Skutečná změna je zatím zřejmě nemožná

4. 10. 2012 / Boris Cvek

Dovolte, abych se připojil krátce k diskusi mezi Petrem Wagnerem a Uwem Ladwigem. Podle mne v Česku žádná významná politická strana nezažila opravdový trest voličů a pád na dno. KDU-ČSL (ale i ODA nebo Unie Svobody) se rozložila jaksi zevnitř. TOP09 vypadá stále více jako projekt jednoho člověka, kterému mnozí naletěli, na jedno volební období za účelem privatizace státu. Kdyby strany aspoň v preferencích zažily někdy opravdu brutální pád (třeba ODS nebo ČSSD pod 10%), znamenalo by to, že se musí probudit a vnitřně obměnit. Věřil jsem z posledních sil v určitou možnost obměny ODS po nástupu Petra Nečase a hořce jsem se v tom zklamal.

Zatím se zdá, že skutečná obměna je v Česku nemožná. Obě velké strany jsou natolik zprofanované, že v ně snad už opravdu nedoufá nikdo. Co může být ještě horší, je snad hrozba nové opoziční smlouvy nebo nástup nových politických subjektů typu Věcí veřejných. Pro mne je v současnosti asi jediná přijatelná volba Strana zelených. Jistě by bylo dobré, kdyby nějaká taková strana vyhrála krajské volby a způsobila zemětřesení ve stranách velkých.

Jenže to je velice nepravděpodobné. Navíc podobně jako po "sarajevském atentátu" v roce 1997, kdy jsem byl svědkem vášnivých debat o tom, zda Unie Svobody jako alternativa k ODS není vlastně mnohem horší než zkorumpovaná ODS (a nakonec to tak zjevně dopadlo z nástupem Pavla Němce), i dnes může být mnoho pochybností o tom, zda Strana zelených by dokázala zvládnout být alternativou, kdyby získala významnou politickou moc (po sněmovních volbách v roce 2006, kdy jsem ji volil, to podle mne nezvládla).

0
Vytisknout
3664

Diskuse

Obsah vydání | 4. 10. 2012