Je šílené, že se v ČR na kulturní diplomacii programově kašle...

12. 8. 2013

Z diskuse na Facebooku k článku Jana Čulíka "Vystupme už, proboha, z ghetta"

Zdeněk Kropáček: Problém bude v tom, že naši politici se na něco takového necítí. Mluví jenom ke svému předem mediálně zpracovanému publiku. Jestliže nehájí národní zájmy v politice, nebudou je hájit ani mediálně, kde jim hrozí, že je nějaký necvičený cizí novinář zesměšní. Nemáme politiky vzdělané na evropské úrovni, jsou to jen partajní funkcionáři, kteří nic v životě nedělali. Zdá se, že je zajímá jen to, na čem se dá zbohatnout, nebo kde se dá něco ukrást.

Veronika Sušová-Salminen: Jen bych k tomu dodala Janu Čulíkovi, že kulturní diplomacie byla za Masarykova Československa poměrně hodně prosazovaná ze strany Zamini a Beneše, ale nebylo to nic platné. Otázka je, jakou kulturní diplomacii - vyprávění o tom, že "my taky", zřejmě nestačí, musela by obsahem jít proti západním stereotypům resp. Euro-orientalismu a být kombinovaná s aktivním přístupem v EU.

Jan Čulík: Navzdory tomu, že byla samozřejmě úplně jiná doba a lidi byli daleko uzavřenější do svých zemí, daleko miň se cestovalo, Masaryk a Štefánik byli se svou kulturní diplomacií zpočátku neuěřitelně úspěšní. Vidí to každý, kdo zajede do Paříže, kde má dodnes Česká republika asi půltuctu pozoruhodných budov, dnes v podstatě prázdných, a velvyslanectví dvě stě metrů od Eiffelovky. Na Londýnské univerzitě (UCL) založil Masaryk Školu středo a východoevropských studií. V době Mnichova to fungovalo málo, hlavně protože si Masaryk a Beneš předtím rozezlili Brity, kteří zjistili, že jim Masaryk a Beneš při jednáních o poválečném narovnání v Evropě lhali a drasticky snížili počet Němců žijících na budoucím československém území, protože se arogantně domnívali, že si toho Západ nikdy nevšimne, protože "jsou blbí". Masaryk tuhle tendenci měl, chovat se arogantně a výsměšně vůči partnerovi, kterého nepovažoval za sobě rovného, a ono se to pak vymstilo. Člověk se musí vůči partnerům vždycky chovat slušně, brát je vážně. Když cítíte, že vás váš východoevropský partner považuje za blba, nebo vás chce jenom podvést a okrást, protože vás nebere za rovnoprávného člověka, protože o sobě a svých spoluobčanech tvrdí, "kdo tady nežil, tak tomu nerozumí", a není tedy vlastně lidská bytost, nebudete ho taky brát za partnera a přítele.

Veronika Sušová-Salminen: To máte jistě pravdu a o jejich snahách sponsorovat slovanská studia dnes středo-/východoevropská studia vím. Jistě se dá ale říct i to, že základní postoj k tzv. Východní Evropě nebyl u západních velmocí jako Francie a Británie postaven na "rovnosti" ale spíš na pocitu kulturní nadřazenosti. Velmi dobře tohle popsal Argentinec E. Adamovsky, který právě mluví o euro-orientalismu. Ale nejen otázka sudetských Nemců v ČSR stála za tím proč Československo nikdo nepodpořil. Dnes je samozřejmě jiná situace a pro zemi jako ČR je projekt EU i přes všechny nedostatky vitální zájem. O to víc je šílené, že se na to v ČR programově kašle...

Jan Čulík: Právě proti tomu orientalismu by bylo potřeba tu strategii té kulturní diplomacie zaměřit. Jinými slovy, "Podívejte se, váš podprahový dojem, že ve středovýchodní Evropě nemáme záchody ani televizi, je mylný, a nevěděli jste o těchto překvapivých pozitivech, která existují ve střední Evropě a jsou cenné, a vy to vůbec nevíte."

Veronika Sušová-Salminen: Přesně tak. Tak jsem to myslela. Zároveň by se to i lépe pamatovalo, lidi si zapamatují to, co je překvapí.

K tomu dodává čtenářka, která se podepsala jako Jitka: Ježišmarja, běžte s těma kulturníma univerzitníma centrama už do prdele.

0
Vytisknout
3400

Diskuse

Obsah vydání | 15. 8. 2013