Kdo za demokracii (ne)bojuje

11. 8. 2013 / Marek Řezanka

Kdo by byl čistě závislý na informacích mainstreamových médií, které by nekriticky přijímal jako Písmo svaté, mohl by nabýt dojmu, že problémem (dokonce jediným) demokracie v České republice je osoba prezidenta Miloše Zemana.

Vlastně ne. Většina médií nám podsouvá tři nebezpečí, proti nimž je třeba zaměřit naši pozornost.

Dozvídáme-li se o kriminalitě, potom takovým způsobem, abychom se začali dělit na "my" a "oni" s tím, že "my" jsme pouze v roli obětí -- a "oni" výhradně agresory. Takovýto neprofesionální falešný obraz reality potom vede -- jak jinak -- k rozdmýchávání nenávist na obou stranách. Aspoň se tak odkloní pozornost od jiných problémů.

Hrozbou demokracie jsou potom -- světe div se -- policie a státní zástupci. Stávají se z nich totiž -- v řeči těchto médií - "pučisté", "totalitáři". V tuto chvíli by ale média měla poskytnout výkladový slovník svého pojetí "demokracie", kterou vůbec ze všech nejvíce má podlamovat prezident republiky (kterého si vybrala většina "pomýlených" voličů).

Za dveřmi máme s největší pravděpodobností předčasné volby -- a tak už se nám šikují všichni ti, kteří by se rádi dostali na výsluní. Do náručí si padnou i dvě "nové" tváře, Okamura s Babišem, ač jeden je jasným představitelem stávajícího systému -- a druhý má přicházet s alternativou vůči němu. Ovšem, voliči již v historii voleb zbaštili jiné navijáky -- tak proč ne tento.

Nejdojemnější předvolební scénu ale zřejmě obstará boj TOP09 za "zachování parlamentní demokracie". Zřejmě té, kde se ani přestávka nedrží, kde se političtí oponenti neberou vážně a kde slovo kompromis neexistuje, pokud "většina patří nám".

Když K. Schwarzenberg prohrál ve druhém kole prezidentských voleb, vzkázal svým voličům, že se snad sejdou v "lepších časech". Definice "lepších časů" je vcelku jasná -- až se dostane TOP09 opět k moci -- a až nebude možné, aby nějaké nezávislé policejní vyšetřování dostalo zelenou. Takováto vyšetřování totiž nesmírně poškozují naši "demokracii" a zpochybňují okolnost, že poslanec si připadá jako nedotknutelný bůh, který na půdě Sněmovny může téměř vše.

"Lepší časy" mají být v podstatě zakonzervováním "statu quo", starých pořádků, kdy udělování politických trafik patří k běžné a zcela standardní politické kultuře v zemi, a kdy vládní politici mají mít "klid na práci" (kdy už toto tady bylo?).

Zatímco většina mainstremových médií papouškuje moudra jedné strany, aniž pátrá po nějaké obecně platné normě, měli bychom se ptát, co je vlastně oním bojem za "parlamentní demokracii" myšleno.

Že prezident republiky dotlačil Sněmovnu v době krize k jejímu optimálnímu řešení a k vypsání předčasných voleb, lze asi za nedemokratický počin vydávat jen stěží. Takže, co nám zbývá?

Samozřejmě vyšetřování rozsáhlé korupční kauzy, která má sahat do nejvyšších pater politiky. Kalousek, který se do policie obul už například v kauze CASA -- a následně požadoval hlavu expolicejního prezidenta Lessyho, nyní brojí proti Ištvanovi a bez důkazů osočuje prezidenta republiky, že snad stojí za celým "spiknutím" proti čestnému a ušlechtilému Nečasovi a dalším. Média samozřejmě mlčí, na prezidenta může útočit kdo chce a jak chce.

Možná by ale nebylo od věci připomenout, že prezident republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil ČR. A že by se tedy měl zabývat všemi bezpečnostními riziky, které zemi mohou hrozit.

Podíváme-li se na stránky Ministerstva vnitra ČR, dočteme se mj.:

"Prezident má možnost účastnit se zasedání vlády, vyžádat si od ní a od jejích členů informace a projednávat s vládou nebo s jejími členy záležitosti, které patří do jejich působnosti. Totéž platí pro jednání parlamentu. Podle ústavního zákona o bezpečnosti má prezident právo účasti na schůzích BRS (Bezpečnostní rady státu), právo vyžadovat od BRS a jejích členů zprávy a projednávat s BRS nebo s jejími členy otázky spadající do jejich působnosti.

Podle § 8 zákona o zpravodajských službách podávají zpravodajské služby prezidentovi republiky jednou za rok a kdykoli o to požádá zprávy o své činnosti. V případech zjištění, která nesnesou odkladu, předávají zpravodajské služby informace prezidentovi republiky bezprostředně. Prezident republiky s vědomím vlády ukládá úkoly zpravodajským službám v mezích působnosti těchto služeb.

Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů se u Bezpečnostní informační služby (BIS) uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zpravodajské styky a informace (ÚZSI) a Vojenského zpravodajství (VZ) prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací v případě zjištění, která nesnesou odkladu, se tak může stát i jen s vědomím ředitele BIS nebo příslušného ministra.

