Největší problém Borise Johnsona: jak zabránit rozpadu Británie

7. 5. 2021

čas čtení 6 minut
Foto: Při čtvrtečních volbách ve Skotsku se u volebních místností v Edinburku i v Glasgow tvořily velké fronty


Ve čtvrtek 6. května se v Británii konaly několikeré volby: komunální v Anglii, volby několika primátorů včetně londýnského, doplňovací volby poslance Dolní sněmovny v Hartlepoolu, volby do welšského a do skotského parlamentu.

Z nich nejdůležitější byly bezpochyby volby do skotského parlamentu, které přímo určí, zda se Británie rozpadne. Kvůli covidové pandemii se výsledky hlasování nesčítají přes noc, ale až v pátek a v sobotu přes den, takže si na ně budeme muset počkat.

Skoro jako v nějakých zemích třetího světa byly o volebních místnostní v Glasgow a v Edinburku dlouhé fronty, viz fotografie výše. Co to znamená, nevíme.

 

O problému Borise Johnsona, možná posledního britského premiéra, napsal na Twitteru i na serveru Politica Mutjaba Rahman, politický komentátor z London School of Economics:

Nejdůležitější hlasování je to ve Skotsku. Korupce, covid, dokonce i brexit, to všechno bude brzo zastíněno Johnsonovým nejzávažnějším problémem: jak zachovat existenci Spojeného království. Státní úředníci jsou opravdu velmi znepokojeni. Existuje nějaký plán?


Je téměř jisté, že bude zvolena většina poslanců skotského parlamentu, kteří budou pro nezávislost Skotska. Vásledky se očekávají v sobotu. Pro to, zda skotští nacionalisté získají absolutní většinu (65/129) je pravděpodobnost 50/50 procent.

Stratégové skotských nacionalistů tedy jednají o plánu B: kdyby nezískali většinu. Utvořili by koalici se Stranou zelených, která je také pro nezávislost Skotska. Po posledních volbých ve Skotsku v roce 2016 utvořili skotští nacionalisté menšinovou vládu a při klíčovém hlasování spoléhali na zelené.

Teď se uvažuje o tom, že utvoření koalice, v níž budou zelení zastávat ministerské funkce, vyvine nátlak na Johnsona, protože bude čelit nejen parlamentu, ale i skotské vládě, která bude pro nezávislost Skotska.

Co udělá Boris Johnson? Jeho poradci promýšlejí alternativy. Nejprve bude hrát o čas, bude argumentovat: "Bylo by neodpovědné během covidu odvádět pozornost k referendu o skotské nezávislosti". Nicola Sturgeonová souhlasí - také slíbila, že nebude usilovat o referendum, dokud pandemie neskončí.

Druhou linii obrany bude vrhat na "skotský problém", jak je znám v londýnské vládě, množství peněz. Miliardy na budování silnic, železnice a další infrastrukturu, do skotského zdravotnictví.

Třetí linie obrany: předčasné volby. Pro Johnsona bude jednodušší hrát na čas a odmítnout referendum o skotské nezávislosti do roku 2023 než do roku 2024, kdy se původně měly konat příští britské všeobecné volby. Konzervativci by mohli doufat, že skotští nacionalisté přijdou o křesla v těch volbách do Dolní sněmovny a konzervativci vyhrají na základě programu zachovat Unii.

V podstatě by tak Johnson mohl tvrdit, že jeho mandát je čerstvější než mandát Sturgeonové.

Bude tohle všechno stačit? Pravděpodobně ne. Ministři akceptují, že tohle všechno je jen snaha zmrazit nynější situaci, nikoliv ji vyřešit. Opakovaně odmítat konání referenda o skotské nezávislosti bude hrát do rukou Sturgeonové - bude to podporovat nacionalismus a její narativ proti Londýnu. Vytvoří to ještě více podpory pro nezávislost Skotska.

Takže čtvrtá linie obrany: maximální decentralizace skotské vlády - pravděpodobně i cesta, kterou by se vydal i šéf labouristů Keir Starmer. Mnozí ale podezřívají, že jeho nejlepší šance jak se stát premiérem je uzavřít po volbách pakt se skotskými nacionalisty, přičemž by přestal blokovat referendum o nezávislosti Skotska.

Jenže ani příslib toryů, že poskytnou Edinburku více pravomocí, vlnu podporu skotských nacionalistů nezastaví. Ať Johnson nabídne cokoliv, Sturgeonová prostě bude chtít víc. Proto toryové uvažují o válečných strategiích.

Například dovolit referendum o nezávislosti Skotska pouze pod tou podmínkou, že skotští nacionalisté vypracují předem podrobný plán toho, jak nezávislé Skotsko vyřeší různé problémy. Protikampaň by pak mohla upozorňovat na rizika tohoto plánu pro ekonomiku, měnu, hranici i veřejné služby.

Jinou možností by mohla být dvě referenda - jedno o principu nezávislého Skotska, pak druhé o schválení dohody o rozchodu po dvouletém (zase?) vyjednávání s Londýnem.

Někteří konzervativci si myslí, že nabídka silné decentralizace Skotska by mohla rozštěpit podporu nacionalistů a zachránit Unii takovým způsobem.

Ale ať to dopadne jakkoliv, jak obě strany soukromě přiznávají, spor ohledně referenda o nezávislosti Skotska zřejmě skončí u britského Nejvyššího soudu.

Londýnští ministři dostali právní analýzu, že Nejvyšší soud by podpořil v tomto sporu Londýn. Jenže vítězství u soudu by problém nevyřešilo. Za takových okolností by posílil nátlak na Sturgeonovou, aby uspořádala divoké referendum bez souhlasu Londýna.

To pravděpodobně Sturgeonová neudělá, protože by přišla o legitimity v očích jiných zemích i v očích EU, do které se skotští nacionalisté chtějí vrátit. Skotští konzervativci by také takové divoké referendum bojkotovali. Alternativní možností by bylo jen "konzultativní" referendum.

To by vyvinulo nátlak na Londýn, aby dovolil oficiální referendum. Bylo by to méně konfrontační a dalo by se to prezentovat jako pouhé testování skotského veřejného mínění. Londýnská vláda je tím velmi znepokojena, "konzultativní" referendum by umožnilo Skotům vyjádřit svou vůli, aniž by za to museli nést následky.

Takže to se bude odehrávat v nadcházejících čtyřech letech. Problém pro Johnsona teprve začíná.

Podrobnější výklad téhož argumentu v angličtině je ZDE  

0
Vytisknout
7746

Diskuse

Obsah vydání | 11. 5. 2021