Ekonomika eurozóny výrazně zpomalila

16. 8. 2011

V článku, který otiskla v hospodářském deníku Financial Times šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde, autorka varovala, že vlády musejí vytvořit rovnováhu mezi škrty a opatřeními na podporu růstu ekonomiky, jinak jejich země upadnou podruhé do hospodářské krize. Lagardová napsala, že "dupnout na brzdy příliš rychle by poškodilo oživení a ohrozilo pracovní příležitosti." Existuje také nebezpečí, že vládní škrty odradí mezinárodní investory.

Úterní hospodářská data pro blok 17 evropských zemí, které tvoří eurozónu, jsou z celé řady důvodů znepokojující. Hospodářská stagnace, která dosud postihovala jen okraje eurozóny, se nyní dostala do jejího samého centra. Francie oznámila, že v druhém čtvrtletí 2011 její ekonomika vůbec nevzrostla, v Německu a v Holandsku ekonomika vzrostla jen o 0,1 procent.

To je vážná věc pro Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Itálii, protože tyto země mohou doufat, že doženou úpadek ekonomického růstu, způsobený hospodářskými škrty, jedině vývozem do bohatých zemí eurozóny. Jestliže to bude nemožné, a úterní data to naznačují, vznikne pro země na okrajích eurozóny další břemeno, posílí se pravděpodobnost, že budou nutné další záchranné balíčky a že se jednotná evropská měna rozpadne.

Není obtížné najít vysvětlení, proč ekonomika v eurozóně stagnuje. Spotřebitelé se dostávají pod tlak rostoucích cen energií a potravin, průmysl má dodavatelské problémy, způsobené cunami v Japonsku a spotřebitelé i podnikatelé ztratili důvěru v ekonomiku, v důsledku neschopnosti vedoucích evropských politiků vyřešit dluhovou krizi.

Ve světle tohoto vývoje se zdá, že bylo rozhodnutí Evropské ústřední banky zvýšit dvakrát během druhého čtvrtletí úrokové míry ne-li vyloženě stupidní, tak aspoń předčasné.

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy po svém setkání v Paříži naléhali na vytvoření jednotnější hospodářské a fiskální politiky v eurozóně. Merkelová uvedla, že další integrace bude "postupný" proces. Oba šéfové států požadují, aby se každé dva roky konala setkání 17 šéfů vlád eurozóny, jemuž by předseda Herman van Rompuy, současný prezident Rady Evropy.

Trhy reagovaly na výsledky setkání Merkelové a Sarkozyho záporně. Někteří investoři očekávali významnější oznámení.

Merkelová opět bagatelizovala možnost, že by vznikly "euroobligace", které by společně garantovalo všech 17 vlád eurozóny. Jejich vznik podporuje George Soros jako zdroj levného financování pro vlády, které se octly v potížích a jako nástroj, který by je přiměl, aby si doma udělaly pořádek. K vydávání obligací však podle Merkelové může dojít až po dlouhém procesu postupného vytváření finanční unie.

Namísto toho Merkelová požadovala, aby byl požadavek na vyrovnaný rozpočet včleněn do ústav všech členských zemí eurozóny.

Merkelová a Sarkozy také požadovali harmonizaci daní v celé eurozóně. Proti tomu se ostře postaví Irsko, kde jsou daně nízké.

Naléhání Německa na rozpočtové škrty po celé eurozóně kritizovali někteří ekonomové za to, že to ochromuje hospodářské oživení.

V článku, který otiskla v hospodářském deníku Financial Times šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde, autorka varovala, že vlády musejí vytvořit rovnováhu mezi škrty a opatřeními na podporu růstu ekonomiky, jinak jejich země upadnou podruhé do hospodářské krize. Lagardová napsala, že "dupnout na brzdy příliš rychle by poškodilo oživení a ohrozilo pracovní příležitosti." Existuje také nebezpečí, že vládní škrty odradí mezinárodní investory.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

0
Vytisknout
3580

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2011