak nemáme na žádné mapě místo.
Obsah vydání | 14. 8. 2013
-
14. 8. 2013 / Google: "Uživatelé Gmailu nemohou očekávat soukromí"
-
14. 8. 2013 / Bohumil Kartous Jak rozvíjet média veřejné služby
-
14. 8. 2013 / Boris Cvek Jak nás česká pravice táhne na Východ
-
14. 8. 2013 / Radim Hreha Na Babišovy lepší časy
-
14. 8. 2013 / Jan Čulík Nadační fond na pomoc lidem semletým dnešní dobou?
-
13. 8. 2013 / Ondřej Lánský O čem není třeba vůbec mluvit
-
14. 8. 2013 / Nadřazený rasismus na serveru IDnes
-
13. 8. 2013 / Boris Cvek O filozofii přírodních věd
-
14. 8. 2013 / Daniel Veselý Šovinismus Martina Putny
-
14. 8. 2013 / V eurozóně končí hospodářský útlum
-
13. 8. 2013 / Zmařený brigádnický sny o práci ve Spojeným království
-
13. 8. 2013 / Tak to je jasná hrozba, když to bude levice
-
13. 8. 2013 / Kultura agresivní šikany v letecké společnosti Ryanair
-
13. 8. 2013 / Čínu ohrožuje obrovská realitní bublina
-
13. 8. 2013 / Uwe Ladwig Nikdo se nebude zajímat o české zájmy
-
13. 8. 2013 / Začíná Amerika stíhat novináře?
-
13. 8. 2013 / K základnímu nepodmíněnému příjmu
-
13. 8. 2013 / Michal Rubáš Zachraňme manažery
-
12. 8. 2013 / Milan Daniel Alternativní fórum v Pardubicích
-
12. 8. 2013 / Leopold Kyslinger Jak dál?
-
11. 8. 2013 / Josef Praks Pořád bojujeme v minulých válkách
-
11. 8. 2013 / Václav Adam Zásadní ideový střet v sociální demokracii?
-
11. 8. 2013 / Marek Řezanka Kdo za demokracii (ne)bojuje
-
9. 8. 2013 / Hospodaření OSBL za červenec 2013
Diskuse