Ruský paradox: producent ropy nucený dovážet benzín

Ukrajina zintenzivňuje dálkové údery na ruské území, zatímco v Azovském moři se zaměřuje na lodě přepravující benzín. Lidé čekají ve frontách a místní úřady jsou nuceny hlásit nedostatek paliva – v některých regionech byl dokonce zaveden zákaz prodeje. S každým dalším dnem pociťují Rusové důsledky „speciální vojenské operace“ stále více.

Ropné rafinerie jako hlavní cíl ukrajinských úderů

Ukrajinská armáda v poslední době zvýšila frekvenci svých úderů na velké vzdálenosti. Za zmínku stojí nedávné útoky na rafinérii v Omsku, která se nachází přibližně 2 500 kilometrů od Ukrajiny. V důsledku toho byla výroba v této rafinérii zastavena. Stejný osud potkal i rafinérii NORSI v Kstově a rafinérii v Saratově, které patří k největším výrobcům benzínu v Ruské federaci. Vzhledem k rostoucímu počtu a frekvenci těchto operací se Kreml potýká s obtížemi při opravách ropné infrastruktury. Současně jsou neustálé nálety významnou překážkou při obnově původních výrobních kapacit.

Kromě toho kvůli útokům dronů zaměřeným nejen na rafinérie, ale i na lodě přepravující benzín, stále trvá nouzový stav na Krymském poloostrově, jelikož místní úřady se snaží dostat blokádu Krymu pod kontrolu, což vede k humanitární krizi. Jen minulý týden Ukrajina zasáhla nejméně 36 lodí směřujících na poloostrov, z nichž 32 patřilo do stínové flotily, která měla zásobovat okupovaný region. Pro Kreml by měly být krymské otázky vnímány jako politický problém. Anexe tohoto regionu se setkala s obrovskou podporou mezi Rusy a nyní ji Vladimir Putin nedokáže ochránit před neustálými ukrajinskými útoky.

V posledních několika měsících Ukrajina uplatňuje opatření známá jako kinetické sankce, která se zaměřují především na ruskou energetickou infrastrukturu a tankery stínové flotily, které se používají k nelegální přepravě ropy mimo režim sankcí G7. Ukrajina tvrdí, že její útoky na ruská palivová zařízení mají omezit schopnost Ruska pokračovat ve válečném úsilí a donutit Moskvu zahájit mírová jednání.⁠

Válka se pro mnoho Rusů přibližuje k domovu – a to nejen na Krymském poloostrově. Nedostatek benzínu nepochybně narůstá a stává se stále větším problémem nejen pro občany, ale i pro Kreml. Podle agentury Reuters pokrývá státní produkce benzínu kvůli útokům z Kyjeva pouze 65 % poptávky. Je zde něco pozoruhodného: Ruská federace, gigant v oblasti fosilních paliv, nedokáže svým vlastním občanům zajistit zdroje nezbytné pro každodenní život.

Důsledky války dopadají na ruské občany

Dalším problémem pro Putina a jeho vládu je skutečnost, že ukrajinské útoky jsou na internetu stále viditelnější. V této situaci tedy nikdo nemůže popřít, že důsledky války jsou stále patrnější. Zejména proto, že existuje specializovaný web, který ukazuje, kde je palivo k dispozici a kde nikoli, a poskytuje tak jasný důkaz o tom, jak nedostatek paliva ovlivňuje každodenní život občanů.

Mnohé online zprávy ukazují řidiče, kteří čekají ve frontách na natankování svých vozidel až 18 hodin. Zajímavé je, že na některých čerpacích stanicích byli k podpoře policistů při udržování veřejného pořádku nasazeni kozáci. K této situaci dochází v černomořském letovisku Anapa.

Kvůli nedostatku paliva v některých oblastech došlo k omezení autobusové dopravy a svozu odpadu. Navíc s blížící se letní sklizní znepokojuje nedostatek benzínu také zemědělce.

Krize s palivem je patrná ve většině regionů Ruska. Za zmínku stojí výzkum CNN, který analyzoval oficiální prohlášení regionálních starostů a guvernérů i zprávy celostátních a místních médií. Podle této zprávy více než 50 ruských regionů oficiálně nahlásilo problémy s dodávkami. Nejméně tři regiony, včetně Irkutsku a Transbajkalského kraje ve východním Rusku, vyhlásily stav zvýšené pohotovosti, což je jen o jeden stupeň méně než výjimečný stav.

V těchto regionech je stále viditelnější sociální nespokojenost; například v Irkutsku policie udělila pokutu čtyřem osobám a obvinila je z přeprodeje benzínu na černém trhu za nadhodnocené ceny. Další incident se týkal 20letého muže, který byl obviněn z prodeje paliva za cenu přibližně čtyřnásobně vyšší než je celostátní průměr. Stojí za zmínku, že podobně jako na Krymském poloostrově zakázaly místní úřady v Irkutsku prodej benzínu v kanystrech komukoli kromě záchranných složek.

