K odchodu Británie z EU zřejmě nedojde až do roku 2019 - Británie na to nemá experty

15. 8. 2016 / Jan Čulík

"Nevědí ani, na co se mají ptát a o čem vyjednávat"

Británie zřejmě oddálí aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu z Evropské unie až na druhou polovinu roku 2017, protože britská vláda naprosto není připravena na vyjednávání o brexitu a nemá na to ani experty. Britská vláda netuší ani, na co se má evropských partnerů ptát a o čem vyjednávat. Bude muset najmout 1200 právních odborníků na přípravu brexitu. Míra naivity stoupenců brexitu se projevila v minulých dnech například tvrzením jednoho z nových tří ministrů pro brexit, Davida Davise, že Británie bude moci vyjednat jednotlivé obchodní smlouvy s jednotlivými členskými zeměmi EU. Jiný z trojice nově jmenovaných výtečníků ministry, korupcí proslulý Liam Fox, zase tvrdil, že před vyjednáním nových smluv bude moci Británie obchodovat s členskými zeměmi EU na základě podmínek Světové obchodní organizace. Netušil, že by to znamenalo tarify 10 až 20 procent. Kromě toho netušil ani, že Británie není členem Světové obchodní organizace a musela by nejprve vyjednat svůj vstup do ní.

Hlavní je, že se brexitoví výtečníci v britské vládě nyní hádají o pravomoci: Liam Fox se neúspěšně pokusil ukrást novopečenému ministru zahraničí, světoznámému lháři a šaškovi Borisi Johnsonovi, část jeho pravomocí.

Experti nyní varují, že hlavní hospodářskou obětí brexitu bude Londýn, který byl relativně nepostižen ekonomickou krizí po roce 2008, avšak hospodářská krize po brexitu ho zasáhne tvrdě, protože ochromí možnost londýnských bank a finančních institucí provádět globální transakce. Na daňových příjmech z Londýna přitom britská vláda tvrdě závisí: jsou větší než příjmy z 37 dalších největších britských měst dohromady. ZDE

Británie také chtěla vstoupit do Evropské asociace volného obchodu (EFTA), avšak Norsko, které je členem, se proti tomu staví. Současnými členy EFTA jsou Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Podle Norska by vstup velké země jako Británie do organizace EFTA nebyl pro malé země výhodný.

Týdeník Observer přitom varuje, že jak se Británie izoluje od demokratické Evropy, zbývají jí pro obchodní a politické kontakty už jen diktátorské nebo polodiktátorské země, jako je Čína a Rusko. Čína začala v minulých dnech Británii vyhrožovat, že pokud odstoupí od plánu na výstavbu předražené jaderné elektrárny v Hinckley Point, vymstí se jí to ochlazením čínsko-britských vztahů. Přitom předchozí konzervativní britská vláda byla ochotna Číně předat výstavbu klíčové součásti strategicky významné britské energetické infrastruktury. V minulých dnech zároveň vyšlo najevo, že jeden pracovník čínské firmy, která má Hinckley Point stavět, byl zatčen a obžalován v USA z průmyslové špionáže.

Rozhodnutím rozvázat své těsné styky s Evropskou unií se Británie vážně oslabila a přestává mít evropské spojence, kteří by byli ochotni hájit její zájmy vůči Rusku a Číně. V té souvislosti jsou vstřícné kroky vůči Vladimíru Putinovi, které v minulých dnech učinila Theresa Mayová a Boris Johnson, nesmírně ponižující. ZDE

Ekonomové nyní odhadují, že brexit bude Británii stát do roku 2030 75 miliard liber, neboli 4 procenta HDP.

Skotská premiérka Nicola Sturgeon mezitím dále pracuje na osamostatnění Skotska v rámci EU. "Zajímavý článek dánského akademika," napsala o víkendu na Twitteru. Dánský profesor upozornil, že v roce 1985 vystoupilo Grónsko z Evropské unie, přestože zůstalo součástí Dánska a Dánsko jako takové členem EU. Je to podle ní precedens, co by mohlo udělat Skotsko. To, jako Dánsko, by zůstalo v EU, zatímco jako Grónsko, by z EU odešla Anglie:

0
Vytisknout
2755

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2016