Vláda a prezident ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Prezident republiky se nechal slyšet, že korupční kauza, kterou nyní policie řeší, je většího rozsahu a je potřeba počkat, dokud nebude dotažena do konce, což by mělo trvat už jen chvíli: "Za prvé, nejedná se jenom o kauzu Nagyová a spol., jedná se o širší kauzu, která se týká krytí některých nezákonných obchodů a veřejných zakázek politickou sférou. Řekl jsem ve Sněmovně, že jsem byl ujištěn, že toto vyšetřování bude trvat několik týdnů, a z tohoto ujištění vycházím."

Informace, které má k dispozici, vyhodnotil jako závažné -- a právě na základě těchto informací nechtěl dovolit vládě s křehkou většinou 101 hlasu (ukázalo se, že ani těch 101 hlasů neexistuje), aby se po svém pádu znovu ucházela o moc -- a mohla průběh vyšetřování ovlivňovat, či ho přímo mařit. Ivo Ištvanovi vyjádřil symbolickou podporu, což byl v atmosféře honu na čarodějnice, který některá média v souvislosti s vyšetřováním spustila, velmi potřebný signál. Jenom obtížně v tomto počinu někdo může hledat nějaké podezřelé machinace. Proč tedy M. Kalousek tolik soptí? Bojí se snad něčeho, co ovšem v žádném případě nesouvisí s osudem parlamentní demokracie?

Že by snad hrozilo, že si prezident republiky bude dělat nějakou svoji politiku natruc stranám -- před čím většinou varuje "hlavní obránce zájmů sociální demokracie" -- jak jinak, nejde o nikoho jiného než o M. Kalouska, vyvrací M. Zeman v rozhovoru pro Právo ze dne 8. 8. 2013. Na otázku, koho je ochoten jmenovat budoucím premiérem, odpovídá: "Měl by to být člověk, kterého mi ta strana jako premiéra doporučí." Hlavní slovo má mít tedy strana, nikoli prezident republiky.

Přesto se zde najdou jedinci, kteří ho div nepřirovnávají k Hitlerovi. Je pak třeba se tázat, čeho se tito lidé obávají -- a co je k podobným tvrzením, hraničícím se šířením poplašné zprávy a hrubou urážkou na cti, motivuje.

Je vcelku jasné, s čím půjde do voleb TOP09. Po strašení Řeckem a rozesíláním složenek, jak jsme strašlivě zadluženi, již pro jistotu žádné složenky rozesílány nebudou. Muselo by totiž na nich stát, o kolik je na tom státní dluh po vládě TOP09, ODS a nikým nevoleného subjektu LIDEM, který se nakonec rozpadl, hůře. Koho takzvaně nešlehlo při předvolební akci M. Kalouska v minulých volbách, o toho by se mohl pokusit infarkt nyní.

Ne, tentokrát se TOP09 s pomocí médií vyzbrojí argumentem, že zachraňuje jako jediná strana demokracii v zemi. "Ještě před časem jsme plánovali, že bude naším hlavním mottem, že jsme evropská strana. To ztratilo na aktuálnosti. Teď budeme říkat, že jsme jediná strana, která se jednotně postavila prezidentu samoděržavnému", sdělil veřejnosti K. Schwarzenberg v rozhovoru pro Právo s názvem "Pan prezident mě hodně motivuje jít zase do toho a dělat mu opozici" (Právo, 9. 8. 2013).

Škoda, že K. Schwarzenberg nedefinuje, v čem se pan prezident Miloš Zeman (který zatím podle Rychetského nejednal nikdy v rozporu s Ústavou) chová samoděržavně. Asi že zabránil v samoděržaví těm, kteří ani po pádu své vlády na základě skandálu, který nemá v dějinách země obdoby, nechtěli připustit, že by již neměli mít politickou moc -- a že se zasloužil o to, že Sněmovna vyřešila situaci nakonec v rámci demokratických mantinelů nejlepším možným způsobem.

V Bezpečnostní strategii České republiky 2011 se mj. píše o Organizovaném zločinu a korupci:

"Širší rozměr získává v současném bezpečnostním prostředí organizovaný zločin, který prostřednictvím obchodních i osobních vztahů překračuje hranice států. Narůstá schopnost kriminálních sítí narušovat instituce a hodnoty právního státu, infiltrovat orgány státní správy a ohrožovat bezpečnost občanů. Často se tak děje prostřednictvím korupce. Organizovaný zločin společně s korupčními praktikami může nabýt podoby vlivových, klientelistických, nebo korupčních sítí a vést k podkopání samotných základů společnosti.

Výsledkem může být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování veřejných institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek a destabilizace státu. Nejasná hranice mezi politickou a kriminální motivací živenou korupcí navíc často vede k propojování struktur organizovaného zločinu s teroristickými sítěmi."

Počkejme si tedy na výsledky rozsáhlého policejního vyšetřování a buďme imunní k neopodstatněné hysterii, že snad pan prezident je zlý autoritář, který zrušil parlament a ujal se absolutistické vlády s rudou hvězdou na čele. Není tomu tak. Spíše se ptejme, proč komu stojí za to šířit podobné nepravdy, a jak to, že média k takovému jednání povětšinou mlčí.

Možná se pak konečně vyjasní, kdo za demokracii rozhodně nebojuje.

0
Vytisknout
7229

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2013