Od vývozce ropy k dovozci benzínu – ruský paradox

Kvůli ukrajinským útokům, které způsobily nedostatek paliva, je Moskva nucena zvýšit dovoz benzínu a nafty – vláda tento týden oznámila nárůst dovozu z Běloruska a Kazachstánu. Dodávky benzínu a nafty z Minsku do Ruska dosáhly v červnu měsíčního rekordu, přičemž objemy dosáhly 6 000 tun benzínu denně.

Produkce benzínu je v současné době o 40 000 až 45 000 tun denně nižší, než je potřeba – což představuje nedostatek kolem 35 %. Tento deficit je obzvláště problematický v létě, kdy teplejší počasí vede k častějšímu ježdění autem a vyšší poptávce po palivu.

Ruští politici se snaží současnou situaci nepřehánět a prezentují ji jako náročnou, ale ne kritickou. Minulý týden místopředseda vlády Alexander Novak během televizního přenosu z vládního zasedání prohlásil, že situace s palivem zůstává složitá a že „je zřejmé, že současná situace na čerpacích stanicích vyvolává mezi veřejností obavy.“

Na stejném zasedání Vladimir Putin zdůraznil, že Ukrajina se snaží poškodit ruskou ekonomiku – „ale především se snaží vyvolat ve společnosti pocit úzkosti. Všichni chápeme, že tento cíl je nedosažitelný. Odolnost ruského energetického systému je velmi vysoká – patří k nejvyšším na světě.“ V samostatném projevu uvedl, že Rusko „v současné době čelí určitému nedostatku, i když není kritický“. V návaznosti na své prohlášení o současném nedostatku pohonných hmot také zmínil nutnost výrazně zvýšit výrobu systémů protivzdušné obrany, což ukazuje, jak je Rusko vůči ukrajinské ofenzivě zranitelné.

Jak se Kreml potýká s palivovou krizí

V důsledku kyjevské ofenzívy dronů na ropné rafinerie je Kreml nucen zavádět nová opatření ke stabilizaci situace na domácím trhu.

Tváří v tvář velmi vážné výzvě a s ohledem na rostoucí obavy veřejnosti z nedostatku paliva Ruská federace 8. července oznámila zákaz vývozu nafty, který bude platit do konce měsíce. Kromě toho bylo minulý týden oznámeno, že Rusko zahájilo dovoz benzínu z Indie. Z Nového Dillí bylo zatím dodáno přibližně 60 000 metrických tun. Rusko, jeden z největších světových producentů ropy, se potýká s potížemi při rafinaci dostatečného množství paliva k uspokojení domácí poptávky.

Analytici však uvedli, že náznaky zákazu vývozu nafty byly patrné již minulý měsíc. Podle údajů společnosti Kpler se ruský námořní vývoz nafty a plynového oleje již v červnu propadl, když oproti květnu klesl o 39 % na přibližně 1,8 milionu tun – což představuje pokles o 46 % ve srovnání s 3,35 miliony tun vyvezených v červnu loňského roku. Tento pokles pokračoval i v červenci, kdy ruský vývoz nafty a motorové nafty dosáhl v období od 1. do 8. července v průměru pouhých 214 000 barelů denně, zatímco za celý měsíc červenec 2025 to bylo 793 000 barelů denně a v červenci 2021, před začátkem války na Ukrajině, 842 000 barelů denně.

Kromě zákazu vývozu nafty Putin zmínil, že vláda plánuje zkrátit plánovanou údržbu rafinérií, zvýšit dovoz ze sousedních zemí a možná zvažuje povolení uvádění benzínu nižší kvality na trh za účelem zvýšení dodávek.

Rostoucí výzva pro Kreml

Podle nejnovějšího průzkumu nezávislé organizace Levada Center klesla Putinova popularita na přibližně 74 %, zatímco počet Rusů, kteří se domnívají, že se země ubírá správným směrem, klesl na 52 % z 61 % v květnu. Přesto je stále nepravděpodobné, že by lidé vyšli do ulic.

Zhoršující se ekonomická situace by však měla být vnímána jako velká výzva pro Vladimira Putina. Když se dostal k moci, slíbil ruské společnosti ekonomický růst a obnovení postavení Ruska jako velmoci. Zdá se, že nedostatek prvního z těchto prvků Rusy stále více znepokojuje. Podle agentury Gallup jsou Rusové nyní ohledně stavu své ekonomiky pesimističtější než kdykoli za posledních 20 let, přičemž 60 % respondentů uvedlo, že se ekonomické podmínky v místě jejich bydliště zhoršují.

Přesto však existuje jen málo důkazů o tom, že by se Rusové obrátili proti Putinovi. Naopak, mohl by pociťovat větší tlak na eskalaci útoků proti Ukrajině, ale také na zesílení hybridních hrozeb a útoků proti zemím NATO, zejména na východním křídle aliance. Je třeba zdůraznit jednu věc – Putin zahnaný do kouta není pro Západ dobrou zprávou.

Zdroj v angličtině ZDE