Našemu konání buď Boží požehnání

15. 8. 2013 / Pavel Táborský

Podle řady statistik se v českých zemích pohříchu vyskytuje málo praktikujících katolíků. A co horšího, mnozí občané jsou dokonce ateisty. Navíc jsme všichni lidé hříšní a s dodržováním Desatera si většina z nás hlavu příliš neláme. Tudíž je potřebné všechny takto zbloudilé ovečky postupně přivádět do lůna církve a na cestu pravou stále častěji a důmyslněji i prostřednictvím sdělovacích prostředků, neboť účel světí prostředky.

Snad i proto se přičiněním kardinála Duky ocitla naše veřejnoprávní televize v požehnaném stavu. Po nějakém pivu, dálničních úsecích a Bůh ví, čemu ještě, se dostalo nedávno a bez většího zájmu veřejnosti božího požehnání sdělovacím prostředkům, jmenovitě České televizi a to na vlastní přání jejího ředitelství. O přímluvu při této příležitosti poprosili i dva pozoruhodní zaměstnanci této instituce a obrátili tak svůj bystrý pohled od kamery k nebesům. Zajisté s hlubokou a upřímnou vírou v oku.

Nechť ten Nejvyšší jejich prosby vyslyší a vděčné diváctvo bez reptání zkonzumuje další dávku repríz televizních pořadů i nově připravované změny. Mnozí vnímaví už v minulosti zajisté oceňovali vskutku vyvážené zpravodajství a publicistiku ve prospěch bývalých vládních stran.

Jen aby ten, kdo je Nejvýš spravedlivý, se nepozastavil nad servilností a poklonkováním mocným tohoto světa, případně nad přezíravým přístupem k názorům odlišným a aby nepřipomněl svým čerstvě prosebným ovečkám, že pravda a láska je On sám. Zcela určitě pak nesouvisí tento příklon média k církvi se souvislostmi možné donace z pohledu historie tentokrát sice v poněkud v obráceném gardu.

Jedno z Božích přikázání zní, že nelze brát Jeho jméno nadarmo. Do souhrnu všech deseti bylo moudře zařazeno proto, aby odradilo věřící od malicherného obtěžování Pána našeho.

Obracet se proto na nejvyšší instanci za příčinou, aby pivo dobře pěnilo a šlo řádně na odbyt, případně aby se dálnice nezkroutila, je možným porušením tohoto přikázání. Jak dalece je vhodné dovolávat se Boží pomoci v případě stavu sdělovacích prostředků, to určitě v nebi zodpovědně posoudí.

Pracovníci České televize jistě vědí, že koho Pánbůh miluje, toho křížem navštěvuje. Takže všechny problémy, které provázejí jejich snahy o veřejnou službu občanům, nejlépe vyřeší vysoce profesionálním přístupem, s čistými úmysly, bez postranních záměrů, s pokorou a nezaujatým vztahem k různým kategoriím diváků. Zejména k těm, jejichž politické názory a postoje nepatří momentálně k těm žádoucím.

Boží prst by se určitě varovně nepozvedl, kdyby skutečně a bez falše měli v televizi vždy jejich prsty na tepu doby. Hlas lidu je hlas Boží! Proto třeba taková paní Jílková ve svém relaxačním pořadu už nebude nevkusně okřikovat hosty, neboť si vždy připomene, že platí Host do domu, Bůh do domu.

Každý znalec katechismu moc dobře ví, co čeká ty, kteří porušují Boží přikázání. Od pobytu v očistci až po plameny pekelné a věčné zatracení. Zatímco od světských pánů hrozí pouze ztráta prémií a případná výpověď pro ztrátu důvěry. Tudíž se v tomto srovnání jedná vcelku o maličkosti. Teď navíc po zásahu pana kardinála se mohou všichni programoví pracovníci spolehnout na zásah shůry. Neboť když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší.

Co Bůh činí, dobře činí. V době hesel také může k orientaci posloužit i to notoricky známé, že pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. S touto ideovou výbavou budou jistě všichni zaměstnanci televize kráčet směle vpřed do dalších šedesáti let. Jen aby nám všem Pán Rozum a Svědomí ponechati ráčil.

0
Vytisknout
5721

Diskuse

Obsah vydání | 16. 8. 2013